Jakub Lichnovský: Právní pohled na koronavirus (COVID-19)

    Za současného stavu, kdy se již došlo k globálnímu rozšíření viru COVID-19 (dále jen “koronavirus”), který se světově rozšířil původně z čínské provincie Hubai (s hlavním městem Wuhan). V současné době se již začínají projevovat následky pro obchodníky, zaměstnavatele a ekonomiku obecně. S ohledem na výše uvedené jsme se rozhodli poskytnout právní shrnutí nadepsané problematiky.

    Nejprve bychom rádi uvedli, že se jedná o velice specifickou situaci, která v Evropě nebyla již téměř 100 let. Rovněž veškeré informace a skutečnosti na nichž se tento článek zakládá se velice rychle mění.

    V současné době se tedy nabízí otázka – Jaké jsou hlavní následky koronaviru pro obchodní sektor?

    • Narušení dodavatelských řetězců

    V současné ekonomice, která je ze svého principu hluboce provázanou vzniká v případě epidemie značné riziko narušení dodavatelských řetězců. Dne 10. března 2020 došlo na základě rozhodnutí italské vlády k uzavření celé Itálie do karantény. Karanténa, jako byla vyhlášena v Itálii na celostátní úrovni bude bezpochyby za splnění určitých podmínek považována za dostatečný podnět k aplikaci ustanovení Force Majeure (vyšší moc) v obchodních smlouvách. Následky aplikace těchto ustanovení se budou lišit v závislosti na formulace jednotlivých smluvních ustanovení týkajících se této problematiky. Poměrně často je následkem aplikace ustanovení Force Majeure exkulpace z povinností jiných ustanovení smluv (např. datum doručení, smluvní pokuty či úroky z prodlení. Pokud důsledky zásahu vyšší moci přetrvávají po delší dobu (opět dle definice v jednotlivých smluvních ustanoveních), smlouvy často obsahují možnost pro smluvní strany odstoupit od uzavřené smlouvy. Force majeure rovněž může omezit právo smluvních stran k náhradě škody. V současné době lze pouze obtížně odhadnout, v jakém rozsahu může tato epidemie uškodit globální (či české) ekonomice. Někteří experti mají za to, že se může jednat o spouštěč ekonomické krize, jiná však naopak tvrdí, že úspěšné překonání této epidemie může naopak světové ekonomice pomoci v dalším růstu.

    • Koronavirus ve v zaměstnaneckých vztazích

    Současný stav šíření nakažlivé nemoci zasahuje ve značné míře do pracovně-právních vztahů. Zaměstnavatelé počínají limitovat pracovní cesty svých zaměstnanců (např. v souladu s vládními doporučeními či na základě vnitřních instrukcí). Zaměstnavatelé začínají vynakládat značné prostředky na sanitaci pracovních prostředí, počínají hlouběji evidovat dovolené svých zaměstnanců či připravovat krizové plány. Přístupy jednotlivých zaměstnanců k dané věci se liší v závislosti na oblasti jejich působnosti. Zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci mohou pracovat z domova začali hromadně nabízet svým zaměstnancům možnost home-office. Na druhou stranu existují zaměstnavatelé, pro které možnost home-office nepřipadá v úvahu (zvláště pak zaměstnavatelé z oblasti výroby a zpracovatelského průmyslu). Zaměstnavatelé zpracovávají nejrůznější scénáře, včetně nuceného omezení výroby (v nejhorší případech) či snížení aktivity na základě omezení počtu aktivních zaměstnanců. Dalším problémem pro zaměstnance může být státem nařízené uzavření škol, což by postihlo zvláště zaměstnance s dětmi mladšími 10 let (tito zaměstnanci mohou čerpat ošetřovné v souladu s platnými právními předpisy). Všechny výše uvedené situace, ačkoliv se mohou jevit jako velice negativně ovlivňující zaměstnavatele, mohou být rovněž chápány jako příležitosti k zapracování inovativních a často přehlížených přístupů (jako např. zmiňované home office) do bežných pracovních postupů.

    • Další potencionální následky

    V souvislosti s rozšířením koronaviru může samozřejmě dojít i k dalším následkům jež lze v současné době velice obtížně předvídat. Pokud bychom se měli pokusit předvídat další potencionální následky, lze uvažovat například o zvýšení počtu nahlášených pojistných událostí, potencionální porušování legislativy týkající se ochrany osobních údajů či obecně porušování principů vlastních oblasti zdravotníctví.

    Obecně by koronavirus neměl být považován za další “běžnou chřipku”, jelikož má potenciál způsobit opravdu značné škody nepřipraveným podnikům. Rovněž však by tento virus neměl být důvodem k všeobecné panice a potenciálně by naopak mohl posloužit jako motivace k inovací jako nám již nyní prokazují společnosti z oblasti prodeje hygienických a zdravotních pomůcek.

    Samotné následky epidemie koronaviru budou rovněž ovlivněny délkou bezpečnostních opatření. Pokud by tyto bezpečností opatření měly trvat po dobu několika málo dnů či týdnů, následky by nemusely být nijak zásadní, avšak pokud by však tyto bezpečností opatření měly trvat po dobu několika měsíců, či více následky by mohly být poměrně zásadní.

    FacebookTwitter
    Sdílejte
    Předchozí článekNízká nezaměstnanost ovlivňuje také trh s kancelářskými prostory
    Další článekCo říká právo na pojem „Nouzový stav“?
    Jakub Lichnovský
    Jakub Lichnovský je uznávaným odborníkem na projekty průmyslové výstavby, development a na investiční projekty obecně. Jeho zkušenosti a znalosti komplexních procesů potřebných k výstavbě výrobních nebo komerčních nemovitostí a umístění investic obecně pomohly provést individuální investory i velké nadnárodní společnosti při jejich investicích ve středoevropském regionu. Jakub získal vzdělání na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v PRK Partners pracuje již přes deset let. V roce 2009 se stal partnerem. Jakub úspěšně dokončil mnoho velkých developerských projektů v České republice, včetně výstavby rozsáhlého průmyslového areálu na "zelené louce" (greenfield) spojené se státní dotací do oblasti inovací, na vytvoření nových pracovních míst a umístění investice. Řešil také výstavbu logistického areálu o několika budovách, zahrnující komplexní otázky týkající se zajištění práv formou břemen, redevelopment areálu (brownfield) pro výrobce integrovaných dílů do automobilů a mnoho dalších projektů nákupních center, residenčních a komerčních projektů, včetně budování strategických průmyslových zón, řešení otázek ochrany životního prostředí a stavebního práva. Podílel se též na rozsáhlých reorganizačních projektech společností a zaměstnanců, včetně outsourcingu, vztahů managementu, ochrany osobních údajů, investičních pobídek, otázek týkajících se náhrad a benefitů či kolektivního vyjednávání. Jakub hovoří plynně česky a anglicky. Je advokátem České advokátní komory a také členem správní rady Randovy nadace. Absolvoval Lex Mundi Foundation Management Program v Kalifornii, USA v roce 2009 a Lex Mundi Business Management Program v Cambridge v roce 2015. Jakub byl dvakrát oceněn Českou advokátní komorou v její publikační soutěži. Svůj čas tráví mezi Prahou a Ostravou, kde je vedoucím naší moravskoslezské pobočky. Tato pobočka má osmičlenný tým právních odborníků a úzce spolupracuje s naší pražskou kanceláří. Jakub je uváděn a doporučován v oblastech nemovitostí a životního prostředí v několika direktorářích a publikacích, mimo jiné v Chambers Europe, The European Legal 500 a PLC Which Lawyer?.