Výsměch mírovým iniciativám, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová kritizuje, že ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v útocích na ukrajinská města. Také proto chce evropská sedmadvacítka zvýšit ekonomický tlak na Kreml.
„Jediné, čemu Putinovo Rusko rozumí, je tlak,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallasová před neformálním jednáním ministrů obrany zemí EU v Dánsku. EU má připravit už 19. balíček sankcí proti Rusku. Nové embargo má dopadnut hlavně na ruský energetický a finanční sektor.
„Viděli jsme ve čtvrtek další velký útok na Kyjev, který zasáhl i misi EU. Ruské útoky ukazují, že Putin se jen vysmívá jakémukoli mírovému úsilí,“ zdůraznila Kallasová. Raketový a dronový útok na ukrajinské hlavní město si už vyžádal 23 obětí včetně několika dětí.
Putin si kupuje čas
„Putin si jen kupuje čas na zabití dalších lidí a předstírá určitou ochotu, že by možná zastavil své vlastní vražedné kroky,“ postěžovala si litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienėová. Putinovi nelze věřit, dodala. Nejlepší bezpečnostní záruky pro napadenou Ukrajinu vidí ve vybudování silné armády. Souhlasí s uvalením sankcí na třetí země, které stále s Ruskem udržují obchodní vztahy.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur zase podpořil členství Kyjeva v Severoatlantické alianci. Nevyloučil ani vyslání estonských vojáků na ukrajinské území, aby dohlíželi na případné příměří.
Co Američané?
Také americký prezident Donald Trump, i když se před dvěma týdny sešel s Putinem na Aljašce, nevyloučil uvalení ekonomických sankcí, které zvýší tlak na Kreml. Hlavně by mělo jít o potrestání států, které i nadále nakupují ruskou ropu.
Na druhou stranu Rusko stojí o to, aby Washington zrušil sankce pro americké firmy. Nyní nemohou dodávat nové technologie ruským těžařům ropy a zemního plynu. Ty jsou potřeba zejména v těžko dostupných místech, jako je Arktida.
Další peníze na obranu
Kvůli válce na Ukrajině se EU chystá výrazně zvýšit investice do obrany. V červnu varoval šéf NATO Mark Rutte, že se Rusko znovu vyzbrojuje a mohlo by být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO do pěti let. Své prohlášení podtrhl slovy: „Všichni jsme teď na východní straně Aliance.“
Není jasné, zda po poslední agresi Ruska vůči Ukrajině existuje v této oblasti cesta vpřed. Vedoucí představitelé EU, včetně předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, vyzvali Rusko, aby „ukončilo zabíjení“ a usedlo k jednacímu stolu. Zatím bez výsledku.
