Jakub Lichnovský: Co říká právo na pojem „Nouzový stav“?

    Dne 12. 3. 2020 došlo k vyhlášení nouzového stavu v České republice. Vzhledem k vzácnosti tohoto institutu považuji za důležité shrnout, co toto opatření představuje pro běžný život osob.

    Nouzový stav je vyhlašován v souladu se zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (dále jen „ZBR“). Dle článku 5 ZBR může Vláda vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. V případě nebezpečí z prodlení může tento stav vyhlásit předseda vlády. V takovém případě musí být jeho rozhodnutí do 24 hodin schváleno nebo zrušeno Vládou. O vyhlášení nouzového stavu musí být neprodleně informována Poslanecká sněmovna, která může toto rozhodnutí zrušit.

    Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí Vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně (zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon) a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

    K jakým omezením došlo?

    Usnesení vlády ze dne 12. 3. 2020, kterým byl vyhlášen nouzový stav, bylo vyhlášeno ve sbírce zákonů ČR s účinností od 12. 3. 2020 14:00, kdy tento stav by měl předběžně setrvat po dobu 30 dnů.

    Na základě usnesení vlády došlo k aplikaci následujících preventivních opatření

    • Zákaz divadelních, hudebních, filmových a další uměleckých představení, sportovních, kulturních, náboženských, spolkových, tanečních, tradičních a jim podobných akcí a jiných shromáždění, výstav, slavností, poutí, přehlídek, ochutnávek, trhů a veletrhů, a to jak veřejných, tak soukromých, s účastí přesahující 30 osob (a to s účinností ode dne 13. 3. 2020, 6:00 hodin ráno.
    • Zákaz přítomnosti osob od 20.00 do 6.00 v provozovnách stravovacích služeb a zákazu osobní přítomnosti žáků na osobním uměleckém vzdělávání;
    • omezení vstupu cizincům z rizikových oblastí (ke dni 12. 3. 2020, 15:00 hodin, jsou za rizikové oblasti považovány – Čína, Jižní Korea, Velká Británie, Írán, země Evropské unie – Itálie, Španělsko, Norsko, Nizozemsko, Belgie, Dánsko, Francie, Rakousko, Švédsko či Německo dále jen společně jako „rizikové oblasti“); a
    • zákaz vstupu českých občanů do rizikových oblastí;
    • Došlo k dočasnému znovuzavedení hraničních kontrol na hranicích s Německem a Rakouskem (celkem 11 hraničních přechodů);
    • od soboty 14. 3. 2020 začne platit zákaz pro dopravce přepravovat přes hranice více než devíti lidí;

    Nad rámec výše uvedených opatření vládní úrovně dochází k řadě opatření přijímaných jednotlivými společnostmi. České dráhy například omezily prodej potravin z „potravinových vozíčků“ a zároveň s účinností od půlnoci 13. 3. 2020 ruší mezinárodní vlakovou dopravu, stejně tak RegioJet na základě nařízení vlády ČR a také opatřeních vlády Slovenské republiky ze dne 12. 3. 2020 přerušil prodej a provoz svých mezinárodních vlakových a autobusových spojů, a to zatím do 5. 4. 2020. Brněnská filharmonie pak ruší vyprodaná představení a koncert filharmonici odstreamují na Facebooku.

    Veškerá přijatá opatření je třeba sledovat na stránkách Vlády České republiky (www.vlada.cz). Je však třeba se obrnit trpělivostí, jelikož návštěvnost těchto stránek v současné době zdaleka přesahuje technické možnosti tohoto webu a proto může dojít ke spojení až na několikátý pokus.

    Co znamená vyhlášení nouzového stavu pro zaměstnavatele?

    Zaměstnavatelé, kteří se obávají možnosti aplikace zákazu shromažďování (co do počtu 30 a více osob), mohou prozatím zůstávat v klidu. Zákaz shromažďování na ně v současné době nedopadá (dle vlády se nejedná o veřejné shromažďování). Mnoho zaměstnavatelů však začalo svým zaměstnancům poskytovat možnost home-office. Ti, u kterých tato možnost nepřipadají v úvahu, začínají věnovat zvláštní zřetel sanitaci pracovních prostředí, poskytování ochranných pomůcek (roušky na ústa sice neochrání jednotlivého zaměstnance, ale do určité míry zabraňují potencionálnímu šíření). V mnoha oblastech dochází ke změně v pracovních postupech, kdy zaměstnanci pracují v menších skupinách. Obecně musí být tato opatření přijímána v souladu s podmínkami zaměstnavatele.

