INZERCE

Nasazení nových moderních vozidel proto výrazně zvyšuje počet cestujících na tratích, kde takové vozy slouží. Zároveň ale tvrdí, že současné tempo obnovy železničního vozového parku není dostačující. Foto: Pixabay

Boj s čínským gigantem, ceny energií a nejasná vize státu. Konkurenceschopnost českého železničního průmyslu v ohrožení

Zvyšující se ceny energií nedopadají jen na české domácnosti. Nárůst cen logicky ovlivňuje i tuzemské firmy. V případě českého železničního průmyslu nahrává aktuální situace asijské konkurenci. Reálně tak hrozí, že české podniky přijdou o zakázky. Přestože firmy upínaly svoje naděje k Národnímu plánu obnovy, zdá se, že tato pomoc se v případě železničního průmyslu mine účinkem. „Realita je taková, že plán navržený vládou nemá jasnou vizi, neřeší otázky klimatické krize a na místo investic na podporu ekonomiky jsou prostředky alokovány pro veřejné výdaje,“ říká generální ředitelka asociace sdružující podniky českého železničního průmyslu (ACRI) Marie Vopálenská.

Nárůst cen energií se s největší pravděpodobností významně dotkne i českého železničního průmyslu. Pro tyto firmy totiž náklady na energii zpravidla představují nejvýznamnější nákladovou položku, která zásadně ovlivňuje jejich hospodaření. Mimo to musí firmy v Evropské unii řešit také neustále se navyšující cenu za emisní povolenky. Ta je aktuálně nejvyšší v historii – 64 eur za tunu.

„Očekáváme, že zvýšení cen energií a povolenek způsobí nejen zvýšení cen produktů, ale bude mít i sekundární dopady. Společnostem se sníží globální konkurenceschopnost, což může mít za příčinu ztrátu pozic na trzích. Výrobci v Evropské unii totiž platí i vysoké ceny za emisní povolenky. To nahrává konkurenci z Asie, která tak může získat nízkou cenou nové pozice,“ komentuje Marie Vopálenská.

Dodává, že asijské země nemají tak přísné podmínky na emise a emisní povolenky. Tím jsou jejich vstupní náklady nižší a mohou tak přicházet s cenovými nabídkami, které nejsou firmy schopny vyrovnat. Jejich laxní přístup k emisím z výroby podle ní dokazuje i to, že se nezúčastnili Klimatického summitu OSN v Glasgow.

Levná konkurence z východu

Na trhu výrobců vlaků aktuálně probíhá boj s čínským gigantem CRRC, který způsobuje tržní konsolidaci – velcí kupují jiné výrobce a stávají se ještě většími, menší přežívají nebo zanikají. 

„Pro naše výrobce to znamená větší závislost na velkých hráčích. Navíc si výrobci vlaků vyrábějí sami čím dál více komponentů a outsourcují pouze speciální malé série, produkty s vysokou přidanou hodnotou nebo rizikové komponenty. A v neposlední řadě je to i situace spojená s lodní dopravou, kde násobně vzrostla cena za přepravu kontejnerů, což vede ke klesající atraktivitě outsourcování. A lze předpokládat částečný návrat k local to local businessu,“ vysvětluje Marie Opálenská.

Na „čínskou hrozbu“ už před dvěma lety upozornila i Evropská asociace železničního průmyslu UNIFE, jejíž členem je i česká asociace ACRI. Poté, co čínská CRRC koupila divizi lokomotiv německého koncernu Vossloh, vyzvala UNIFE k vytvoření rovných a spravedlivých podmínek mezi evropským a čínským železničním dodavatelským průmyslem. 

Jak tehdy uvedl webový portál railfreight.com, potvrzuje to čínskou strategii vstoupit a dobýt evropský železniční trh. Zatímco přístup na čínský trh je pro evropské výrobce železnic stále více omezen a postupně klesá, čínští státní dodavatelé železnic se stali hlavními konkurenty ve všech produktových segmentech a na všech kontinentech, včetně Evropy.

Podle ACRI by ke zlepšení konkurenceschopnosti železničního průmyslu pomohla zejména proexportní podpora, inovace a vytvoření podmínek pro rozvoje odvětví.

Snížení emisí a podpora růstu

Řada firem, včetně těch z oblasti železničního průmyslu, upínala své naděje k Národnímu plánu obnovy. Pro Českou republiku je v něm vyčleněno celkem 172 miliard korun. Jak uvádí ACRI, jednou z priorit pro čerpání by jistě měly být projekty podporující dekarbonizaci dopravy, zaměřené na obnovu železniční infrastruktury a vozového parku. 

„Realita je taková, že plán navržený vládou České republiky nemá jasnou vizi, neřeší otázky klimatické krize a namísto investic na podporu ekonomiky jsou prostředky alokovány pro veřejné výdaje. Je třeba zdůraznit, že více než třetina fondu pro obnovu má být použita na ekologické projekty, mimo jiné na vývoj klimaticky čistých technologií nebo na podporu ekologické dopravy,“ říká Marie Vopálenská.

Předložený návrh podle ní však plně nezohledňuje fakt, že opatření zaměřená na dopravu mohou přinést významné snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší a zároveň podpořit růst. V případě čisté mobility je pak kladen důraz především na rozvoj elektromobilů. S ohledem na současnou situaci je zásadní posílení veřejné dopravy, kde klíčovou roli bude mít doprava kolejová. 

Pomalá obnova železničního parku

Asociace upozorňuje na to, že třetina vlaků jezdících po českých železnicích je starší třiceti let. Nasazení nových moderních vozidel proto výrazně zvyšuje počet cestujících na tratích, kde takové vozy slouží. Zároveň ale tvrdí, že současné tempo obnovy železničního vozového parku není dostačující. 

„Ruku v ruce s tím jde i nutná obnova infrastruktury, aktuálně se hodně pracuje na zvyšování bezpečnosti provozu a implementaci evropského systému řízení železniční dopravy (ERTMS).

Zdroje přidělené na rozvoj železnice v následujícím víceletém evropském finančním rámci budou hrát klíčovou roli při zajištění, aby dopravní systém jako celek podporoval hospodářské oživení a růst celé unie. Investice do železniční dopravy by měly být na předním místě,“ zdůrazňuje Marie Vopálenská.

Na sněmu o prioritách byznysu pro novou vládu se obdobně vyjádřil i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák: „Vláda se musí zaměřit i na podporu nástupu autonomního řízení a chytré infrastruktury a inovativních řešení řízení dopravy. Zvýšit bezpečnost a komfort na železnicích by pak měla větší podporou ETCS a nákupem nových moderních a bezemisních vlaků.“

Významný podíl na HDP

Železniční společnosti sdružené v ACRI v loňském roce zaměstnávaly dvacet tisíc zaměstnanců a vytvářely obrat ve výši 76 miliard korun. Na těchto výsledcích se z více než 56 procent podílí export. 

Z dopadové analýzy společnosti Deloitte vyplývá, že železniční průmysl vytváří HDP ve výši 1,4 procenta. 

Členy asociace ACRI jsou firmy, které vyrábí nejen hotové produkty, vozidla, ale také dodavatelé komponent a dalších materiálů potřebných pro výrobu finálních produktů.

Lucie Přinesdomová