INZERCE

Areál teplárny C-Energy Planá. Zdroj: fotobanka spol. C-Energy Planá

Bruselský atentát na teplárny. Chystaný přechod od uhlí k plynu nebude realizovatelný

Když nemůžete něco zakázat rovnou, stanovte tomu podmínky, které nelze technicky nebo ekonomicky splnit. Této zásady se zřejmě držela Evropská komise v návrhu takzvané taxonomie udržitelných financí. Přechod od uhlí k zemnímu plynu sice bude možný, avšak za zcela nereálných podmínek.

Podle názoru Teplárenského sdružení ČR tyto podmínky v praxi vylučují přechod od uhlí k zemnímu plynu. „Klíčová je podmínka, že zemní plyn musí být již do roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 procent a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela,“ upozornil výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Kde vzít tolik vodíku

Tato podmínka se vztahuje na nové plynové elektrárny a teplárny. Za obnovitelné a nízkoemisní plyny lze dosadit biometan či vodík. Jenže jejich produkce je teprve pomalu rozjíždí a těžko si lze představit, že by během čtyř let nahradily skoro třetinu zemního plynu. „Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který Komise předložila v prosinci loňského roku,“ dodává Martin Hájek.

Na stejný problém již v pondělí upozornil Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Podle tohoto znění by plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebylo možné realizovat a centrální zásobování teplem v České republice z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30procentního spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné,“ konstatoval Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Zoufalé volání zástupců energetických podniků vyslyšel i ministr průmyslu Jozef Síkela. „Rádi bychom jednali například o dílčích technických parametrech pro využití zemního plynu a jeho následné nahrazování vodíkem nebo obnovitelnými plyny,“ uvedl Síkela.

Návrh Evropské komise tak přichází v nejméně vhodnou dobu. A sice ve chvíli, kdy majitelé tepláren chystají přechod od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům. Část zvolila biomasu či pálení komunálního odpadu, většina tepláren měla v plánu nahradit uhlí zemním plynem. Podle průzkumu společnosti GasNet zvažovaly plynofikaci skoro čtyři pětiny uhelných tepláren. Odklon od uhlí podporuje stát investičními dotacemi z Modernizačního fondu.

Malá naděje na změnu

Existují jen dvě možnosti, jak přísné regulaci uniknout. První z nich je čas. Nová unijní taxonomie udržitelných financí vstoupí v platnost nejdříve za rok. Na projekty v energetice, které získají platné stavební povolení do konce tohoto roku, se vztahovat nebude. Další, spíše hypotetická možnost se nabízí v případě, že většina členských zemí návrh Evropské komise odmítne či zablokuje.

Jak uvedla agentura ČTK, členské státy sedmadvacítky se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna. Spadl by pod stůl, kdyby se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí EU s nejméně 65 procenty obyvatel. Zablokovat jej může také nadpoloviční většina europoslanců. Problém je v tom, že v Německu, Rakousku či Španělsku převažuje kritika Evropské komise z druhé strany. Tyto země chtějí vyřadit jadernou energii a zemní plyn z taxonomie okamžitě.

David Tramba