    Mezi nejčastěji přijímaná bezpečnostní opatření zaměstnavatelů patří:

    • Zavádění videokonferencí jako náhrady osobních schůzek;
    • Informační osvěta mezi zaměstnanci;
    • Limitace pracovních cest;
    • Častější úklid a dezinfekce pracovišť;
    • Nákupy a přerozdělování ochranných pomůcek;
    • Omezení či zákaz vstupu třetích osob na pracoviště;
    • Home-office;

    Stále však je třeba mít na paměti, že zaměstnavatel není oprávněn zakazovat svým zaměstnancům cestování do určitých oblastí světa. Lze pouze zaměstnance informovat a doporučit jim, aby se určitým zemím vyhnuli.

    Co znamená vyhlášení nouzového stavu pro podnikatele?

    V podnikatelských vztazích může v návaznosti na vyhlášení nouzového stavu dojít k značnému omezení, co se možnosti plnění (ať již peněžního či hmotného plnění) týče.

    Poměrně často je následkem takového omezení aplikace ustanovení Force Majeure exkulpace z povinností jiných ustanovení smluv (např. datum doručení, smluvní pokuty či úroky z prodlení. Pokud důsledky zásahu vyšší moci přetrvávají po delší dobu (dle definice v jednotlivých smluvních ustanoveních), smlouvy často obsahují možnost pro smluvní strany odstoupit od uzavřené smlouvy. Force Majeure rovněž může omezit právo smluvních stran k náhradě škody. V současné době lze pouze obtížně odhadnout, v jakém rozsahu může tato epidemie uškodit globální (či české) ekonomice.

    Pandemie koronaviru může rovněž naplňovat podmínky pro aplikací ustanovení občanského zákoníku zabývající se tzv. podstatnou změnou okolností (§ 1765 občanského zákoníku). V případě, kdy v důsledku pandemie dojde k výraznému zvýhodnění jedné ze smluvních stran, může se tato smluvní strana domáhat práva obnovit jednání o smlouvě (či v souladu s § 1766 požádat soud o zrušení takové smlouvy).

    Všechny výše uvedené možnosti je třeba zkoumat na principu case-by-case, jelikož existence pandemie jako takové, nemusí bez dalšího splňovat podmínky pro aplikaci těchto právních institutů. Pouhé ztížení dodání zboží (či služby), často označované jako tzv. hardship, není bez dalšího důvodem pro aplikaci těchto institutů. Rovněž je třeba mít na paměti, že zejména aplikace ustanovení o nebezpečí podstatné změny okolností bývá velice často smluvně vylučováno.

     

     

    FacebookTwitter
    Sdílejte
    Předchozí článekPrávní pohled na koronavirus (COVID-19)
    Další článekCo dělat, až odezní epidemie koronaviru
    Jakub Lichnovský
    Jakub Lichnovský je uznávaným odborníkem na projekty průmyslové výstavby, development a na investiční projekty obecně. Jeho zkušenosti a znalosti komplexních procesů potřebných k výstavbě výrobních nebo komerčních nemovitostí a umístění investic obecně pomohly provést individuální investory i velké nadnárodní společnosti při jejich investicích ve středoevropském regionu. Jakub získal vzdělání na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v PRK Partners pracuje již přes deset let. V roce 2009 se stal partnerem. Jakub úspěšně dokončil mnoho velkých developerských projektů v České republice, včetně výstavby rozsáhlého průmyslového areálu na "zelené louce" (greenfield) spojené se státní dotací do oblasti inovací, na vytvoření nových pracovních míst a umístění investice. Řešil také výstavbu logistického areálu o několika budovách, zahrnující komplexní otázky týkající se zajištění práv formou břemen, redevelopment areálu (brownfield) pro výrobce integrovaných dílů do automobilů a mnoho dalších projektů nákupních center, residenčních a komerčních projektů, včetně budování strategických průmyslových zón, řešení otázek ochrany životního prostředí a stavebního práva. Podílel se též na rozsáhlých reorganizačních projektech společností a zaměstnanců, včetně outsourcingu, vztahů managementu, ochrany osobních údajů, investičních pobídek, otázek týkajících se náhrad a benefitů či kolektivního vyjednávání. Jakub hovoří plynně česky a anglicky. Je advokátem České advokátní komory a také členem správní rady Randovy nadace. Absolvoval Lex Mundi Foundation Management Program v Kalifornii, USA v roce 2009 a Lex Mundi Business Management Program v Cambridge v roce 2015. Jakub byl dvakrát oceněn Českou advokátní komorou v její publikační soutěži. Svůj čas tráví mezi Prahou a Ostravou, kde je vedoucím naší moravskoslezské pobočky. Tato pobočka má osmičlenný tým právních odborníků a úzce spolupracuje s naší pražskou kanceláří. Jakub je uváděn a doporučován v oblastech nemovitostí a životního prostředí v několika direktorářích a publikacích, mimo jiné v Chambers Europe, The European Legal 500 a PLC Which Lawyer?.