Centrální banky v čele s americkým FEDem a Evropskou centrální bankou začaly postupně snižovat objem aktiv, které měsíčně nakupují v rámci jejich politiky kvantitativního uvolňování (QE). Tento trend bude pokračovat u FEDu i ECB. Naopak japonská Bank of Japan zatím zachovává velmi uvolněnou monetární politiku. V globálním součtu ale letos bude zpomalovat tempo měsíčních nákupů a v posledním čtvrtletí by dle současných odhadů dokonce mělo dojít k prvnímu snížení objemu držby aktiv centrálními bankami.

Dopad na trhy:

Nižší nákupy centrálních bank, a zejména očekávání trhu, způsobí, že koncem letos budou v čistém vyjádření prodejci vládních dluhopisů působit na růst úrokových sazeb v USA i v eurozóně a tím i na pokles cen tamních dluhopisů. Zejména těch s kratší dobou do splatnosti v řádu nula až 5 let.

Růst úrokových sazeb

Úrokové sazby po letech ultra nízkých hodnot začaly zhruba před rokem v některých částech světa růst a letos by se tento trend měl zrychlit. K zemím jako USA a Česká republika, kde centrální banky se zvyšováním sazeb započaly již letos či dokonce koncem roku 2016, by se nyní mohly přidat další země.

Dopad na trhy:

Růst úrokových sazeb by měl mít negativní dopad na ceny dluhopisů, zejména krátkodobých se splatností do 5 let, primárně vládních, ale také firemních. Zejména firmy s úvěry s plovoucí úrokovou sazbou budou platit vyšší úroky okamžitě a mohly by jim poklesnout zisky.

Růst inflace

Ceny ropy v únoru 2016 našly své cyklické dno a od té doby s přestávkami rostou díky postupnému snižování přebytku zásob a omezování produkce ropy. Silná je ale i poptávka po ropě. Rostou i ceny elektřiny a řady komodit, protože hospodářský cyklus se poprvé po deseti letech globálně synchronizoval. To znamená, že většina světových regionů a zemí zažívá ve stejnou dobu silný hospodářský růst. Tento růst tlačí nejen na ceny řady komodit, ale také na cenu práce, které je najednou relativně nedostatek. Mzdy tak zejména v nižším cenovém pásmu začínají v řadě zemí prudce růst. Vyšší ceny ropy, pohonných hmot a práce se promítají do růstu inflace.

Dopad na trhy:

Globálně synchronizovaný hospodářský růst by měl letos pokračovat. To by se mohlo projevit dalším růstem cen komodit a jiných aktiv citlivých na inflaci, a to včetně nemovitostí a také obecně akcií, které také většinou dokáží část, nebo celý růst nákladů promítnout do růstu cen svých služeb a zboží.

Česká republika

ČR se pravděpodobně poveze na stejné globální optimistické vlně jako zbytek světa. Silná zahraniční poptávka nám pomůže. Měly by nadále mírně růst ceny nemovitostí a akcií. Pravděpodobně klesnou ceny krátkodobých českých vládních dluhopisů, jinak řečeno bude výhodnější například termínované vklady si zamknout na krátkou dobu a zkusit je za půl roku, nebo rok přefinancovat za vyšší úrokové sazby.

Pro ČR je v tuto chvíli rizikem paradoxně příliš rychlé přehřívání ekonomiky. Příliš rychlý růst mezd, ropy, nemovitostí a podobně by mohl přinutit ČNB, aby zvedla sazby příliš rychle s cílem ekonomiku zchladit. Příliš prudký růst sazeb a kurzu koruny může ale se zpožděním několika měsíců vést k příliš prudkému zpomalení ekonomiky. Podobná věc, tedy přehřátí světové ekonomky s následnou příliš prudkou reakcí centrálních bank v podobě zvedání úrokových sazeb se světu přihodil již několikrát,  jak víme, nedopadlo to dobře, skončilo to prudkým propadem ekonomik a „zadrhnutím“ finančního systému.