Brno má za sebou veřejné projednávání nového návrhu územního plánu. Ten i nadále pracuje s tím, že město stále ještě formálně nerozhodlo o tom, jakou podobu bude mít plánovaná podzemní dráha, jinak Severojižní kolejový diametr (SJKD). Studii proveditelnosti by měli podle mluvčího brněnské magistrátu Filipa Poňuchálka městští radní projednat v září.
„Aktuálně jsou připravovány podklady odborných útvarů pro stanovisko statutárního města Brna, které ke Studii proveditelnosti Severojižního kolejového diametru projedná a případně přijme Rada města Brna,“ sdělil Ekonomickému deníku Poňuchálek. Do konce roku by podle mluvčího Brno rádo předložilo studii proveditelnosti Centrální komisi ministerstva dopravy.
Mluvčí brněnského magistrátu uvedl, že výsledek stanoviska Brna, ale i Jihomoravského kraje nyní nelze předjímat. Jak na konci července uvedl na veřejném projednávání Martin Všetečka z Kanceláře architekta města Brna, jde podle aktuální studie o železniční mód s případným doplněním vlakové či tramvajové dráhy. Že se Brno kloní k této variantě, už dříve zmiňoval také brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
„Je jasné, že v takovém případě by byly investice na straně Správy železnic. Kdyby se jednalo o tramvaj, tak na straně Brna, ale není to jediné kritérium. Důležitá je také přepravní kapacita, rychlost a napojení na přepravní uzly. Musí se to prověřit a musí to dávat ekonomický smysl,“ řekl v minulosti Kratochvíl.
Studie proveditelnosti, která byla dokončená v prosinci loňského roku, porovnává několik variant chystané podzemní dráhy. Pracuje s alternativami, jako je lehké metro, tramvaj, vlak, anebo jejich kombinací, a to s možností více tras. Oponentní posudek ke studii zpracoval Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).
Základním východiskem studie je propojení plánovaného nového brněnského nádraží, které má stát v místě stanice Brno dolní nádraží, historického centra, západní části Šumavské ulice a poté by se trať měla stáčet směrem do Králova Pole. Prostory určené právě pro podzemní dráhu mají stavbaři pod novým vlakovým nádražím založit už při jeho stavbě.
Brno v rámci studie posuzuje přínosy, které poplynou z úspory času cestujících, proti stojí investiční a provozní náklady nového dopravního systému. Město si od vybudování podzemní dráhy slibuje optimalizaci dopravního provozu na povrchu.
Jak už dříve uvedl Filip Poňuchálek, svedení části veřejné dopravy pod povrch by ulevilo dopravě na silnicích, a to především dnešnímu tramvajovému okruhu v centru města. „Zde je vytíženost na hranici možných kapacit a další rozvoj MHD je tu již velmi omezen,“ upozornil tiskový mluvčí. Brno v následujících letech navíc v oblasti dopravy očekává další velký rozvoj.
Tereza Čapková
