Pondělí, 4. července, 2022

Pat a Mat řeší ceny benzínu a nafty

0
Pat a Mat řeší ceny benzínu a nafty
Karel Havlíček. Foto: Karel Havlíček

Boj vlády s cenami pohonných hmot je doslova Waterloo. Navzdory různým balíčkům jdou ceny úplně opačně a není vyloučeno, že za chvíli budeme tankovat litr opět za padesát. To je před létem krutá zpráva. Ti, kdo pojedou do Chorvatska, mohou levněji načerpat ve všech zemích, kterými budou projíždět. Dokonce i v Rakousku. Proč? Protože kabinet žije stále v opoziční rétorice a nedokáže se přizpůsobit reálnému stavu.

Na druhou stranu je třeba přiznat, že chce-li stát udržet alespoň trochu tržní prostředí, manévruje se mu špatně. Nechce-li přihodit z rozpočtu. A to zjevně nechce. Pak ale musí rovnou říct, že nepomůže, domácnosti a firmy se musí připravit na nejhorší a pětikoalice si odečte pár procentních bodů. To považuji za férové. To, co ale hospodářští ministři předvádí je patmatovina v přímém přenosu. Bez uzardění slibují úlevy, o kterých musí vědět, že vůbec nezaberou. To jim mohlo procházet v opozici. Ta má komfort v bezbřehé kritice, aniž by nesla odpovědnost za výsledky. Vláda ručí za výsledky, a ty dnes zjevně nejsou. Ministři sice mohou okecávat cokoliv, ale motoristé to vnímají tak, že byli podvedeni.

Až 5,50 korun úsporu na litru slibovalo ministerstvo financí v nastíněných opatřeních. Spotřební daň, biosložky a kontroly marží pumpařů. Budiž ministru průmyslu ke cti, když věcně sdělil, že zrušení povinného přimíchání biosložek nebude mít žádný efekt . Na chvíli nepodlehnul svaté válce vůči Babišovi a uvědomil si, že jejich přimíchávání do nafty a benzinu to neovlivní, neboť jinak povinnosti vůči požadavkům EU distributoři nedocílí. Po pár hodinách byl ale politicky umravněn a poslušně se postavil do řady. Výsledek je přesně podle očekávání. Dopad do cen nula.

Druhým majstrštykem jsou kontroly marží provozovatelů čerpacích stanic. Pomíjím, že pravicová vláda běhá po všech pumpách a kontroluje obchodní rozpětí. Pomíjím, že to je ekonomický nesmysl, neboť marže čerpadla v Praze musí být kvůli vyšším nákladům logicky vyšší, než marže v pumpy v malé obci. Ale i kdyby se tím ministerští úředníci nějak prochroustali, tak stejně nemají nástroj, jak je změnit. Navíc problém vzniká úplně jinde. Meziroční růst rafinérské marže majitelů refinérií vzrostl desetinásobně. Zde vláda skutečně neudělá nic, rafinérie jsme v letech 1996 – 2004 zprivatizovali…

Snížení spotřební daně by od června do září mohlo ovlivnit cenu o korunu až korunu padesát. Nic proti tomu, ale vzhledem k tomu, že stát na každém litru získává 37 – 50 % na daních, to je žalostně málo. Problém, který u nás navíc vzniká je kumulace nepodpory. Dokázal bych ještě pochopit zdrženlivost v omezování cen pohonných hmot, ale pouze za předpokladu, že bude účinná a plošná pomoc proti brutálnímu růstu cen energií. Ve skutečnosti nefunguje vůbec nic.

Vzpomínám si, jak nám opozice v době covidové krize neustále předhazovala podporu podnikatelů v Německu nebo Rakousku. V obou zemích funguje nyní plošná energetická pomoc, ať už na bázi speciálního příspěvku nebo snížení poplatků za obnovitelné zdroje. Neobstojí ani argument, že Německo má stále vyšší ceny pohonných hmot. Zatím má, ale od června bude vláda přispívat na každý litr 4 – 8 korun. A navíc šestinásobně snižuje jízdné ve veřejné dopravě. Za 9 eur měsíčně umožní cestujícím využívat veškerou regionální a městskou dopravu. Snižuje se tím spotřeba ruské ropy, šetří se výdaje obyvatel a ještě se motivuje využívat ekologickou dopravu.

U nás? Přesně opačně. Ke všem selháním v podpoře navíc zvýšení cen jízdného ve veřejné dopravě. Více demotivovat již nelze.

Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stínový ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO

FacebookTwitter