Česká republika podle ministra dopravy Martina Kupky chce v případě emisní normy Euro 7 dosáhnout kompromisní verze, kterou v září přijali ministři členských států. Na nadcházejících dvoudenních jednáních o její finální podobě chce prosadit „realistické nastavení technických detailů výroby automobilů“, zdůraznil na tiskové konferenci. Podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) Zdeňka Petzla bude norma Euro 7 klíčová pro udržení výroby aut se spalovacími motory i v příštích deseti letech.
Ve středu a čtvrtek o finální podobě Euro 7 proběhnou při takzvaném trialogu zásadní jednání zástupců Evropské komise, členských států a Evropského parlamentu. „Chceme, aby finální postavení měla pozice rady, do níž nejvíce promlouval návrh společně smýšlejících států včetně České republiky,“ řekl Kupka. Teď se podle něho jedná o velmi detailních bodech, které jsou však pro autoprůmysl zásadní. Některé požadavky jsou totiž podle výkonného ředitele AutoSAP Zdeňka Petzla stále doslova “přestřelené” a pro autoprůmysl v Česku, který zaměstává přes půl milionů lidí, těžko splnitelné.
Jde hlavně o návrhy EP ke zpřísnění emisí z otěru brzd a pneumatik. „Podmínky by sotva splňovala bateriová vozidla a i u nich by výrazně zkomplikovaly vývoj. Jdou proti zákazníkům, prodražují vozidla, zpomalují nabíjení a jdou i proti práci na úrovni OSN,” řekl.
Podle Petzla se oproti původnímu návrhu podařilo udělat kus práce, jak připomněl i na tiskové konferenci, stále však v některých verzích zůstávají technické body, které je pro automobilový průmysl těžce splnitelné. Jako „přestřelené“ označil zejména návrhy EP ke zpřísnění emisí z otěru brzd a pneumatik. Tyto podmínky by podle něj sotva splňovala bateriová vozidla a i u nich by výrazně zkomplikovaly vývoj. „Jdou proti zákazníkům, prodražují vozidla, zpomalují nabíjení a jdou i proti práci na úrovni OSN,“ dodal.
Naopak návrh schválený ministry nabízí podle Kupky přijatelnější a realističtější verzi emisní normy. „Chrání konkurenceschopnost automobilového průmyslu, dostupnost zejména malých vozidel a také možnost rychlejšího obnovování vozidlového parku v Evropě,“ zdůraznil. A dodal, že Česko je podle něj kvůli tomu v úzkém spojení s partnerskými státy a s předsednickým Španělskem.
Podle návrhu, který 25. září schválili ministři členských zemí EU zodpovědní za konkurenceschopnost, by automobilky měly snižovat emise nových vozidel proti původnímu plánu méně a zároveň by měly mít na přípravu změn delší dobu. Konkrétně emisní limity pro osobní a užitková vozidla by měly zůstat na úrovni, kterou obsahuje aktuálně platná emisní norma Euro 6. U nákladních automobilů by tyto limity by měly být o něco přísnější.
V balíku označovaném jako Fit for 55, kterým chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, schválila Evropská unie letos na jaře ukončení prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Německo se nicméně dohodlo s Evropskou komisí na tom, že i po tomto roce bude možné dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.
Důraz na mírnější pravidla
Česká vláda od prvního zveřejnění návrhu nové emisní normy bojuje za její zmírnění. Pod vedením ministra Kupky byla vytvořena koalice názorově blízkých zemí. Česká republika, Francie, Itálie, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Polsko na počátku června představily společný pozičním, ve kterém požadují změnu návrhu Euro 7.
Pozice České republiky k zásadním otázkám zůstává beze změny. Nadále je nejdůležitějším požadavkem prodloužení dat vstupů v platnost a jejich navázání na prováděcí akty. Česká republika také usiluje o jasnější specifikaci a diskuzi nad dalšími částmi návrhu. Jako problematické se jeví aktuální podoba On-Board-Monitoring, tedy systému měření emisí přímo na palubě vozidla, nebo takzvané okrajové podmínky měření.
Evropské automobilky se navrhované emisní normě brání, je podle nich příliš nákladná, uspěchaná a zbytečná. Byly by s ní podle nich spojené velké výdaje a tyto vynaložené peníze by mohly chybět při chystaném přechodu na výrobu elektromobilů. EK ale tvrdí, že přísná pravidla jsou potřeba ke snížení škodlivých emisí a také kvůli tomu, aby se neopakoval skandál kolem falšování testů emisí, kterému čelila automobilka Volkswagen.
Oproti loňskému návrhu Evropské komise se koalici zemí pod vedením České republiky podařilo vyjednat následující hlavní změny nařízení:
- Emisní limity výfukových plynů zůstanou na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma EURO 6, a to včetně limitů testování.
- Lhůty pro účinnost normy byly odloženy, jak celou dobu navrhovala Česká republika. Nyní je lhůta pro účinnost 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy vozidel M1 a N1 a 42 měsíců pro všechny registrace. Pro kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je časová lhůta 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace.Tato lhůta umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.
- Významným způsobem se povedlo upravit požadavky na fungování palubního systému měření emisí OBM (On-Board Monitoring). Používání OBM bylo upraveno, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu.
- Došlo k lepší provázanosti tohoto návrhu s aktuálním návrhem nařízení k CO2 limitům pro těžká nákladní vozidla.
- Nařízení nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví.
(mig)
