Přechod ke stoprocentně obnovitelné energii prohloubí problémy penzijního systému. S tímto provokativním tvrzením přišel britský ekonom a komentátor Richard Lyon. Sázka na nestabilní větrnou a solární energii totiž podle jeho názoru povede k útlumu ekonomiky a na výplatu důstojných penzí zkrátka nezůstane dost peněz.
Jak Lyon uvádí ve svém komentáři na webu substack.com, k článku ho vyprovokoval britský ministr pro energetickou bezpečnost a nulové emise Edward Miliband, který hrál na ukulele a zpíval o svém záměru nahradit energii z fosilních zdrojů energií ze slunečního svitu a poryvů větru.
Penzijní systém je zralý na kolaps hlavně z demografických důvodů. Roste průměrná délka života i počet penzistů, naopak dětí se rodí pořád méně a méně. Věk pro odchod do důchodu lze posouvat jen v omezené míře a politici k tomu těžko hledají odvahu. Zatím vše fungovalo díky ekonomickému růstu, založenému na dostatku cenově dostupné energie. Jenže s tím bude podle Lyona brzy konec.
Na vině tentokrát nejsou vysoké celkové náklady na obnovitelnou energii. „Zatímco její cena znechucuje většinu britských domácností a uvrhne mnoho důchodců do energetické chudoby, cena elektřiny není důvodem, proč se důchodový systém zhroutí. Důvod, proč ´nulové emise´ povedou ke kolapsu důchodového systému, spočívá v základní fyzice a ve vztahu mezi naším energetickým a finančním systémem,“ uvádí Richard Lyon.
Podle jeho názoru se nemáme spoléhat na technologický pokrok, který vyřeší potíže s nestabilitou elektřiny z větrné a sluneční energie. Přechod ke stoprocentně „zelené“ energii zákonitě povede k výpadkům v dodávkách elektřiny, což vyvolá útlum průmyslové výroby i ekonomické aktivity obecně. „Pokud se z jakéhokoli důvodu sníží množství energie nebo zdrojů, sníží se i množství zboží a služeb,“ tvrdí Lyon a očekává, že růst ekonomiky se otočí v dlouhodobý propad.
Další problém vznikne v případě, kdy klesající výkon ekonomiky nebude doprovázen stažením odpovídajícího množství peněz z oběhu. Pokud zůstane objem peněz stejný, nebo dál poroste, tak se dočkáme výrazného růstu ceny zboží a služeb. Nastane podobná situace jako na vrcholu koronavirové epidemie, kdy evropské země posílaly do oběhu další peníze, aby lidé mohli sedět doma a nešířili covid na svém pracovišti. Jak víme, vyvolaly tím dlouho nevídanou inflaci.
Nahrazení zdrojů energie s vysokou energetickou hustotou (uhlí, plyn a jaderné palivo) zdroji s nízkým využitím potenciálu a kolísavým výkonem sníží množství energie pro pohon ekonomiky. Přechod od rostoucí ke klesající ekonomice navíc omezí či zastaví investice do dopravní, zdravotní, vzdělávací a energetické infrastruktury. Méně bude také příležitostí pro investování vlastních peněz do akcií a podílových či penzijních fondů; takové úspory navíc znehodnotí vysoká inflace.
„Cíl nulových emisí se nakonec zhroutí pod tíhou své vlastní monumentální vědecké a ekonomické negramotnosti. Otázkou je, jak brzy se zhroutí, a tedy kolik z naší ekonomiky zbude poté, co se tak stane, a zda ji bude možné zachránit,“ uvádí Richard Lyon na konci svého komentáře.
(red)
