Ministryně financí v pondělním vydání pořadu Události komentáře přiznala, že vládu bude úvěrovat Česká národní banka. Ztratí naše centrální banka svou nezávislost?

Stojíme na prahu něčeho nového. Vládní koalice se chystá ve stavu legislativní nouze protlačit parlamentem novelu zákona o České národní bance, která by de facto umožnila přímé úvěrování vlády právě Českou národní bankou. Jde o mechanismus, před kterým varuje každá učebnice makroekonomie, se kterou se můžete setkat. Historické zkušenosti ukazují, že tento druh podřízení centrální banky politikům (vládě) nikdy nepřinesl nic dobrého a vždy vedl k hyperinflacím, rozvratu měny a hospodářství. Stačí uvést pár příkladů a letopočtů: Německo 1923, Maďarsko 1946 nebo Zimbabwe 2008.

Dostane naše cedulová banka jen další nástroj, který bude moci využívat zcela dle svého uvážení?

Je tím nástrojem kvantitativní uvolňování, jak ho známe například od Evropské centrální banky nebo Fedu?

Bude v zákoně uvedeno, že má tento nástroj časové nebo objemové omezení?

Problém je, že vůbec neznáme parametry návrhu novely zákona o ČNB o kterém se ministryně financí zmiňovala. Prozatím není ani v registru sněmovních tisků, které poslanci projednají. Dostane naše cedulová banka jen další nástroj, který bude moci využívat zcela dle svého uvážení? Je tím nástrojem kvantitativní uvolňování, jak ho známe například od Evropské centrální banky nebo Fedu? Bude v zákoně uvedeno, že má tento nástroj časové nebo objemové omezení? Tedy bude jej ČNB moci využít jen například do konce tohoto roku, případně do určitého objemu korunové hodnoty vládních dluhopisů za jeden rok? Nevíme. Takhle se zkrátka o tak významné změně rozhodovat nemá a nesmí.

Nebezpečí takového kroku si uvědomuje i opozice. Jan Skopeček – ekonomický expert ODS na twitteru napsal, že v případě, že novela projde, obrátí se na Ústavní soud. „Podpořím rozumná opatření vlády, ale pokud vláda zneužije stavu legislativní nouze a protlačí PS novelu z. o ČNB, která má ČNB umožnit nakupovat vládní dluhopisy (jak včera na @CT24zive řekla ministryně Schillerová), budu přesvědčovat kolegy, abychom se obrátili na Ústavní soud.“

Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec dnes dopoledne mírnil drobnou paniku, která vznikla mezi ekonomy. „Dnes může centrální banka obchodovat pouze s nástroji se splatností do jednoho roku, přičemž protistranou těchto obchodů mohou být pouze banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva. Novela tato omezení ruší, což České národní bance umožní provádět obchody s cennými papíry s delší splatností a také s více možnými protistranami, například pojišťovnami, penzijními společnostmi či dalšími institucionálními investory, kteří jsou běžnými držiteli státních dluhopisů. Navržené změny jsou v souladu s úpravami v jiných zemích, včetně pravidel pro činnost Evropské centrální banky. Cílem úpravy je posílit stabilitu finančního trhu v České republice a přispět k efektivnímu výkonu měnové politiky České národní banky při péči o cenovou v České republice. Otázka případného využití těchto nástrojů je samozřejmě plně v kompetenci ČNB,“ uvedl mluvčí ministerstva financí.

„Vládou dnes schválená novela zákona o ČNB upravující operace ČNB na volném trhu nemá vliv na zákaz měnového financování. Umožnění ČNB nakupovat na primárním trhu vládních dluhopisů, tedy přímo od vlády, není předmětem ani původního, ani současného návrhu novely zákona o ČNB. Schválení novely má vytvořit prostor, aby ČNB mohla v případě potřeby k plnění svých úkolů vstoupit na trh jakýchkoli finančních instrumentů, včetně vládních dluhopisů,“ uvedla mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Podle ní má umožní rozšíření palety nástrojů měnové politiky a také okruhu subjektů, s kterými může ČNB uzavírat obchody na volném trhu. „Stávající znění zákona o ČNB omezuje ČNB na obchody s nástroji se splatností do jednoho roku s tím, že protistranou mohou být pouze banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva. Novela má ČNB umožnit obchodovat na trhu s nástroji s delší splatností a s dalšími protistranami včetně např. pojišťoven, penzijních společností či dalších institucionálních investorů,“ dodala mluvčí.

ČNB jako FED či ECB? Porovnáváme hrušky s jablky

Možná si říkáte, že když něco podobného dělala a dělá Evropská centrální banka nebo americký Fed, proč by to nemohla dělat ČNB? Porovnáváme ale hrušky s jablky. Evropská centrální banka není bankou jediného státu a jaksi neexistuje jasná potenciální politická vazba na konkrétní vládu. S trochu nadsázky by se dalo říci, že ECB může plnit politické zadání Evropské komise, ale jsme opět u toho, že ani Evropská komise není „vládou“ jedné země, a tak se politické zájmy toho či onoho státu či politika prosazují hodně těžko.

A co Fed? Inu Fed je instituce s více než stoletou tradicí, a jak se ukázalo, je zdravě sebevědomá. To když Donald Trump nejprve do jejího čela prosadil Jeroma Powella, na kterého později vytvářel až nepatřičný tlak, když Fed začal zvyšovat úrokové sazby, a podle Trumpa tím přidušoval ekonomiku. Jinými slovy ani v případě ECB, ani v případě Fedu se neobávám toho, čeho se obávám v případě ČNB. Navíc, když si uvědomíme, že vláda, respektive Andrej Babiš a jeho hnutí, hraje hlavně o to, aby z aktuální krize vyšla jako ten, kdo Českou republiku sundal z hrobníkovy lopaty.