Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala dovolání k Nejvyššímu soudu v případu prodeje armádního majetku. Vyplývá to z textu dovolání, které si mohl Ekonomický deník prostudovat. Tři obžalované pražské soudy pravomocně obžaloby zprostily. Bradáčové podřízený přitom od nich odcházel několikrát jak „spráskaný pes“.
Jako aktéři hodně špatného filmu, trvajícího léta, si mohou připadat dva bývalí úředníci ministerstva obrany Josef Lachman, Roman Pavlík a bývalý šéf státní zbrojovky VOP CZ Adolf Veřmiřovský. Pražský Městský soud je poprvé v prosinci 2018 a aktuálně podruhé v loni v listopadu zprostil obžaloby s tím, že v žalovaných skutcích nešlo o trestný čin. Kauza už stála kariéru a zdraví někdejšího šéfa armádní logistiky generála Vladimíra Halenku. Trestní řízení táhne dlouhou dobu.
Nevyšlo to? Zkusíme to ještě jednou
Už to vypadalo, že tento hodně špatný příběh definitivně skončí, ale znovu jej otevřela Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Žena, jejíž podřízený kauzu léta dozoroval a byl za svůj přístup soudy kritizován.
„Uvedené skutky byly v obžalobě právně kvalifikovány u obviněných Ing. Josefa Lachmana a Ing. Romana Pavlíka ad 1) jako zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku a zločin zneužití pravomoci úřední osoby formou spolupachatelství, ad 2) jako zločin porušení povinnosti při správě cizího 8 majetku formou spolupachatelství ve stádiu pokusu a zločin zneužití pravomoci úřední osoby formou spolupachatelství ve stádiu pokusu. U obviněného Ing. Adolfa Veřmiřovského ad 3) jako zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku ve stádiu. Městský soud v Praze zprošťující rozsudek vystavěl na závěrech o tom, že v trestním řízení nebylo prokázáno u všech obžalovaných způsobení škody jako obligatorního znaku skutkové podstaty zločinu porušování povinnosti při správě cizího majetku a dále znak úmyslu způsobit takovou škodu, a obdobně i u zločinu zneužití pravomoci úřední osoby ještě znak druhého úmyslu, a to úmyslu porušení zákonem stanovených povinností způsobit škodu,“ začíná dovolání Lenka Bradáčová.
Připomíná, že proti uvedenému rozsudku nalézacího soudu podal v neprospěch obviněných státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze odvolání, které bylo jako nedůvodné zamítnuto nyní napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze z letošního 25. února.
Mohlo by vás zajímat
„Se skutkovými a na jejich podkladě přijatými právními závěry, které učinily nejprve nalézací a následně i odvolací soud, který se s nalézacím soudem v zásadě ve všech rozhodných otázkách bez dalšího identifikoval, se však nelze ztotožnit,“ namítá Bradáčová.
Devadesát pět argumentů pro Nejvyšší soud
Lenka Bradáčová pak v 95 bodech svoje dovolání odůvodňuje.
„Možno tedy uzavřít, že pakliže výsledkem přezkumné činnosti Vrchního soudu v Praze konané z podnětu odvolání státního zástupce byly potvrzeny rozhodné skutkové závěry soudu nalézacího, a na jejich podkladě tento soud učinil právní závěr, že posuzované jednání obviněných, pro které byla obžaloba podána, není trestným činem a že jsou tak dány důvody zprošťujícího výroku, pak za takového stavu věci Vrchní soud v Praze své rozhodnutí zatížil vadami ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) trestního řádu v jeho druhé alternativě s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) trestního řádu. S ohledem na popsané skutečnosti navrhuji, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit věc přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, vyjadřuji i pro tento případ souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání,“ píše Bradáčová Nejvyššímu soudu.
Pro tuto alternativu pak nejvyšší žalobkyně navrhuje zrušení napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze, zrušení v celém rozsahu i jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Praze, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, „pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu“.
Další z průšvihů ÚOOZ
Případ přeprodeje zásob z armádních skladů, například motorů, otevřelo původně Vojenské zpravodajství, posléze ho začala vyšetřovat Vojenská policie. Kauza nakonec doputovala na dnes už bývalý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu – dnes Národní centrálu proti organizovanému zločinu.
Pražský Městský soud zprostil obžaloby brigádního generála Vladimíra Halenku a další tři obžalované na sklonku roku 2018, přičemž konstatoval naprosté selhání orgánů vyšetřovatelů bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Respektive kapitána Václava Procházky a specialisty pražského Vrchního státního zastupitelství na trestnou činnost v ozbrojených složkách Pavla Prygla.
ÚOOZ zatýkal v březnu 2015. Razie kvůli podezření z příliš levného výprodeje armádních dílů proběhla na ministerstvu obrany a Generálním štábu české armády. Kauza se týká několika obchodů s vojenským materiálem z let 2009 až 2013. Přes státní podnik se dostávaly jedné z velkých českých zbrojařských firem Excalibur Army, která je pak následně prodávala dalším subjektům.
Případ se táhne už 10 let. Naposledy pražský Vrchní soud všechny tři obžalované opět obžaloby zprostil.
