Když se kvalita ovzduší v Bruselu zhorší, hromadná doprava bude zdarma. Když to nepomůže, je radnice připravena jít ještě dál.
Brusel už má jasno v tom, jak bude postupovat při dramatickém zhoršení kvality ovzduší. Plán, který schválilo tamní zastupitelstvo, je zatím nejvíce radikální, jaký evropská metropole doposud měla. Kromě standardních nástrojů, jako veřejná hromadná doprava zdarma, může nyní bruselská radnice použít i poněkud drsnější metody v případech, kdy bude ovzduší skutečně zdraví nebezpečné.
Jestliže koncentrace jemných prachových částic ve vzduchu přesáhne 50 mikrogramů na metr krychlový po dobu delší než 48 hodin, veřejná hromadná doprava a sdílení jízdních kol budou zcela zdarma. Zároveň se sníží rychlostní limity pro automobily a dočasně se zakáže spalování dřeva v domácnostech, které mají alternativní zdroj vytápění.
Použít lze pouze v krizi
Jde o opatření sice rázná, ale nikoli první svého druhu. Paříž nebo Madrid už tyto nástroje ve svém arsenálu mají. Jenže belgická metropole je připravena jít ještě dál. Jestliže se kvalita ovzduší bude zhoršovat i poté, co začnou platit výše zmíněná opatření, radnice zakáže vytápění všech úředních budov a jízdu všem vozidlům s výjimkou elektromobilů a vozů záchranných složek. „Život ve městě se v takovém případě prakticky zastaví,“ píše portál CityLab.com, který o možnosti použít drastické nástroje informoval.
Úřady ale zdůrazňují, že k jejich použití přistoupí skutečně jen ve zcela nevyhnutelných případech, tedy nikoli z preventivních důvodů. Podle tamních organizací, které kvalitu ovzduší sledují, je žádoucí, aby byla koncentrace jemných prachových částic dlouhodobě držena pod hranicí dvaceti mikrogramů na metr krychlový. Stop stav na vytápění budov a provoz vozů se spalovacími motory tak může přijít až tehdy, když bude tato mez překročena dva a půl krát.
Naposledy schválený soubor nástrojů je však pouze jeden z mnoha opatření (byť zřejmě nejviditelnější), která mají za cíl postupný odklon města od závislosti na automobilové dopravě. Začátkem letošního roku totiž bruselské zastupitelstvo schválilo nízkoemisní zóny, které zahrnují prakticky celé město s výjimkou silničního okruhu.
Belgická variace na zákaz dieselů
Do těchto zón je zakázán vjezd automobilům s naftovým motorem vyrobeným před rokem 1997. To jsou ty, které nesplňují alespoň emisní normu Euro 2. Jejich majitelé do města mohou vjet pouze maximálně osmkrát za rok, a to ještě za předpokladu, že si koupí jednorázovou povolenku za 35 eur (téměř 900 korun). Každý rok se navíc mají požadavky na emisní standardy zvyšovat. Do roku 2025 už budou moci do centra Bruselu vjet pouze diesely splňující nejpřísnější normu a vozy s benzínovým motorem, které vyhoví čtyřem nejpřísnějším emisním normám.
„Brusel si tedy na čistý vzduch ještě nějakou dobu počká, nicméně přijatá opatření jdou správným směrem,“ píše portál CityLab.com. Kromě toho se uvažuje také poplatek za vjezd, který by měl de facto zpoplatnit tvorbu kolon. Bruselský radní pro dopravu Pascal Smet se netají tím, že město chce své obyvatele od řízení odrazovat. „Když najezdíte méně než deset tisíc kilometrů za rok, nemá smysl si auto vůbec pořizovat. V takovém případě je lepší ho sdílet,“ uvedl. V Bruselu se prý automobily stejně využívají jen z pěti procent. Zbylých 95 procent času jsou podle Smeta někde zaparkované.
Nepopulární opatření jsou ale zřejmě nezbytná. Brusel má totiž jedno z nejhorších ovzduší ze všech západoevropských hlavních měst. Do kapsy v tomto ohledu prý strčí i Londýn, Paříž nebo Řím. Na vině je podle tamních ekologických organizací zejména používání vozů s naftovými motory. Jejich podíl dosahoval ještě před několika lety téměř osmdesáti procent na celkovém vozovém parku Belgie. Přestože došlo k jeho dramatickému poklesu, loni bylo ještě každé druhé auto na belgických silnících poháněno dieselovým motorem.
Veřejný tlak sílí
Na diesely však všechno svádět nelze. Svou daň si také vybírá to, že Brusel je stále jedním z nejvíce na automobilové dopravě závislých měst. Více než polovina dojíždějících se po belgické metropoli dopravuje svým osobním vozem. To je skoro dvakrát tolik než v Paříži. Z části za to může chabá síť veřejné dopravy.
Veřejný tlak na to, aby se situace začala efektivně řešit, sílí. Loni v listopadu sepsala přibližně stovka lékařů otevřený dopis, adresovaný bruselské radnici, ve kterém na problém silně znečištěného ovzduší upozorňuje. Počátkem března pak bylo možné v ulicích Bruselu vidět sochy s respirátory na ústech.
Zkažený vzduch v belgickém hlavním městě má ještě jeden bizarní rozměr. V Bruselu sídlí Evropská komise, která kárá členské země Evropské unie za to, když nesplňují stanovené cíle v péči o ovzduší. A zrovna v únoru byli kvůli tomu do Bruselu svolání ministři životního prostředí jednotlivých států EU.
-zm-
