Evropský parlament se před nedávnem vyslovil pro větší kontrolu agresivního skupování konkurence ze strany velkých a vlivných korporací. Poslanci také vyjádřili znepokojení nad vytvářením obřích potravinářských holdingů, na které podle nich doplácí nejen spotřebitelé, ale také životní prostředí. Vyplývá to z rozsáhlého usnesení o politice v oblasti hospodářské soutěže, které parlament přijal na svém plenárním zasedání minulé úterý a které Ekonomický deník prostudoval.
Zpráva o „antimonopolní” evropské politice mimo jiné zmiňuje i to, že společnosti sídlící v daňových rájích by měly být v rámci Evropské unie odstaveny od přijímání dotací nebo účasti ve veřejných tendrech.
V souvislosti s ochrany hospodářské soutěže evropští poslanci schválili apel na větší míru mezinárodní spolupráce, na využívání všech dostupných nástrojů včetně umělé inteligence nebo finanční analýzy, stejně jako na odstranění zbytečné byrokracie.
„Je třeba účinně řešit narušení a selhání trhu a posílit hospodářskou soutěž tím, že budou odstraněny stávající neodůvodněné regulační překážky a že se sníží zbytečná administrativní zátěž, aby se usnadnil vstup nových konkurentů na trh,” stojí ve schváleném usnesení.
Podle vyjádření tuzemského antimonipolního úřadu hlasovali evropští poslanci o výroční zprávě za rok 2022 a také o krocích a postup Evropské komise v politice v oblasti hospodářské soutěže v uplynulém roce 2023.
„Evropský parlament zdůraznil, které oblasti považuje za důležité a vyjádřil podporu aktivnímu postupu Komise a požadavek být o politice hospodářské soutěže informován,” přiblížil mluvčí českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.
Podle něj český úřad aktivitu Evropské komise v soutěžní oblasti „průběžně sleduje a je o ní přímo zástupci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž informován na pravidelných zasedáních Evropské soutěžní sítě”.
Už žádné průtahy
Evropské usnesení se hned v několika bodech věnuje také velkým korporacím a jejich možného zneužívání svého postavení.
„Akvizice startupů dominantními hráči na trhu by mohla ničit inovace a nakonec i hospodářskou soutěž. Je důležité, aby Evropská komise věnovala velkou pozornost fenoménu likvidačních akvizic v digitálním odvětví, které musí být podle nařízení o digitálních trzích hlášeny, a aby případně přijala rozhodná opatření,” zdůraznil mimo jiné Evropský parlament.
Zákonodárci v souvislosti s digitálním trhem připomněli, že největší a nejvlivnější on-line platformy ovlivňují v EU každodenní provoz desítek tisíc malých a středních podniků.
„Akvizice nemůže vést k posilování dominantního postavení společnosti na hotelovém trhu tím, že jí umožní křížový prodej jejích různých služeb,” uvádí pak usnesení jeden z příkladů.
Evropský parlament také vyzval komisi, aby urychlila antimonopolní řízení a zajistila účinné sledování rozhodnutí, aby bylo možné se vyvarovat některých zdlouhavých postupů. Jako příklad pak dokument zmiňuje stížnost společnosti Spotify na Apple z roku 2019, kdy navzdory tomu, že Komise vydala prohlášení o námitkách, „nebyla přijata žádná konkrétní opatření s cílem řešit omezení uplatňovaná společností Apple, jež brání vývojářům aplikací, aby svobodně komunikovali se svými vlastními uživateli”.
Dokument se také kriticky vyjadřuje na adresu největších hráčů v „tradičním” potravinářském odvětví.
„Evropský parlament je znepokojen dalekosáhlou koncentrací, k níž dochází v některých částech potravinového řetězce, a která je na úkor spotřebitelů, zemědělců, životního prostředí a biologické rozmanitosti,” konstatuje usnesení.
Žádný konkrétní koncern ani zemi přitom dokument nezmiňuje. V České republice experti dlouhodobě poukazují v souvislosti s drahými potravinami právě na několik málo oligopolních skupin v čele s Agrofertem, které ovládají většinu trhu.
