Zájem o svěřenské fondy v Česku prudce roste. Zatímco v roce 2014 jich na tuzemském trhu existovalo jen několik desítek, ke konci prvního letošního pololetí bylo v evidenci téměř 2 400 svěřenských fondů. Podle odborníků již konečně ztrácejí odstín tajemnosti a nečitelnosti a naopak naplňují svůj původní význam – zajištění efektivní ochrany a správy mnohamilionového majetku. Podnikatelé porozuměli výhodám, které svěřenské fondy přináší. Lze proto předpokládat, že tato tendence bude pokračovat i v následujících letech.

Svěřenské fondy musejí být od 1. ledna 2018 z důvodu vyšší transparentnosti zapisovány do evidence svěřenských fondů vedené rejstříkovými soudy. Kromě údajů o označení a účelu svěřenského fondu se do evidence zapisují zejména identifikační údaje zakladatele, svěřenských správců, obmyšlených či dalších osob oprávněných k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu. Většina zapisovaných údajů je však neveřejná, v tom se tato evidence odlišuje od veřejných rejstříků a obdobných registrů, zejm. obchodního rejstříku.^[1]

S výjimkou zápisů prováděných prostřednictvím notáře nepodléhají zápisy do evidence svěřenských fondů, změny těchto zápisů ani vložení listin do sbírky listin evidence svěřenských fondů soudnímu poplatku. To se však možná brzy změní. Začátkem března roku 2020 předložila Vláda ČR návrh novely zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSP“), jejímž předmětem je plošné navýšení soudních poplatků, přičemž nově by tyto měly dopadnout i na svěřenské fondy.

Oproti současnému stavu by tak do budoucna měl soudní poplatek za prvozápis do evidence svěřenského fondu činit šest tisíc korun českých a poplatek za změnu či doplnění zápisu dva tisíce korun českých.^[2] Poplatky za zápis svěřenských fondů se zavádí analogicky k poplatkové povinnosti při zápisu právnických osob do obchodního rejstříku, u nichž je rovněž povinnost hradit soudní poplatek jak za prvozápis tak za změnu či doplnění zápisu.

K navýšení soudních poplatků došlo naposledy téměř před deseti lety a dosavadní výše soudních poplatků tak nikterak nereflektuje ekonomický vývoj v ČR. Dle důvodové zprávy k předmětné novele ZSP došlo k navýšení soudních poplatků jak s přihlédnutím k dosavadnímu, tak i do budoucna očekávanému ekonomickému růstu, a to tak, aby nutnost zákon novelizovat a poplatky navyšovat vyvstala nejdříve za cca dalších deset let.

Soudní poplatky mají kromě fiskální také regulační a motivační funkci. Ze záměru zákonodárce tak lze současně dovodit apel, aby k zápisům svěřenských fondů či jejich úpravám docházelo na základě kvalitně zpracovaných podkladů a předem promyšlené strategie, díky níž nebude nutné opakovaně přistupovat k opravám zapsaných údajů, čímž dojde taktéž k eliminaci administrativní zátěže státního aparátu.

Jelikož Poslanecká sněmovna v důsledku situace způsobené pandemií COVID-19 nestihla návrh novely ZSP k dnešnímu dni projednat ani v prvním čtení, budou potenciální zakladatelé svěřenských fondů i v následujících měsících ušetřeni povinnosti hradit poplatky související se zápisem svěřenských fondů. S ohledem na vzrůstající oblibu a rychlý nárůst počtu svěřenských fondů je však jejich zavedení ve vztahu ke svěřenským fondům logickým a předvídatelným krokem zákonodárce.

_______________________________________________________________