Města na kontinentu se přetahují o sídla evropských agentur, které se kvůli brexitu stáhnou z Londýna. Kde Evropská bankovní agentura a Evropská léková agentura zakotví, by mělo být jasné v listopadu.
Během příštích čtyř měsíců by mělo být rozhodnuto o tom, kam se z Londýna přesunou dva klíčoví evropští regulátoři – Evropská bankovní agentura (EBA – European Banking Authority) a Evropská léková agentura (EMA – European Medicines Agency). Jejich setrvání na Britských ostrovech po dokončení procesu odchodu Spojeného království z Evropské unie je prakticky vyloučeno.
Pro stovky zaměstnanců, kteří pro agentury pracují, i jejich rodiny je to kritický moment, který jim změní život. Naopak pro města, která klíčové úřady lákají, je to otázka politické prestiže, ale také hospodářského prospěchu. Portál Politico.eu přinesl podrobný přehled toho, co je vlastně v sázce.
Co EBA a EMA dělají
EBA je součástí Evropského systému finančního dohledu (ESFS – European System of Financial Supervision) a je jednou ze tří finančních dohledových institucí, který systém tvoří. Vedle EBA sem patří také Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA – European Securities and Market Authority) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA – European Insurance and Occupational Pensions Authority).
Hlavním úkolem EBA je podílet se na tvorbě jednotných evropských pravidel pro fungování finančních institucí. Kromě toho má přispívat k dosahování konvergence evropských zemí v oblasti pravidel a regulací finančních trhů včetně monitorování, jak jsou normy implementovány do národní legislativy členských zemí EU. EBA také pro Evropskou centrální banku zajišťuje technické provádění bankovních zátěžových testů.
Evropská léková agentura provádí regulaci na evropském trhu s léky. Farmaceutickým firmám říká, jaké dokumenty musejí předkládat, aby prokázaly že jsou jejich výrobky bezpečné a účinné, a má poslední slovo v tom, zda se daný lék bude moci objevit na trhu či nikoli. EMA sice nevydává licence pro vstup léků na trh, nicméně působí v tomto ohledu jako poradní orgán Evropské komise. Ta má v dané věci právo rozhodnout. EMA rovněž vykonává dohled nad bezpečností léků a může navrhnout i odebrání povolení konkrétní léky předepisovat či prodávat.
Jak rozhodnutí o sídle agentur ovlivní konkrétní lidi
Jestliže pracujete ve finančních službách, blízká přítomnost EBA může pro vás být výhodou. Konzultační a rozhodovací proces je pak snazší. A pak je tu ještě jeden faktor. Ačkoli banky svorně tvrdí, že svůj byznys v Londýně budou po brexitu dělat dál, přestěhování EBA může být druhotným důvodem pro to, aby banky Evropskou bankovní agentury následovaly.
Změna sídla EBA však může nepřímo dopadnout i na lidi, kteří ve finančních službách nepracují. Jestliže spolu s EBA z Londýna „zmizí“ i některé banky či jiné finanční instituce, dojde k odlivu i jejich zaměstnanců. To může mít pro lokální ekonomiku znatelné následky. Pro Londýn negativní, pro nové sídlo pak jednoznačně pozitivní.
Odchod EMA z Londýna pak podle portálu Politico.eu může zpomalit proces, pomocí kterého se léky na britský trh dostávají. Po brexitu budou léky při dodávkách na Britské ostrovy podrobeny zvláštnímu schvalovacímu procesu. Pacienti se obávají, že britský trh je poměrně malý, a tak nemusí být pro farmaceutické společnosti natolik atraktivní, aby své výrobky do schvalovacího procesu přihlásily dříve než v Evropské unii.
Kromě toho se množí pochybnosti, zda Velká Británie bude mít i po brexitu přístup do databáze EMA, kde se monitoruje bezpečnost léků. Dnes už je ale jisté, že Velká Británie nebude součástí databáze klinických testů, kterou EMA spustí během roku 2019. To by podle kritiků mohlo vést ke snížení motivace provádět medicínský výzkum ve Velké Británii.
