Mac Margolis, přispěvatel do názorové části portálu agentury Bloomberg rozkrývá další část pozadí korupčního skandálu v Brazílii. Tentokrát jde o státní rozvojovou banku.
Brazilci dělají málokdy malé věci. Mohou se pyšnit největší ekonomikou Latinské Ameriky, ale také její hlubokou recesí, nemluvě o nekonečném korupčním skandálu vlády nebo manipulaci se státním rozpočtem, kterého se měla dopustit prezidentka Dilma Rousseffová. Ta bude nyní čelit impeachmentu v brazilském senátu a jen málo analytiků věří, že se do úřadu ještě někdy vrátí.
Brazilští protikorupční detektivové nikdy nespí. A tak není žádným překvapením, že zatímco se viceprezident Michel Temer připravuje na vstup do úřadu prezidenta, je zde reálná hrozba, že korupční skandál kolem ropné společnosti Petrobras pohltí i nejvýznamnější vládní finanční instituci.
Federální vyšetřovatelé zadrželi tento týden bývalého ministra financí Guida Mantegu a předvedli k výslechu kvůli podezření z protiprávního jednání ve státem vlastněné Národní sociální a rozvojové bance, známé pod označením BNDES. Detektivové se zajímají o Mantegův vztah k developerskému magnátovi Marcelu Odebrechtovi. Na něj a na ostatní klienty BNDES měl Mantega činit nátlak, aby financovali kampaň jeho politické straně výměnou za zvýhodněné půjčky právě od Národní sociální a rozvojové banky.
Odebrecht vyšetřovatelům řekl, že se na něj vládní úředníci obraceli i během běžných obchodních schůzek, aby finančně podpořil kandidáty, nakloněné vládě. Mantega ale jakoukoli spojitost se svou osobou odmítá. Prezident BNDES Luciano Coutinho tvrdí, že banka poskytovala zvýhodněné půjčky výhradně na základě technických a finančních kritérií.
V sázce je ale víc než jen obyčejné půjčky. Celý skandál kolem státní banky ukazuje, jak nekontrolované politické ambice dokáží nabourat důvěryhodnost jedné z nejvíce respektovaných finančních institucí v zemi, a to ještě na účet daňových poplatníků. Úkolem nové vlády tak bude důvěru v největšího věřitele v Brazílii obnovit.
S tím, jak státní banky lehkomyslně a netransparentně půjčují, na sebe přitahují pozornost vládních politiků a jejich kamarádíčků. Cílem takovýchto rozvojových bank je stimulovat hospodářský růst za využití státních prostředků pro financování nejrůznějších projektů, které by jinak nebyly realizovány. Jenže cena bývá vysoká. V případě BNDES pak obzvláště. Jen v roce 2010 rozpůjčovala na 101 miliard dolarů, což je více než trojnásobek objemu úvěrů, které v tomto roce poskytla Světová banka a o pětinu více, než Čínská rozvojová banka. Vloni pak poskytla úvěry za 33 miliard dolarů.
Přestože riziko defaultu u BNDES je výrazně nižší, než u podobných soukromých bank, kritikové tvrdí, že banka často upřednostňovala firmy, které státem dotované úvěry vlastně ani moc nepotřebovaly. Kolem 60 % úvěrů bylo za bývalého šéfa banky Luly (v úřadu v letech 2003 až 2011) bylo poskytnuto klientům, kteří vykazovali roční zisky kolem 130 milionů dolarů nebo více.
Většina úvěrů ve skutečnosti brazilskou ekonomiku spíše poškozovala. Aby stát mohl skrze banku dotované úvěry poskytovat, musel si půjčovat na finančních trzích za daleko vyšší úrokové sazby, což vedlo ke zrychlení růstu veřejného dluhu. Podle Moniky de Bolle, výzkumné pracovnice na Peterson Institute of International Economics budou úrokové dotace na úvěry, poskytnuté přes BNDES, brazilskou vládu stát kolem 33 miliard dolarů ročně do roku 2020.
Vychází také najevo, že firmy, které pomáhaly politikům do volených funkcí v letech 2002 až 2009, dostávaly zvýhodněné úvěry v průměru 28 milionů dolarů za každého kandidáta, který byl zvolen. Na druhé straně společnostem, které podporovaly neúspěšné kandidáty, klesaly objemy poskytnutých úvěrů v průměru o 24 milionů dolarů za každého poraženého. Aby toho nebylo málo, tak se objevilo podezření, že BNDES půjčovala také na financování projektů ve spřátelených zemích jako Kuba nebo Angola. Často za nejasných podmínek.
Provizorní udržovací vláda má před sebou mnoho úkolů, které nesnesou přílišných odkladů. Nicméně jednou z priorit nutně bude stabilizace Národní sociální a rozvojové banky a vymetení všech jejích kostlivců ze skříní. Vláda bude muset banku reformovat a redefinovat její hlavní úkol, kterým je financování klíčových rozvojových projektů. Bude muset také snížit objem takzvaných špatných úvěrů a nové poskytovat čistě na základě technicko-ekonomických parametrů a nikoli těch politických.
-usi-
