Potravinová soběstačnost a povinnost, aby 85 % nabízeného zboží v obchodech pocházelo z Česka, nejsou ničím jiným než líbivými hesly, které nakonec poškodí české zákazníky i samotné české podnikatele a zemědělce. Návrh z pera poslanců ANO a SPD se sice tváří vlastenecky, ale ve skutečnosti plive do tváří všem těm, kteří se snaží vyrábět kvalitní a poctivé potraviny navzdory všudypřítomné byrokracii. Nejen, že koronavirová krize nejhůře zasáhla právě malé živnostníky, včetně zemědělců a výrobců potravin, ale ještě je vláda svými opatřeními hodila přes palubu. Slibovaná pomoc se vleče a oni doslova bojují o přežití.

Nejprve tu byl zákaz farmářských trhů, které pro drobné zemědělce a malé potravinářské výrobce tvoří většinu odbytu. Tento absurdní zákaz platil i v době, kdy lidé mohli takřka bez omezení nakupovat v obřích hobbymarketech. Podle ministra Havlíčka prý proto, že hobbymarkety mají vysoké stropy. Jenže farmářské trhy konané pod širým nebem, kde se prodává ovoce, zelenina, maso, pečivo i mléčné výrobky z blízkého okolí, zřejmě byly potravinářským gigantům trnem v oku. Občanům tak nezbylo nic jiného než nakupovat potraviny v supermarketech, kam se malí výrobci vůbec nemají šanci dostat.

Chystaná legislativní změna znamená jen nebezpečný experiment, na kterém mohou vydělat jen ti nejsilnější schopní zásobovat obchodní řetězce. Ostatní nemají šanci. Zatímco pro Babišův Penam, který si postavil další výrobní linku na toastový chleba za evropské peníze, znamená návrh zákona ještě větší odbyt a spolehlivou likvidaci konkurence v podobě malých pekáren, které ze své podstaty nejsou schopny zásobovat celé sítě supermarketů a hypermarketů, pro poctivé podnikatele vyrábějící nešizené potraviny je to jen další hřebíček do rakve.

Já ale nechci jíst potraviny, které vyjedou z výrobní linky Agrofertu. Chci podporovat opravdu české zemědělce, kteří nezanevřeli na tvrdou práci a místo řepky pěstují ovoce a zeleninu. Chci dávat prostor menším mlékárnám, které jogurty nezahušťují škrobem, ale vyrábí je tak, jak mají. Chci jíst uzeniny, u kterých mi nikdo nelže o obsahu masa. A stejně tak budu hájit ty, kteří navzdory byrokracii a tomu, že si své zákazníky musí najít sami a také před nimi svými výrobky obstát bez štědrých dotací. Nechci se vracet zpět k centrálně plánovanému hospodářství a nedostatku zboží v obchodech jen proto, že někdo nahoře rozhodne a promění populistickou hloupost ve zcela vážně míněný návrh. Nastal čas zatáhnout na záchrannou brzdu a zastavit dřív, než bude pozdě.