V říjnu stále ještě probíhá hlavní sklizeň letošních brambor, podle letního počasí a zářijového sběru se však dá již odhadovat letošní výnos. Ten by se podle Lukáše Musila, odborného konzultanta ministerstva zemědělství a zároveň obchodního ředitele Agdata, měl blížit loňským číslům, maximálně o pár desítek tisíc tun méně, což činí zhruba 5 procent. Problematická může být podle Musila především kvalita, která utrpěla se silnými dešti na pomezí května a června. Letní přívalové deště rovněž ovlivnily kvalitu ostatních plodin jako je např. obilí.
První půlka léta (druhá polovina června a červenec) byly podle odborníků z Agdata klimaticky v pořádku, ale deštivý srpen měl za následek vymývání dusíkatých látek z obilek a tím pádem zhoršování kvality vypěstované plodiny.
Agdata se specializuje na digitalizaci v zemědělství a díky tomu má data z více než 1 milionu hektarů zemědělské půdy v Česku.
První půlka léta (druhá polovina června a červenec) byly podle odborníků z Agdata klimaticky v pořádku, ale deštivý srpen měl za následek vymývání dusíkatých látek z obilek a tím pádem zhoršování kvality vypěstované plodiny. K problémům s deštěm a vyplavováním dusíkatých látek (byť z půdy) podle Musila docházelo i v předchozím roce 2020, který byl po pětiletém suchu velmi deštivý a kvalita brambor a ostatních plodin pokulhávala.
„Jednak se smývaly přípravky proti plísním a za druhé při sklizni silně pršelo, proto se zemědělci nedostali zhruba k 10 procentům brambor, které museli kvůli podmáčené půdě nechat ladem,“ vysvětluje Lukáš Musil.
To letos nehrozí, ale plíseň některé bramboráře zlobí i letos.
Na horší kvalitu sklizených plodin si podle Agdata stěžovali v některých, především vyšších polohách České republiky, farmáři již v létě. Podle informací společnosti se jednalo především o pozdní odrůdy jarní pšenice a tritikale, což je hybridní obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice, které ve vyšších polohách negativně ovlivnily silné deště. Celkové výnosy ze sklizně běžných obilovin by však měly být vyšší než loni, podle Musila v řádu nízkých jednotek procent.
„Podle našich dat očekáváme výnosy větší o zhruba 2 až 4 procenta oproti roku 2020,“ uzavírá Lukáš Musil.
Řepky bude nejméně od roku 2006. Horší bude i úroda obilovin
„Letošní sklizně jsou slabší než loňské. Lidé by se proto měli připravit na zdražování pečiva a dalších výrobků z obilovin. Vyšší ceny lze očekávat i u brambor,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Aktuální odhady sklizní nám říkají, že letošní úroda zemědělských plodin bude horší než v loňském roce. Obilovin včetně kukuřice se urodilo 8 003 tisíc tun, což je o 1,4 procenta méně než před rokem. Hlavními příčinami zhoršení jsou nižší hektarový výnos a snížení osetých ploch. Nicméně letošní odhadovaná sklizeň obilovin včetně kukuřice je o 2,6 procenta vyšší než průměr sklizní za poslední dekádu.
Zhoršení zaznamenala i úroda brambor. Těch se dle odhadu vypěstovalo 672 tisíc tun, což představuje meziroční pokles o 3,5 procenta. Zemědělci na základě loňských zkušeností osázeli méně ploch, aby se vyhnuli problémům v důsledku pandemie koronaviru. Ta v loňském roce bránila sklizním a zkomplikovala prodej nadstandartní úrody. I u brambor však platí, že letošní odhadovaná sklizeň je vyšší než průměr za poslední dekádu.
Letos se dařilo cukrovce Odhadovaná sklizeň ve výši 3 996 tisíc tun je meziročně vyšší o 8,8 procenta. To je dáno především zvýšením hektarového výnosu o 6,1 procenta. České cukrovarnictví se stále musí vypořádávat s ukončením unijních kvót z podzimu 2017, kdy po 49 letech přestalo být omezováno vyráběné množství cukru. To způsobilo velké tržní výkyvy a zhoršilo finanční situaci mnohých cukrovarů.
Výrazné snížení hlásí úroda řepky. Dle odhadu by se mělo sklidit pouze 1 027 tisíc tun, což představuje meziroční pokles o 17,5 procenta. Na špatném výsledku se podílelo snížení hektarového výnosu i osevních ploch. Úroda řepky bude o 19,2 procenta nižší, než činí průměr za poslední dekádu. Jedná se o nejhorší úrodu od roku 2006.
Opět se dařilo úrodě máku. Sklizeno by mělo být 29 tisíc tun, což je o 1,8 procenta více než před rokem. Vzhledem k relativně vysokým cenám máku se zemědělci rozhodli pokračovat v rozšiřování osevních ploch. To i přes horší hektaroví výnos zabezpečí o třetinu vyšší produkci, než činí průměr za poslední dekádu.
(nik)
