Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty.

Státní rozpočet na příští rok podpoří ekonomický růst. Díky vyšším důchodům a platům státních zaměstnanců se zvýší spotřeba. K podpoře ekonomického růstu rovněž dojde skrze vyšší investice.

Naše země vzkvétá. To alespoň tvrdí úředníci z ministerstva financí v makroekonomické predikci, která doprovází návrh státního rozpočtu na rok 2020. Hrubý domácí produkt by v příštím roce měl dosáhnout historicky nejvyšší úrovně 5 880 miliard korun. Tempo růstu našeho hospodářství se sice bude postupně zpomalovat, ale stále bude stačit na dohánění průměru Evropské unie.

Na těchto základech je připravován státní rozpočet, který by měl hospodařit s historicky nejvyššími výdaji 1618 miliard korun a se schodkem 40 miliard korun. Opozičním politikům se nelíbí, že je výše schodku při současné ekonomické situaci zbytečně veliká. Kdybychom se však podívali na průměrnou výši schodků státních rozpočtů od vzniku České republiky do loňského roku, zjistili bychom, že se pohybuje na úrovni 51 miliard korun. Oněch 40 miliard korun je tedy méně, než bývá zvykem.

O tom, že navržená výše schodku státního rozpočtu na příští rok není skutečný problém, se můžeme přesvědčit, když jej poměříme s velikostí celé ekonomiky. Uvědomíme si přitom, že schodek 40 miliard korun by byl v 90. letech podstatně horší než dnes, protože tehdejší hrubý domácí produkt byl výrazně nižší. Rovněž musíme vzít v úvahu i inflaci, která postupně snižuje reálnou hodnotu peněz. Za 40 miliard korun bychom si v minulosti koupili podstatně více statků než dnes, proto když politici srovnávají nominální výše schodků v jednotlivých letech, chovají se spíše jako hokynáři než jako ekonomové.

Navržená výše schodku pro rok 2020 nás tedy nemusí trápit. Výrazně horší zprávou je, že v příštím roce opět vzroste složená daňová kvóta, která dosáhne úrovně 35,9 procenta. Ještě v roce 2015 to bylo 32,6 procenta. Z toho je patrné, jak dochází k bobtnání našeho státu. To lze doložit i řadou dalších údajů. Například v roce 2020 bychom dle návrhu měli dosáhnout rekordního počtu státních zaměstnanců ve výši přesahující 475 tisíc lidí. Ještě před pěti lety jsme si vystačili se 417 tisíci lidmi. Měli bychom si proto položit otázku, zda skutečně všechny tyto státní zaměstnance potřebujeme a zda by nešlo část z nich nahradit elektronizací a růstem efektivity.

Na druhou stranu můžeme pochválit, že státní rozpočet počítá s růstem investic na 146 miliard korun. Vyšší investiční výdaje pomohou k růstu naší ekonomiky. Podobné je to i s plánovaným navyšováním důchodů a rodičovského příspěvku. Lze předpokládat, že většina peněz, které se vyplatí důchodcům a rodinám s dětmi, bude utracena v české ekonomice. Růst spotřeby přitom bude dalším z faktorů, které podpoří naši ekonomiku.