Jedním z nápadů, jak zajistit levnější elektřinu pro domácnosti a průmysl v ČR je myšlenka poslance Babiše zestátnit ČEZ. Pojďme si projít v čem je tento nápad neefektivní, nereálný a pozdní.
Neefektivní (pro stát) je či by byl v tom smyslu, že by takový krok stál 200 mld Kč za pořízení 30% akcií ČEZ. Protože by si stát na takový krok mohl jedině půjčit, došlo by k navýšení státního dluhu ČR o 6-7%. Pokud někdo porovnává těchto 200 mld Kč s náklady státu na cenové stropy, pak upozorňuji aby hledal náklady pouze na cenové stropy elektřiny a předpokládal, že nízké ceny elektřiny udělají škodu také v ČEZu.
Následně zamýšlený krok, aby ČEZ prodával elektřinu po 1,5 Kč/kWh by byl neefektivní (pro ČEZ), protože energetika na rozdíl od služeb je odvětví, kde sice dosahujete solidní ziskovosti, ale průběžně musíte investovat do obnovy zdrojů či do zdrojů nových. Navíc jsme v době nedostatku elektřiny zapříčiněné z velké míry neinvestováním do nových zdrojů již minimálně 10 let. Zásadní snížení zisků ČEZu (výrazně pod nyní platné stropy výrobců a velmi výrazně pod stopy spotřebitelům) by investiční kapacitu silně snížilo a v zásadě znemožnilo výstavbu nových jaderných bloků. Těch bloků, které poslanec Babiš a jeho Havlíček tak moc slibují.
Neefektivní pro energetický trh by byl, protože netržně nízká cena elektřiny by byla komplikací pro ostatní výrobce elektřiny v ČR. Stát by jim rovněž nařídil 1,5 koruny za kWh? Nebo by elektřina od ČEZu fungovala jako poukázky do Tuzexu a byl by o ně korupční zájem? To by podle mě pokazilo energetický trh v ČR výrazně víc, než ho kazí různé kroky z Evropské unie. Pokud by byla snaha nastavit cenu 1,5 Kč pro celou ČR jako velkoobchodní cenu, pak by docházelo k vysávání české levnější elektřiny okolními zeměmi a následně nutnost přenosovou síť izolovat od okolí, a tak komplikovat vyrovnávání nedostatků či přebytků.
Neefektivní pro ČR by ČEZ jako s.p. (navíc s chráněným zájmem zřejmě podle zvláštního zákona) byl super místo pro korupci, neefektivity, byl by pod menší veřejnou kontrolou než nyní VZP či NSA. Připomínám stav České pošty, ČD, ČD Cargo.
Nereálný by byl i v tom smyslu, pokud by se mělo jít cestou, kterou navrhl také poslanec Babiš. On říká, že lze využít nerozdělený zisk 150 mld Kč. To je ale jen položka v pasivech, na aktivech 150 mld Kč v hotovosti samozřejmě není, firma má navíc nějaký dluh. Volné hotovosti firmy drží minimum. Tedy ČEZ nemá peníze na vyplacení minoritářů, ledaže by se otakovou částkou zadlužil, ale to by mohl dělat i bez této položky v pasivech. Navíc donedávna byla hotovostní pozice ČEZu výrazně zhoršena nutností dorovnávat účetně ztrátové obchody z titulů dřívějších prodejů elektřiny. Nyní je toto téma z velké části pryč, ale pokud by cena elektřina znovu vzrostla (a tak vzrostla i urgence realizace této myšlenky), tak bude hotovostní pozice ČEZu opět horší.
Pozdní je to v tom, že stát měl jistě možnost akcie koupit či kupovat v roce 2020, když akcie ČEZu za polovinu a také byly náklady státu na nový dluh třetinové. Pozdní je v tom smyslu, že cena elektřiny rychle roste a je nad 100 EUR/MWh již od září 2021, tedy skoro rok a půl. Pozdní je v tom smyslu, že cena elektřiny klesá již od konce srpna 2022 a znovu od půlky prosince 2022. Pozdní také v tom, že zestátnění ČEZu by trvalo rok až dva. Mezi tím by takový krok vrhl obyvatelstvo ve vyčkávání a existoval by tlak na rychlejší řešení, tedy silové či nezákonné.
Tento záměr si dovolím označit za učebnicový populismus, jdoucí naproti voličům, protože v Evropě od vlád čekáme především garanci ekonomické prosperity a snadnosti. Samozřejmě bezbolestně, rychle a nějak ať samo. Voliči a spotřebitelé spíše uvítají řešení, pro které nemusí nic udělat, maximálně jít jednou za 4 či 5 let k volbám. Neřeší, že to je na úkor budoucnosti ČEZu nebo veřejných financí nebo společenského klima. Opět preference krátkého horizontu před dlouhodobým.
Radim Dohnal
občasný akcionář ČEZu, ekonom Capitalinked
