Bylo to od vládních politiků šíření dezinformací nebo lhali? Těžko říci. Každopádně všechny ty jejich předvolební řeči o tom, že až přijdou do vlády, tak zásadně zeštíhlí státní správu a přivedou ty skutečné odborníky se nyní ukazují jako, slušně řečeno, zavádějící.
Pojďme si zrekapitulovat vládní výsledky v této oblasti za první rok. Prvním krokem vlády bylo navýšení počtu ministrů o tři (tak aby si zástupci všech stran přišli na své). Takže teď máme tři neviditelné ministry pro vědu, legislativu a EU, kteří mají samozřejmě své aparáty, náměstky, desítky zaměstnanců a samozřejmě také všechny nezbytné požitky. Máme ovšem třeba také nového vládního zmocněnce, který má na starosti dezinformace a média. I on využívá nákladného aparátu Úřadu vlády. Zkrátka když je ve vládě pět stran, tak nelze šetřit. I proto máme spousty nových politických náměstků. S nimi nový kabinet provedl úplné tsunami, téměř třicet novodobých politruků se rozkutálelo na všechna ministerstva. Například mojí agendu průmyslu, dopravy a vědy nejenže nově dělají tři ministři, ale každý z nich má dva politické náměstky. Já neměl žádného.
A pak tu máme další kapitolu – jejich slavnou ideologickou čistku. Na první pohled by se mohlo zdát, že se chovají podobně jako komunisté, kteří také šikanovali všechny, kteří neměli tu správnou stranickou knížku. Ale pozor, toto je „samozřejmě“ něco úplně jiného. V rámci jejich tzv. deagrofertizace se totiž ministři a vládní politici zbavují především lidí, kteří se často provinili jen tím, že byli náměstky nebo řediteli i v době, kdy ministerstvo řídil někdo z ANO. A tak úřady opustila řada schopných vrcholových pracovníků rezortů, kteří tam nezřídka byli i dávno před tím, než jsme ministerstva řídili my. Zatímco my jsme preferovali kontinuitu, tak pro současnou vládu je prioritou nahradit co nejvíce lidí těmi, kteří jsou bezvýhradnými podporovateli pětikoalice. A tomuto plánu nemůže bránit taková marginálie, že jde často o lidi, kteří jsou odborně naprosto mimo agendu, za kterou mají zodpovídat. Pochopil bych, kdyby si ministři vyměnili nejbližší lidi za schopnější.
Vzpomínám si, jak se nám politici z tradičních stran vysmívali, že jsme při personální politice naivní. Z jejich pohledu možná ano, ale já to naopak považuji za správné. To, že dnes do správních orgánů klíčových státních společností nastupují často zcela nezpůsobilí lidé, považuji za zvěrstvo.
Dalším krokem je protlačení změny zákona o státní službě, který si nyní vládní koalice tlačí na sílu. Zjednodušeně řečeno, otevře se možnost rozšířit počet politických náměstků z dnešních maximálně dvou u každého ministra na neomezený počet. A odborní náměstci? Ti pomašírují na funkce vrchních ředitelů sekcí. Přeloženo do češtiny, vytvoří se další neomezené množství trafik pro politické parťáky, s luxusními mzdami a zázemím. Jasně se tím sděluje, že odborné řízení země se bude nahrazovat politickým. Pro někoho to zní logicky, bude to odpovídat výsledkům voleb a odpovědnost nesou politici. Má to ale jeden předpoklad, totiž, aby v poltických stranách bylo dost kompetentních lidí. Stačí se podívat na hospodářskou politiku pětikoalice a nemusíme pokračovat.
A tolik kritizovaný celkový počet státních zaměstnanců? Tak ten se meziročně zvýší o 8 tisíc. A argument vlády? Jde přece o učitele, policisty, vojáky či hasiče. A mají pravdu. Škoda, že si to neuvědomili v době hysterické kritiky naší vlády. Omluva by totiž byla na místě. Nikoliv vůči nám, ale vůči těm, kteří zde tvrdě a s neuvěřitelným nasazením odpracovali pandemii a kteří si od nastupující vlády vyslechli pouze ponižující politické sliby, které vzaly zasvé po pár měsících.
Karel Havlíček
