Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro deník The Telegraph. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Také Německo je připraveno se na případné mírové misi podílet. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle.

Starmer napsal, že Spojené království je „připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky“. Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.

V exkluzivním článku pro The Telegraph Starmer také uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nebral na lehkou váhu. Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle britského premiéra znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu.

Německé ministerstvo obrany na dnešní vládní tiskové konferenci sdělilo, že pokud bude dohodnut rámec pro mírovou vojenskou misi, nezůstane Berlín stranou. O případných počtech vojáků, které by Německo mohlo na Ukrajinu vyslat, mluvčí odmítl hovořit, neboť je podle něj na takové debaty příliš brzy.

Mohlo by vás zajímat

Švédsko v prvé řadě žádá uzavření spravedlivého a trvalého míru, který bude respektovat mezinárodní právo i Ukrajinu samotnou. Takový mír by zároveň měl zabránit, aby se Rusko stáhlo, vybudovalo novou armádu a za několik let zaútočilo na Ukrajinu nebo jinou zemi, řekla podle webu Aftonbladet švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová.

„Až takový mír budeme mít, musíme zajistit, aby mohl být udržen, a v takovém případě naše vláda nic nevylučuje,“ dodala ministryně.

„Polsko bude podporovat Ukrajinu jako doposud, organizačně, humanitárně, finančně i vojensky. Nepředpokládáme, že bychom vyslali polské vojáky na území Ukrajiny,“ řekl polský premiér Tusk před odletem do Paříže. Ve francouzské metropoli se dnes uskuteční schůzka představitelů velkých evropských zemí, kteří budou jednat o situaci kolem Ukrajiny. Mimořádné setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron poté, co vyšlo najevo, že americká administrativa chce jednat o příměří přímo s Ruskem bez účasti Evropanů.

Tusk řekl, že na odpoledním summitu bude varovat před vznikem „konkurenční hry mezi Evropskou unií a Spojenými státy, protože to nemá smysl“. Připomněl, že doposud spolupráce mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, rovněž v rámci NATO, byla garancí bezpečnosti jak pro Polsko, tak pro Západ.

Neformální jednání větších unijních zemí, které na dnešní odpoledne do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, podle premiéra Petra Fialy (ODS) Evropě nepřidá na váze. Je podle něj třeba přistoupit k činům, revizi Green Dealu či omezení byrokracie, sdělila ČTK mluvčí kabinetu Lucie Ješátková.

„Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude. Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům, a investovat do naší obrany a bezpečnosti. Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům,“ citovala Ješátková premiéra.

Je to předčasné, říkají Češi

Otázku zapojení českých vojáků k dohledu nad případným příměřím na Ukrajině považují politici většinou za předčasnou. Vyplynulo to z jejich odpovědí na dotaz ČTK. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) by čeští vojáci v zemi po uzavření příměří neměli chybět, pokud budou součástí širší evropské vojenské přítomnosti. Naopak opoziční Svoboda a přímá demokracie (SPD) zapojení české armády odmítá.

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že otázku jakéhokoliv zapojení ČR není možné komentovat ve chvíli, kdy není známý jediný parametr možných bezpečnostních záruk kromě mediálních vyjádření. „Ve chvíli, kdy budeme znát jasné požadavky nebo bude na stole jasný návrh k diskusi o takovémto zapojení, mohu se k tomu relevantně vyjádřit,“ sdělil Metnar.

Podobně se vyjádřila také členka sněmovního zahraničního výboru a bývalá ministryně Helena Langšádlová (TOP 09). „Tuto úvahu považuji za předčasnou. V tuto chvíli není ani jasné, zda dojde k uzavření příměří a jak by případně vypadalo trvalé mírové řešení,“ uvedla. Není tak podle ní také zřejmé, do jaké situace by byli vojáci vysláni.

Bartošek napsal, že udržení trvalého míru na Ukrajině je v českém vlastním zájmu a mělo by být naprostou prioritou. „Proto by naši vojáci v zemi po uzavření příměří neměli chybět, pokud budou součástí širší evropské vojenské přítomnosti,“ dodal.

SPD je proti vyslání vojáků, sdělil člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích. Na jakékoliv úvahy je podle něj navíc příliš brzy. „Ještě ani nebyla zahájena mírová jednání. Teprve na základě jejich výsledků dojde k přípravě mírové dohody, kde podle mého názoru bude Rusko trvat na rezoluci Rady bezpečnosti OSN,“ uvedl. Teprve pak se začne jednat o vyslání vojáků OSN nebo pod jiným mandátem. Vojenská mise podle něj určitě nebude krátká ani levná.

Za příliš předčasnou označil před dvěma týdny v rozhovoru s ČTK diskusi o potenciálním vyslání českých vojáků na dohlížení nad příměřím na Ukrajině také náčelník generálního štábu Karel Řehka. Do polemik se dřív, než bude vědět, co konkrétně se po členských státech bude chtít, nechtěla pouštět ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS).