Pokud ve svůj prospěch někoho vědomě uvedete v omyl, může to být považováno za podvod.
Když vláda vědomě a úmyslně překrucuje věci tak, aby se zdály být jinými, než jsou, je to už podvod, nebo je to „jen“ politická propaganda? Když vláda rozděluje společnost a budí zlobu a nenávist jedné skupiny občanů proti druhé, je to normální demokratické vládnutí, nebo to je nepřijatelná manipulace společností?
Vláda vyhlásila podporu přímo zasažených OSVČ. Říká tomu kompenzační bonus a vymyslela pro to i marketingový název Pětadvacítka. Skrytě, ale i zjevně vydává vláda toto opatření za podporu podnikání. V médiích, nyní, kdy vláda rozhodla o prodloužení vyplácení této dávky do května, můžeme slyšet nebo číst, že „vláda přidala peníze na podporu podnikání“ nebo „podnikatelé dostanou další finanční injekci“.
Vláda vyvolala ve veřejnosti dojem, že podporuje podnikání a že podnikatelé dostávají dostatek peněz, takže není nač by si měli stěžovat. Lidé pak píší zlobné komentáře nebo na veřejnosti nadávají na ty nenažrané podnikatele, kteří kradou (říkal to přece pan Babiš), místo, aby si dělali finanční rezervy, tak jezdí mercedesem a na drahé dovolené (to přece každý vidí) a ještě žebrají na státu, aby je živil. Rozděl a panuj, to je cílem i důsledkem takové rétoriky vlády.
Vyvracet už jednou vyřčenou lež je nesmírně obtížné, ale přesto se o to musíme pokusit. Jak to vlastně s těmi penězi pro podnikatele je?
První fintou vlády je použití slova bonus. Bonus je něco navíc, je to příplatek či odměna. Slovní spojení kompenzační bonus je tedy už samo o sobě nesmyslné. Je to stejně pitomé, jako byste řekli, že někomu darujete peníze, které mu dlužíte. Živnostníci nedostávají žádný bonus, žádnou odměnou navíc. To, co dostávají, je dávka v nezaměstnanosti, je to podpora v nouzi, kterou je vláda povinna vyplatit lidem, které připravila o možnost příjmů. Nic víc, nic míň.
Druhou fintou vlády je název Pětadvacítka. Vyvolává dojem, že snad dostávají živnostníci dvacet pět tisíc, zatímco kdejaký chudák důchodce nebo i zaměstnanec takovou čistou mzdu nemá. Je to jen špinavý trik, jak postavit část veřejnosti proti podnikatelům, kteří samozřejmě žádných pětadvacet tisíc nedostávají. Ve skutečnosti dostávají OSVČ jen 500 Kč na den, tedy 15 000 Kč na měsíc. A částka dvacet pět tisíc vznikla jen tím, že vláda o jejich záchraně rozhodla pozdě a musela jim vyplatit 500 Kč na den za část března a duben najednou. Takže správně by se to mělo jmenovat Pětistovka.
Veřejnosti samozřejmě uniká, protože o tom vláda cudně mlčí, že OSVČ, které vláda připravila o práci, tedy o příjmy, dostávají totéž, ba většinou výrazně méně, než co posílá vláda zaměstnancům, kteří by jinak o práci přišli, protože jejich zaměstnavatel se ocitl vinou vládních opatření v tíživé situaci. Tedy žádné výhody pro OSVČ, naopak, mají méně než zaměstnanci.
Třetím trikem vlády je vyvolávání dojmu, že podporuje podnikání. Nepodporuje. Podpora v nouzi 500 Kč na den nemá nic společného s živnostmi a jejich záchranou. Je to peněžní podpora občanům, kteří ztratili možnost příjmů a za tyto peníze udrží svou rodinu při životě. Jsou to peníze na jídlo, nájem za byt, elektřinu, pohonné hmoty, telefonní a internetové poplatky a další nutné výdaje rodiny.
Na záchranu živností a malých firem nedala vláda zatím ani korunu. OSVČ nemají z čeho platit nájmy provozoven, nemají na platy zaměstnanců, vláda po nich chce DPH a spotřební daň, a to třeba i za zboží, které se jim vinou vládních opatření zkazilo.
Podnikatelské odbory vyzývají vládu, aby přestala manipulovat veřejným mínění a aby nazývala věci pravými jmény. Vyzýváme vládu, aby přestala štvát veřejnost proti podnikatelům a živnostníkům.
