Tvrzení britského premiéra, že setrvání Spojeného království v reformované Evropské unii je pro ekonomickou bezpečnost Británie klíčové podporuje také většina ekonomů, dotázaných v průzkumu Financial Times.
Financial Times se zeptaly více než stovky ekonomů na to, jak se dívají na setrvání Velké Británie v Evropské unii z hlediska budoucího ekonomického rozvoje Spojeného království. Většina z nich je přesvědčena o tom, že případný Brexit by na ostrovní ekonomiku dopadl negativně. Referendum, které má o setrvání Velké Británie v Evropské unii rozhodnout se může konat nejdříve letos v červnu, avšak příští rok ne nejzazší je termín, který svým voličům sliboval premiér Cameron.
Průzkum ukazuje rozhodující podporu ekonomů setrvání Británie v Evropské unii. Ani jeden z dotázaných si nemyslí, že odchod Británie z EU by jejímu ekonomickému růstu prospěl, 67 ekonomů je pak přesvědčeno, že by růstový potenciál země dokonce zhoršil.
Když se Financial Times podobně ptaly ekonomů před rokem, Brexit figuroval jako největší riziko prosperity ostrovní velmoci. Letos často zazníval názor, že případný odchod Británie z EU by vedl ke kapitálovému odlivu, protože by narostla nejistota ohledně pozice Velké Británie ve světovém hospodářství.
Brexit by „se mohl stát událostí, která by aktuální stav běžného účtu platební bilance Británie posunul z pozice ´pozor na to´ do pozice ´máme problém´,“ sdělil Financial Times Neville Hill, analytik Credit Suisse.
Podle hlavního ekonoma Citi Willema Buitera, by byl dopad na Británii „dramatický.“ „Zbytek Evropské unie by s Británií hrál velmi tvrdou hru. Londýn by ztratil většinu eurových obchodů a příliv zahraničních investic do země by zkolaboval. Hluboká recese a finanční krize by byly nevyhnutelné,“ předpovídá Buiter.
Naproti tomu Ruth Leaová, předsedkyně sdružení ´Ekonomové pro Británii´, si naopak myslí, že taková katastrofa by nehrozila. „Vzpomínám si velmi dobře, jak někteří významní ekonomové varovali před nebezpečím, pokud se Británie nepřipojí k euru,“ říká. „Nejen, že zahraniční investice odolaly, ale Londýn začal vzkvétat,“ dodává Leaová.
Ekonomové, kteří by volili vystoupení Británie z EU, pak jako argumenty nejčastěji uváděli větší svobodu jako určitý impuls k většímu růstu a prospěritě. Ryan Bourne z Institutu pro ekonomické otázky řekl, že „je jasné, že členství Británie v EU není ani nutnou, ani postačující podmínkou pro solidní hospodářský růst. To je naopak kvalita domácí politiky.“
Podobný průzkum provedla také společnost Deloitte. Ta se ale ptala 137 finančních ředitelů v různých britských korporacích. Podle výsledků se dá usoudit, že riziko odchodu Británie z EU je jeden z poměrně významných faktorů při finančním plánování.
Mezi respondenty převládá podpora setrvání Británie v EU, ačkoli ta se za poslední rok snížila ze 74 na 62 procent. Mnoho z dřívějších podporovatelů se nyní přesunulo do tábora nerozhodnutých. 28 % dotázaných uvedlo, že jejich postoj k vystoupení Británie z EU bude záviset na tom, jaké podmínky se podaří vyjednat Davidu Cameronovi.
Průzkum Deloittu ukazuje, že nejistota kolem Brexitu ovlivní firemní investice. Jen 37 procent dotázaných finančních ředitelů uvedlo, že je nyní správný čas na přijímání vyššího rizika. To je skoro polovina v porovnání se třetím čtvrtletím roku 2014, kdy ochotu dělat riziková rozhodnutí vyjádřilo 72 % respondentů.
Poprvé během posledního roku se také ukázalo, že snižování nákladů je nyní prioritou číslo jedna. K dalším patří ostatní defenzivní opatření jako zvyšování cash-flow. „Finanční ředitelé jsou nyní opatrnější než kdykoli v posledních třech letech,“ řekl Ian Stewart, hlavní ekonom Deloittu k výsledků průzkumu. „Společnosti nyní reagují na nejistotu, a tak se v posledních měsících snížila míra najímání lidí a kapitálových výdajů,“ dodal.
K dalším faktorům, které způsobují větší obezřetnost finančních ředitelů na Britských ostrovech, je nejistota kolem ekonomického výhledu v eurozóně. Jen 25 % dotázaných uvedlo, že jsou optimističtí ve výhledu hospodářského růstu.
-usi-
