Pokud chce EU dostát svým plánovaným cílům v oblasti snižování emisí do roku 2030, čeká jednotlivé země unie úkol převzít podíl připadající na Británii. Odhadem zaplatí miliardy eur navíc.
Jestliže Velká Británie opustí řady Evropské unie a nebude se nadále podílet na plnění společného požadavku na 40% snížení emisí, budou muset jednotlivé členské země vytvořit nový emisní plán pro evropskou sedmadvacítku, který také stanoví i nové jednotlivé národní cíle. Britská energetika je totiž v evropském srovnání totiž „nadprůměrně zelená“ a její předpokládaný vliv na plnění společných klimatických cílů umožňoval volnější tempo pro ostatní. Britové například plánují pro nadcházející léta poměrně masivní investice do mořských větrných elektráren, což ve společné klimatické politice sehrálo významnou pozitivní roli.
Britský deník Guardian odhaduje dodatečné náklady po Brexitu pro ostatní země EU na několik miliard euro. Podle analýzy Climate Action Network (CAN) budou muset jednotlivé státy unie zvýšit svůj výkon v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a dalších opatřeních spojených s ochranou klimatu o 0,2-1,7 %. České republiky se podle analýzy změny dotknou méně než třeba Slovenska, Portugalska, Malty, Řecka, Kypru, Španělska či Itálie. CAN ovšem současně podotýká, že investice do čistých zdrojů se z dlouhodobého hlediska i finančně vyplatí a půjde tedy o rozumnou investici. „Nemusí to být nutně špatnou zprávou. Znamená to jen, že některé země budou muset zavést více změn a opatření, aby se podařilo kompenzovat odchod Británie,“ hodnotí dopad brexitu ředitel CAN Wendell Trio.
Za dva roky budeme moudřejší
Ne všichni jsou ovšem tak optimističtí. „Pokud se Británie komplexně separuje od zbytku EU, včetně svých minulých závazků, mohlo by to být bolestivé,“ připouští Bill Hare, zakladatel Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Podle něj ovšem není zdaleka dané, že Británie za sebou spálí po odchodu z EU všechny mosty a přestane se zbytkem Evropy spolupracovat. „V případě, že se zachová o něco konstruktivněji, a například setrvá v systému obchodovatelných emisních povolenek, rozdíly zdaleka nebudou tak extrémní,“ dodává Hare.
Reálně se budou tyto otázky řešit za dva roky, kdy dojde k první revizi plnění závazků Pařížské konvence a bude v této souvislosti řešit právě přerozdělení klíčových aktivit v rámci vyrovnání odchodu Británie z unie, tak i přehodnocení stávajících ambicí jednotlivých států.
Miloš Cihelka
