Jak nakonec dopadne plán Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej automobilů se spalovacím motorem není v tuto chvíli jasné, protože ačkoliv ho už před časem potvrdil Evropský parlament, Rada EU své rozhodnutí zatím odložila. Podobně visí otazníky nad emisní normou Euro 7, s kterou hned několik unijních států se silným autoprůmyslem nesouhlasí, včetně Česka. Podle odcházejícího předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuela Šípa každopádně zavádět obojí naráz nedává smysl. „Tady je vidět nedostatek koncepce na úrovni Evropské komise, protože určitě nemá cenu zavádět technologii pro Euro 7 do roku 2025, respektive 2027, a za deset či osm let ji vyhodit do šrotu,“ uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Výrobci automobilů každopádně už několik let investují miliardy korun i eur do elektrifikace, jak do přípravy nových modelů, tak zejména do dodavatelského řetězce baterií a říkají, že plně bezemisní vozy budou k dispozici už velmi brzy, tedy mezi lety 2025-2030. Prodeje elektromobilů se zvyšují sice už teď, obavy z vysokých nákladů, a tedy i následné ceny za elektro vůz, ale dále přetrvávají. Například generální ředitel automobilové skupiny Stellantis Carlos Tavares varoval před hlubokými otřesy, pokud lidé nebudou mít přístup k cenově dostupným autům.
Škoda Auto před časem oznámila, že zavedení normy Euro 7 prodraží zejména menší vyráběné vozy o desítky tisíc korun, a stanou se tak neprodejné. Cena malých modelů by začínala na úrovni 450 tisíc korun, což je podle zástupců Škody pro zákazníky nepřijatelné. A když teď nově představil koncept malého elektromobilu s „nízkou cenou“ Volkswagen, který by měl být na trhu zruba za dva roky, tak ten by v základní verzi měl stát zhruba 600 tisíc korun (do 25 tisíc eur). Dalším faktem také je, že elektromobily jsou méně složité na výrobu, což ale zase vede ke snižování počtu pracovních míst.
Autoprůmysl tedy navíc musí čelit i požadavkům zmíněné nové emisní normy Euro 7, která má mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale také brzd a pneumatik. Proti ní se ale staví v Česku, ale i v dalších zemích, jak automobilky, tak vláda i a poslanci, protože podle nich nebude mít průmysl dost času na zavedení a bude stát i další investice. Ty by výrobci mohli ale jinak využít na přípravu k ukončení výroby vozů se spalovacím motorem v roce 2035. Navcí také ohrozí pracovní místa, čehož se v Česku obává i Šíp. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) už varovalo, že v sázce může být v evropském automobilovém průmyslu na tři sta tisíc pracovních míst a norma by mohla zdražit auta v průměru o dva tisíce eur (47 tisíc korun).
Co dalšího řekl Emanuel Šíp v rozhovoru pro Ekonomický deník? To se dočtete níže:
Mohlo by vás zajímat
Automobilový průmysl a navazující výroba hraje v české ekonomice podstatou roli, podobně jako v Německu. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) už nicméně varovalo, že v sázce může být v evropském automobilovém průmyslu na tři sta tisíc pracovních míst. Jaký dopad může mít v Česku?
Dopadů je celá řada, od potřeby zavést nové technologie přes hledání nových subdodavatelů, dostupnost potřebných surovin až po problémy s mimoevropskou konkurencí. To vše může mít pochopitelně negativní vliv na existující pracovní místa i z hlediska hledání nových profesí.
Nákup a provoz vozidel s nulovými emisemi bude pro spotřebitele levnější a trh s ojetými vozidly se rozvine rychleji. „Jezdit udržitelně si tak bude moci dovolit každý,“ uvedl nedávno zpravodaj EPJan Huitema z Nizozemska (Renew). Skutečně?
To je příliš optimistické tvrzení. Zatím jsou elektromobily investičně i provozně dražší než auta se spalovacím motorem. Další problém vytváří kratší dojezd a podstatně delší nabíjení oproti prostému natankování na čerpací stanici.
Změny se dotknou také stávajícího pobídkového mechanismu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Ten odměňuje výrobce, kteří prodávají více vozidel s emisemi nepřesahujícími 50 g CO2/km, Ten má být postupně snižován a v roce 2030 zrušen úplně. Je toto z pohledu českých výrobců aut, respektive kupní síly českých spotřebitelů reálné?
V tomto případě jsou hlavními faktory schopnost výrobců snížit náklady na výrobu elektromobilů a iniciativa výrobních koncernů, jako třeba Volkswagen, Citroënu či Peugeotu a dalších v zavádění nových technologií i do českých dceřiných společností. Protože je v následujícím vývoji příliš mnoho neznámých, nejsem si vůbec jistý, že tato strategie vyjde.
Co by vůbec obecně bylo podle Vás pro ČR akceptovatelné. A v jakém časovém horizontu?
Určitě později než v roce 2035.
Poslední dobou stále více politiků ukazuje na Čínu. Napříkald podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, který zodpovídá i za klimatickou politiku EU, vyrábí stále více „dostupných, kvalitních aut”. Je Čína tím správným vzorem?
Není, protože Čína si žádné takové cíle neklade. Hrozí i nebezpečí, že se po roce 2035 pohrnou různými kanály do Evropy čínská auta se spalovacími motory a domácí automobilky budou v ohrožení.
Ještě časově dříve může na automobilový průymysl „dopadnout” navrhovaná emisní norma Euro 7, která je podle ministra dopravy Martina Kupky pro Českou republiku nepřijatelná. Znamená ohrožení výroby osobních i nákladních aut a autobusů, snížení dostupnosti nových aut i jejich zdražení. Dává to vůbec smysl v kontextu s tím, že přínos této nové emisní normy sníží rostoucí podíl zcela bezemisních vozidel?
Tady je vidět nedostatek koncepce na úrovni Evropské komise, protože určitě nemá cenu zavádět technologii pro Euro 7 do roku 2025, respektive 2027, a za deset či osm let ji vyhodit do šrotu. Bylo by rozumné buď zavádět Euro 7 a odložit zastavení výroby aut se spalovacími motory nebo Euro 7 vůbec nezavádět.
Podle Sdružení automobilového průmyslu návrh navíc neposkytuje fakticky čas na vývoj a adaptaci výroby, což může způsobit její výpadky v řadě závodů. Jak reálné je podle vás riziko?
Vzhledem k časové i finanční náročnosti zavedení nové technologie jde skutečně o šibeniční lhůtu. Evropští úředníci a je podporující aktivisté se zde patrně mýlí v tom, co všechno může automobilový průmysl vydržet.
Sdružení poukazuje i na to, že vyžadované masivní investice budou navíc využitelné jen pro relativně krátké časové období právě do roku 2035, kdy EU spalovací motory zakáže úplně, přitom však výrazně omezí dostupné zdroje pro vývoj a výrobu zcela bezemisních vozidel. Nepovede to podle vás k omezení mobility?
K omezení mobility vysloveně nedojde, protože existuje rozsáhlý trh s ojetými vozidly. Největší dopad vidím do ekonomiky autoprůmyslu a na něj navázaných výrob.
Monika Ginterová
