Italská ropná a plynárenská společnost ENI se pochlubila zvýšením čistého zisku na 13,8 miliardy eur (330 miliard korun). Provozní zisk za loňský rok dosáhl 20,4 miliardy eur, což je dvojnásobek oproti roku 2021. ENI tak rozšířila řadu těžařských koncernů, které loni zbohatly na skokovém růstu cen paliv. Jenže když přijde řeč na vyšší zdanění, tak se ropné a energetické společnosti brání všemi prostředky.

Výsledek mohl být ještě lepší, avšak ve čtvrtém kvartálu se situace obrátila v neprospěch společnosti. Pokles cen ropy, plynu, elektřiny a dalších komodit na velkoobchodním trhu ukousl ze zisku 1,1 miliardy eur. Dodatečné zdanění zisku – tzv. windfall tax – v některých zemích snížilo zisk ENI v loňském roce o dalších 1,7 miliardy eur, jak společnost uvedla ve čtvrtek vydané tiskové zprávě.

Generální ředitel ENI Claudio Descalzi se vedle růstu zisku pochlubil třeba rychlou náhradou ruského plynu. „V průběhu roku jsme byli schopni dokončit dohody, které plně nahrazují ruský plyn do roku 2025, a to využitím našich silných vztahů s producentskými státy a navýšení objemu dodávek z Alžírska, Egypta, Mozambiku, Konga a Kataru,“ uvedl Descalzi. Zmínil také investice ENI do těžby zemního plynu v Libyi a kyperském a egyptském sektoru Středozemního moře.

Slavnostní zahájení provozu prvního terminálu pro vývoz LNG v Mozambiku. Foto: ENI

Příklad ENI není v ropném a plynárenském byznysu výjimkou, ale spíš pravidlem. Jeho hlavní konkurenti z USA a Západní Evropy oznámili své výsledky již v minulých týdnech. Jejich shrnutí, které přinesl britský deník Independent, vypadá následovně (kvůli srovnatelnost čísel jsou hodnoty v dolarech):

  • norský Equinor navýšil čistý zisk z 8,6 miliardy dolarů v roce 2021 na loňských 28,75 miliardy dolarů
  • britský koncern BP navýšil očistěný zisk z 12,8 miliardy na 27,7 miliardy dolarů
  • francouzský TotalEnergies navýšil očištěný zisk z 18,1 miliardy na 36,2 miliardy dolarů
  • Shell vykázal zvýšení z 19,3 miliardy na 39,9 miliardy dolarů
  • Exxon Mobil navýšil čistý zisk z 23 miliard na 55,7 miliardy dolarů (v přepočtu se jedná o zisk 6,3 milionu dolarů za každou hodinu minulého roku, jak jízlivě upozornila některá západní média)
  • americký Chevron vykázal nárůst čistého zisku z 15,6 miliardy na 35,5 miliardy dolarů


Pro příklad nemusíme chodit daleko. Český zpracovatel ropy Orlen Unipetrol se v pátek pochlubil skokovým růstem čistého zisku z 3,2 miliardy na 17,9 miliardy korun. Tržby se zvýšily z 133,6 miliardy na 209,5 miliardy korun. Společnosti pomohl růst rafinerských marží, ale také možnost nakupovat ruskou ropu s výraznou slevou oproti běžné ceně na světovém trhu.

Kdo by chtěl platit vyšší daně?

Nabízí se otázka: budou se rekordně ziskové těžařské a energetické koncerny ochotny se o zisk podělit nejen s akcionáři, ale také se státními rozpočty a jejich prostřednictvím s lidmi postiženými skokovým růstem cen energií a paliv? Zatím to vypadá, že rozhodnutí některých vlád zavést windfall tax či jiné dodatečné daně naráží na tuhý odpor.

Přesvědčili se o tom například ve Španělsku, které se rozhodlo na velké energetické koncerny uvalit v letech 2023 a 2024 mimořádnou windfall tax. Chce od nich celkem vybrat zhruba dvě miliardy eur ročně. Společnosti Iberdrola, Endesa a EDP dodatečnou daň ve svém prohlášení popsaly jako „diskriminační a neodůvodněnou”. Nejrazantnější postup zvolila Iberdrola, která již oznámila, že se proti vyššímu zdanění bude bránit žalobou ke španělskému nejvyššímu soudu.

Někteří minoritní akcionáři společnosti ČEZ by si přáli stejně razantní postup i v českém případě. „Představenstvo ČEZ bude muset. dříve či později. žalovat českou vládu. Připomínám, že větší pitomost než česká vláda nikdo v EU nevymyslel – kombinaci extrémní windfall daně a Nařízení Rady EU,“ uvedl na Twitteru aktivistický investor Michal Šnobr.

Mohlo by vás zajímat

dtr