Vlády členských států evropské unie se snaží odvrátit prudký růst cen energií, způsobený invazí Ruska na Ukrajinu a následnými sankcemi. Některé ze zemí proto sahají k dani z mimořádných zisků, takzvané windfall tax. Odvod dopadá především na energetické firmy a banky. V České republice podporují podobné opatření menší vládní strany, nesouhlasí s ním někteří konzervativní zástupci ODS. Jak reagují ostatní členské země EU?
Různá opatření v celkové výši 65 miliard eur mají zmírnit růst cen energií a inflaci například v Německu. Kritici o nich říkají, že jsou studenou kapkou na horkém kameni. Řeší i jiné evropské země energetické problémy lépe nebo hůře než Česká republika a již zmiňované Německo?
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Způsob řešení této otázky se totiž v jednotlivých zemích značně liší.
Například v Rakousku je energetická krize podobně jako v Německu řešena čistě finančními opatřeními. Stejně jako Německo se i alpská republika dohodla na cenové brzdě pro elektřinu.
Zatím však není jasné, jak bude vypadat. Především se mají dále snížit daně z plynu a elektřiny pro soukromé uživatele a malé podniky.
Politikům se nepodařilo prosadit daň z nadměrných zisků po velkých protestech ze strany energetického sektoru.
Mezi finančními a ekologickými katastrofami
Vlády v Itálii a Španělsku uspěly. V Itálii rozhodl na jaře dočasný šéf vlády Mario Draghi o zavedení zvláštní daně z nadměrných zisků energetických společností s ohledem na italské volby 25. září.
Opatření mají financovat balíčky dotací, jako je například slevu na pohonné hmoty.
Až do července dostávali italští občané na čerpacích stanicích slevu 25 centů za litr; v současné době platí modifikovaná podoba tohoto opatření do začátku října.
Mezitím se dotčené společnosti obrátily na soud proti zvláštní dani.
Naproti tomu se dotčené společnosti na Pyrenejském poloostrově chovají klidněji. Ve Španělsku se zdanění rozšiřuje i na banky.
Vláda chce v příštích dvou letech získat více než 7 miliard eur pouze prostřednictvím daně z nadměrných zisků, které budou následně převedeny na občany.
V obou zemích se však v důsledku horkého léta objevují závažné problémy v oblasti životního prostředí, které si v nadcházejících měsících vyžádají další opatření.
Ve Velké Británii si dávají na čas
Ve Velké Británii se zvýšení cen shodovalo s koncem funkčního období Borise Johnsona ve funkci premiéra a nástupem nové ministerské předsedkyně Liz Trussové. Johnson oznámil, že nepředloží balíček opatření, dokud nebude nalezen jeho nástupce v úřadu. Mezitím byla v pondělí odpoledne představena Liz Trussová jako budoucí premiérka. Na balíček opatření Britové netrpělivě čekají.
Pro občany je situace nejistá. Již v říjnu budou lidé ve Velké Británii čelit dodatečné zátěži ve výši až 80 procent. Příslušný regulační orgán pak o toto procento zvýší přinejmenším roční cenový strop pro náklady na plyn a elektřinu. Nová vláda proto musí jednat rychle.
Rázní Maďaři
K dani z mimořádných zisků přistoupilo už před létem i Maďarsko. Tam se opatření dotkne velkých firem v bankovním sektoru, energetiky, pojišťoven i letecké dopravy. Dodatečné zdanění by mělo do tamního rozpočtu ročně přinést přibližně 800 miliard forintů, což je v přepočtu cca 51 miliard korun a prostředky chce vláda použít hlavně na snížení rozpočtového deficitu.
Část financí se použije na posílení armádní složky i pro maďarské domácnosti, a to na financování nastavených cenových stropů v oblasti energií.
„Budeme chtít po bankách, pojišťovnách, velkých maloobchodních řetězcích, energetickém průmyslu, společnostech v sektoru telekomunikace i leteckých firmách, aby velkou část svých mimořádných zisků odvedly do dvou státních fondů,“ řekl už počátkem června ny maďarský premiér Viktor Orbán. Daň podle něj má být v platnosti pouze na určitou dobu, a to pro roky 2022 a 2023.
Z bankovního sektoru si maďarská vláda chce vycucnout přibližně 250 miliard forintů.
V petrolejářském oboru se pak počítá s výběrem dalších 300 miliard forintů. Maďarský telekomunikační sektor má na daních zaplatit zhruba o 40 miliard forintů vice. V případě leteckých společností se má odváděná daň pohybovat okolo deseti euro za jednoho cestujícího.
(hrb)
