Přispěvatel portálu Marketwatch.com Howard Gold se zamýšlí nad slučitelností demokratického socialismu a výkonnosti akciových trhů ve Skandinávii.

Americký senátor Bernie Sanders pravděpodobně prezidentem zvolen nebude, nicméně jeho kampaň položila na stůl politické agendy pojem „demokratický socialismus“. Jakmile se o něčem takovém hovoří, na mysl zpravidla vytanou severské země – Norsko, Švédsko, Dánsko a Finsko. Nezáleží na tom, co si myslíte o politických systémech těchto zemí, jejich úspěch je ohromující.

Navzdory tomu, že stát zajišťuje zdravotní péči a vyšší vzdělání, prodlužené rodičovské dovolené, štědrým benefitům v nezaměstnanosti, i tomu, že daňové zatížení klidně převyšuje i 50 %, severské země patří k těm nejrozvinutějším na světě. Všechny čtyři jsou mezi top 12 zeměmi v pořadí podle indexu globální konkurenceschopnosti. Norsko, Dánsko a Švédsko mají nepřetržitě úvěrový rating na stupni AAA.

A lídry jsou i podle jiných ukazatelů životní úrovně. Finský vzdělávací systém je jeden z nejlepších na světě. Ve světovém žebříčku zemí podle indexu štěstí jsou na čele Dánové. Podle zprávy GoEuro byl „nejmocnějším“ cestovním pasem na světě ten švédský. A ještě něco. Za posledních více než sto let, stejně jako v letech posledních, patří severské akciové trhy k těm nejvýkonnějším.

Profesoři z London Business School vytvořili databázi 21 akciových burz a sestavili datovou řadu, sahající až do roku 1900. Zjistili, že severské akciové trhy často překonávaly výkonnost amerických trhů. A to jak v posledních 116, 50, ale i 15 letech. Za období 1900 až 2015 se v první osmičce nejvýkonnějších finančních trhů světa nacházely ty ze Švédska, Dánska a Finska. V letech 1996 až 2015 se tři zmíněné země vešly dokonce do první čtyřky a Norsko bylo hned za nimi na pátém místě. Norsko, Švédsko a Dánsko nalezneme v první pětce finančních trhů za období let 2000 až 2015. Finsko se propadlo až na osmé místo, pravděpodobně díky propadu akcií firmy Nokia.

Jak se takový úspěch dá vysvětlit? Za prvé, přírodní zdroje. Dvacáté století byla éra, kdy bylo důležité být bohatý na zdroje. Norsko je čtrnáctý největší producent ropy na světě. Denně jí vytěží necelé dva miliony barelů. Švédsko a Finsko patří historicky také k významným producentům přírodních zdrojů, zejména dřeva a železné rudy.

Ale tyto země jsou především velmi efektivní ve využívání lidského kapitálu. I přes neskutečně vysoké daně – které podle ekonomů strany nabídky zabíjejí podnikatelskou aktivitu – jsou „seveřané“ bezednou studnicí inovací. Podle Inc.Magazine má Norsko více podnikatelů a více start-upů na osobu než Spojené státy. Švédsko je významnou digitální ekonomikou, přivedlo na svět Skype, Spotify a výrobce Minecraftu, společnost Mojang. Dánská Novo Nordisk je jedna z předních světových farmaceutických společností. A to nemluvíme o firmách jako Lego nebo IKEA.

Tudíž je zřejmé, že ani vysoké daně, ani štědrý stát blahobytu nejsou překážkou kapitalistickému úspěchu. Přinejmenším pokud jej poměřujeme výkonností finančních trhů. Podle šesti skandinávských výzkumníků, kteří v roce 2007 publikovali studii „Severský model“, vysoké daně a štědrý stát blahobytu těmto zemím dokonce k ekonomickému úspěchu pomohly.

„Seveřané se dobře chopili globalizace i státu blahobytu a dokázali kolektivně sdílet rizika,“ píše se ve studii. „Kolektivní sdílení rizik činí globalizaci pro obyvatelstvo akceptovatelnou. Správným nastavením je pak ekonomika schopna efektivně využít změny, k nimž na trzích dochází,“ pokračuje zpráva, která se v neposlední řadě zmiňuje o tom, že severské země dokáží klást důraz i posilování konkurence.

Jinými slovy, severské státy nejsou ve skutečnosti socialistické, ale pulsující kapitalistické ekonomiky s vysokými daněmi, širokou sociální sítí a tržně konformními reformami, které v posledních letech provedly.

Mohlo by něco podobného fungovat v USA? Howard Gold o tom pochybuje. Spojené státy mají 12 krát větší populaci, než všechny severské země dohromady, a patří k nejvíce heterogenním zemím na světě. Severské státy jsou naopak velmi homogenní se silnou vírou v osobní odpovědnost a rozvinutou etikou.

Ve Skandinávii je podpora systému velmi silná a populární, zatímco Američané jsou podle Golda v některých otázkách velmi rozděleni. Skandinávie nicméně není ráj na Zemi a tamní systém není vhodný pro každého. Na druhé straně fakta hovoří jasně: severský „socialismus“ funguje v těchto zemích dobře a investorům se vyplácí.

Volně přeloženo z Marketwatch.com

-usi-