Jak a kdy se o novém sídle rozhodne
Proces, na jehož konci budeme nové sídlo zmíněných agentur znát, byl spuštěn 22. června zveřejněním dokumentu, v němž bylo stanoveno šest kritérií, která musí uchazečská města splnit: (1) Agentura musí být v momentě odchodu Británie z EU ve svém novém sídle zcela provozuschopná, musí mít k dispozici veškeré zázemí včetně telekomunikačního vybavení a IT bezpečnostních standardů.
(2) Nové sídlo musí být snadno dostupné pro leteckou dopravu ze všech hlavních měst Evropské unie, musí mít spolehlivou dopravu na letiště, stejně jako dostatečné množství ubytovacích kapacit pro případ pořádání mítinků na mezinárodní úrovni. (3) Zajištění vzdělání pro děti současného i budoucího personálu obou agentur.
(4) Uchazečské město musí garantovat přístup ke vzdělávacím i kariérním příležitostem, sociálnímu zabezpečení i zdravotní péči pro celou rodinu každého zaměstnance EBA i EMA. (5) Pro obě agentury musí být zajištěn dostatek zdrojů. To se týká zejména dostatku kvalitních pracovníků, kteří by se o zaměstnáni v agenturách mohli ucházet. (6) Výhodná geografická poloha budoucího sídla.
Každá uchazečská země mohla nabídnout sídlo jedné či oběma agenturám. Pro podání přihlášek byl termín do konce července. Evropská komise pak do konce září musí všechny nabídky vyhodnotit a během října klíčová zjištění bude prezentovat během října komisi, složená ze stálých zástupců členských zemí při Evropské unii. Kandidátská města budou moci svou nabídku prezentovat osobně.
Hlasování proběhne v listopadu na půdorysu Rady. Mohou proběhnout až tři kola tajného hlasování. Zástupci jednotlivých zemí se mohou zdržet nebo hlasovat pro kandidáta ze své vlastní země. Nejprve se bude volit sídlo EMA. Každý volitel bude mít v prvním kolem šest hlasů, které bude muset rozdělit podle následujícího klíče: tři hlasy musí dát nejvíce preferované nabídce, dva hlasy druhé nejlepší volbě a jeden hlas té třetí. Jestliže žádná z uchazečských zemí nezíská alespoň 14 hlasů, proběhne druhé kolo.
V něm už má každý pouze jeden hlas, který dá svému favoritovi. Pokud ani zde nikdo nezíská nejméně 14 hlasů, koná se kolo třetí, kam postoupí dvě kandidátská místa s největším počtem hlasů. Ve třetím kole už zvítězí ten, kdo získá hlasů. Jestliže dojde k remíze o novém sídle rozhodne los.
Kdo se o agentury uchází
„O EBA projevil v minulosti zájem více než tucet hlavních evropských měst,“ řekl portálu Politico.eu výkonný ředitel EBA Adam Farkas. Ve hře je varianta, že se EBA slouží s EIOPA, která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem s tím, že agenda ochrany spotřebitele by přešla na ESMA, jež má sídlo v Paříži.
Kromě těchto dvou měst lákají EBA také země jako Česká republika, Irsko, Lucembursko, Maďarsko a Polsko. V případě EMA jej zájem daleko větší. Pod svá křídla ji chce vzít 23 ze 27 členských zemí Evropské unie. Portál Politico.eu ale uvádí, že skutečný počet kandidátů klesl na 21.
Své šance se vzdaly všechny tři pobaltské státy, dále pak Slovinsko, Lucembursko, ale i Česká republika, které ale daly najevo, že budou chtít získat sídlo EBA. K hlavním favoritům na budoucí sídlo EBA patří Frankfurt nad Mohanem, ale hovoří se také o Paříži. V případě EMA je horkých kandidátů více. Možná překvapivě neleží v západní Evropě, ale ve skandinávských zemích. Úplně ze hry ale není prý ani Nizozemsko, Irsko nebo Dánsko.
-usi-