Robotický vysavač jako zdroj citlivých dat
Evropský parlament také vyzval komisi, aby i nadále aktivně sledovala a hlavně odstraňovala neodůvodněné blokování přeshraničního on-line prodeje.
„Ústředním prvkem je přístup podporující spotřebitele s cílem umožnit jim přístup k většímu výběru výrobků a služeb v celé EU,” konstatuje zpráva.
Ta poukazuje i na rozsáhlý sběr osobních údajů ze strany firem pro reklamní účely. To podle parlamentu může ruku v ruce s neprůhledností trhu digitální reklamy přispívat k podvodům. Komise by podle poslanců měla připravit legislativní a nápravná opatření v tomto směru.
Nashromážděné osobní údaje by přitom podle dokumentu měly být při rozhodování o digitálních fúzích a akvizicích posuzovány a hodnoceny stejným způsobem jako ostatní tradiční aktiva. Zpráva také zdůraznila, že konsolidace citlivých údajů prostřednictvím fúzí a akvizic může posílit dominantní postavení.
Schválený dokument se věnuje i oblasti internetu věcí – upozorňuje přitom, že chytrá domácí zařízení, jako jsou například robotické vysavače, mohou být významným zdrojem citlivých spotřebitelských dat.
„Fúze a akvizice v tomto odvětví mohou způsobit velké škody na hospodářské soutěži,” konstatuje v této souvislosti Evropská parlament s tím, že vyzývá Komisi, aby do hodnocení případů fúzí a akvizic v tomto odvětví zahrnula údaje jako zdroj kapitálu.
Komisi také parlament vyzval, aby zvážila revizi stávající praxe hospodářské soutěže na telekomunikačním trhu tak, aby se usnadnilo vytvoření plně integrovaného jednotného trhu telekomunikačních služeb.
„Jediným způsobem, jak se vyhnout prodeji jednotlivých částí infrastruktury zahraničním společnostem ze zemí mimo EU a získat schopnost účinně soutěžit v globálním měřítku, by mohla být konsolidace trhu,” zdůrazňuje dokument.
Růst tohoto odvětví přitom parlament označil v Evropě za nízký, a to s tím, že hlavním důvodem byla roztříštěnost trhu.
„V tomto ohledu Evropský parlament vítá prohlášení komisaře Thierry Bretona ohledně toho, že komise pracuje na novém návrhu aktu o digitálních sítích, který má řešit roztříštěnost trhu, přilákat investice a zabezpečit telekomunikační infrastrukturu a inovace bez dodatečných nákladů pro spotřebitele a aniž by byla ohrožena neutralita sítě a spravedlivá hospodářská soutěž na trhu mezi všemi aktéry,” poznamenává zpráva.
Daňové ráje by měly znamenat stopku pro dotace
V daňových otázkách pak Evropský parlament vyjádřil politování nad „rušivými účinky” agresivního daňového plánování a daňových systémů některých členských států na spravedlivou hospodářskou soutěž. Podle dokumentu mohou vést i k potlačování inovací a ohrožení otevřenosti trhů.
Fakt, že některé společnosti sídlí mimo dosah evropských daňových úřadů, by pak podle zprávy měl automaticky znamenat, že takové firmy budou odstaveny od veřejných prostředků.
„Evropský parlament požaduje, aby společnosti, které se vyhýbají daňovým povinnostem využíváním daňových rájů zemí mimo EU, byly vyloučeny ze zadávacích řízení a přijímání státní podpory, protože tyto společnosti konkurují za nekalých podmínek společnostem usazeným mimo daňové ráje,” konstatuje se v přijatém usnesení.
Poslanci v této souvislosti podle dokumentu vítají doporučení Evropské komise z roku 2020, podle kterého by se neměla poskytovat finanční podpora společnostem s vazbami na daňové ráje.
Zákonodárci také vyzvali komisi, aby prozkoumala možnost pokutovat země, u kterých bylo zjištěno porušení evropských pravidel pro poskytování státní podpory.
Tomáš Svoboda
