Cílem návrhu Libereckého kraje a ostatně i dvou dalších návrhů předložených Poslanecké sněmovně (Návrh Pardubického kraje, Návrh poslanců ODS) bylo opětovně sjednotit podíly na všech tzv. sdílených daních na úroveň 23,58%. V zásadě jde o návrat ke stavu, který zde byl před důchodovou reformou. Kraje se obnovy původního stavu dočkaly již k 1.1.2016.
Obcím byl k tomuto datu pouze nepatrně navýšen podíl na DPH (z 20,83% na 21,40%) a zároveň sebrána tzv. motivační složka ve výši 30% na výnosu daně z fyzických osob placených na základě daňového přiznání. Požadavek obcí na zvýšení podílu na DPH je tedy zcela legitimní.
V mezidobí se scházela při Ministerstvu financí pracovní skupina ke změnám RUD. Součástí této komise byli zástupci všech profesních sdružení obcí. V rámci činnosti této pracovní skupiny byl rozpracován návrh na posílení hodnoty kritéria žáků ZŠ a MŠ ze stávajících 7% na 9%. Proti této korekci hodnoty kritéria nebylo v zásadě výhrad. Vzhledem k tomu, že zvýšení hodnoty kritéria počtu žáků škol je spojeno se snížením kritéria tzv. postupných přechodů či zvláštního přepočítacího koeficientu u čtyřech největších měst, nejsou efekty takové změny ve všech obcích úplně shodné. Např. u Prahy je paradoxně posílení hodnoty kritéria žáků škol v daném případě spojeno se snížením rozpočtového určení daní. Podobně je to u většiny obcí, které nezřizují základní školy. Smyslem navýšení hodnoty kritéria žáků škol bylo zvýšení částky připadající na jednoho žáka ze stávajících zhruba 9,5 tis. Kč na hodnotu někde kolem 13 – 13,5 tis. Kč, tedy na průměrnou hodnotu neinvestičních nákladů, které obce vynakládají na žáka. Smyslem zvýšení hodnoty kritéria žáků škol tedy nebylo spojeno s účelovým snížením rozpočtového určení daní pro největší města ani pro obce, které školy nezřizují. Při zvýšení celkového RUD pro obce o 8,5 mld. Kč změna hodnoty kritéria žáků na 9% výrazně nesnižuje efekt celkového nárůstu RUD i u obcí, které školu nezřízují. Smyslem této novely zákona by určitě nemělo být „rozhádání“ starostů či pocit, že změnou hodnoty kritéria byl očekávaný efekt pro některé skupiny obcí výrazně devalvován. Nastavení rozpočtového určení daňových výnosů je u obcí velmi citlivou záležitostí a nějaké dramatické změny v hodnotě kritérií vedou vždy k určitým příjmovým dopadům oproti jinak autonomnímu vývoji. I z tohoto důvodu bylo zvoleno zvýšení o 2% body, které přijal na můj návrh rozpočtový výbor. Považuji to za adekvátní změnu, která nepřináší nějaké dramatické dopady pro některé obce.
Naproti tomu návrh na zvýšení kritéria žáků škol předložený Andrejem Babišem tyto dopady přináší. Pokud byl záměr bývalého pana ministra tzv. sebrat peníze čtyřem největším městům, tak zvolil nepříliš vhodný instrument. Pokud se Andreji Babišovi zdají přepočítací koeficienty čtyř velkých měst příliš vysoké, pak je nejsnazší tyto koeficienty snížit. Pokud zvolil k tomuto cíli hodnotu kritéria žáků škol, zároveň tím výrazně poškodil obce, které školy nezřizují. Těch je početně nejvíce. Je třeba si ale uvědomit, že již při změně RUD obcí platné od roku 2013 se koeficienty čtyřem největším městům snížily. Další snižování těchto koeficientů v současné době nevidím za aktuální.
Uvedu několik příkladů dopadů návrhu Andreje Babiše na výrazné snížení efektů zvýšení rozpočtového určení daní pro obce, které školy nemají.
Jak je vidět v některých případech je rozdíl o více než 50%. Individuálně záleží na typu obce a významnosti dalších kritérií propočtu RUD.
Návrh Andreje Babiše tedy přináší podstatné dopady do očekávání starostů malých obcí a to nepovažuji za seriozní přístup, který by měl být na plénu Poslanecké sněmovny podpořen.
