Václav Budínský: Možnosti recyklace aneb Demagogická a účelová manipulace s fakty

    Začátkem června byl na internetu zveřejněn článek pod názvem Piráti: Ministerská instituce děsí krajské zastupitele, aby prosadila těžbu na Tlustci.

    Článek se snaží působit emotivně, když tvrdí, že „Česká geologická služba připravila podklady pro regionální surovinovou politiku. Nelze se ovšem zbavit dojmu, že se spíš snaží vystrašit zastupitele, kteří budou dokument schvalovat.“ Text bagatelizuje kritický úbytek lomů a propadu produkce stavebního kamene. Pirát Václav Židek kritizuje Krajský úřad, že zcela opomíjí recyklaci jako zdroj stavebního kamene. Tento komentář je zcela nelogický, neboť přes význam a smysl recyklace ji nelze považovat za zdroj kamene, maximálně za jeho více či méně možnou úsporu.

    V článku se velice účelově pracuje s informacemi sdělenými pracovníkem SŽDC Ing. Čihákem, např., že SŽDC dokáže recyklovat kamenivo železničního lože s úspěchem až 90% zpět do kolejového svršku.

    Hodnotit pravdivost tvrzení Ing. Čiháka, které sdělil v rámci přednášek, je čistě odborná záležitost. K tomu odborníky v daném oboru vyzývám. Určitě má však recyklace kameniva využitého v železničním spodku jen velmi omezené možnosti.

    Na základě informací odborníků velkých stavebních firem, které se na území ČR recyklacemi dlouhodobě zabývají a na základě odborných konzultací s těmito odborníky, lze konstatovat, že možnost využití kameniva vyzískaného z kolejového lože není ve skutečnosti příliš vysoká. Pro jeho zřizování smí být použit pouze bezpečný stavební materiál. Z výsledků recyklace železničního svršku je využití pouze do železničního spodku frakce 0 – 32 mm, a to jenom max. do 30 – 40%, využití recyklace železničního svršku 32 – 63 mm je nulové z důvodu vysokých nároků a vyšších technických požadavků na dynamické namáhání apod. Především se jedná o tvarový index kameniva, který po recyklaci a po namáhání v průběhu provozu kolejí je absolutně nevyhovující a vymyká se jakékoliv normě pro použití do kolejových loží. Kamenivo pro železniční svršek vyšších tříd B0 a BI lze pouze a jen získat z primární drcené suroviny z těžby, a to jen z vybraných partií vybraných lomů.

    Cena recyklovaného kameniva z kolejového lože je jednoznačně vyšší než cena z primárního kameniva z lomu. Jedná se o proces velmi složitý a nákladný. Odstranění kolejí, odstranění kameniva z kolejového lože speciálním rypadlem, dále naložení jiným bagrem na přepravní prostředek, převozy na recyklační dvůr, úpravy, třídění materiálu dle různorodého znečistění, případného nájmu recyklačních ploch, umístění prostoru pro bezpečné a hygienikem potvrzené skládkování (provozní řád pro recyklaci nebezpečného odpadu – mezi který kolejové lože z důvodu zaolejovaného kameniva patří, neboť toto kamenivo je klasifikováno jako toxický odpad), před použitím tohoto kameniva musí zhotovitel prokázat vlastnosti předepsané v OTP (zkoušky, skladování, odtěžení, třídění, manipulace, použití a převzetí, apod.). Kamenivo se musí přepírat ve speciálním třídícím bubnu, který kamenivo tzv. vypere a tím vzniká kontaminovaná voda, která se musí za nemalé finance zlikvidovat, atd.

    Základní podmínkou pro opětovné využití starého kameniva v kolejovém loži musí být jeho nezávadnost také z hlediska ochrany životního prostředí. Na bázi uvedených skutečností není možné tvrdit. že cena jedné  tuny recyklovaného kameniva je  stejná  jako cena jedné tuny nového, primárního  kameniva. Náklady na úpravu recyklovaného kameniva jsou daleko vyšší.

    V Libereckém kraji je minimálně 1200 tis. m3 kameniva kolejového lože (cca 2 miliony tun). Jedná se o velmi hrubé žádným výpočtem nepotvrzené údaje, bez zohlednění skutečných přírodních podmínek umístění kolejí, výhybek a výhybkových konstrukcí.  Z tohoto objemu je možno získat recyklací velmi nízké procento (30 – 40%) a to pouze do frakce 0-32 mm. Frakce 32/63 mm nevznikne recyklací vůbec žádná. Všechen materiál se musí předrtit na frakci 0/32mm, aby vznikla recyklace, a z toho se ještě vyseparují nečistoty a cizí příměsi.

    Když pan Čihák uvádí, citujeme, že průměrná celorepubliková roční spotřeby kameniva (nového i recyklovaného) pro železniční stavby je cca 2 miliony tun, z toho 1,5 milionu t kameniva pro kolejové lože  (frakce 32/63 dle ČSN EN 13450), musí také zaznít , že výrazně rok od roku roste poptávka a potřeba tohoto kameniva v lomech (z  důvodů vyšších investic od státu a s tím i přísnější požadavky na jeho výstupní kvalitu. Musí být jednoznačně rozlišené jaké množství je možno použít do třídy BI a kolik do podřadnějších tříd BII. Není možné vysoké procento recyklací použít do třídy BI, a už vůbec je nelze použít do nejpřísnější aplikované normy B0. Samozřejmě mluvím jen o frakci 0/32 nikoliv 32/63mm . Frakce 32/63 mm se musí bezpodmínečně dodat nová z lomu, protože z recyklace není možná a nevypadne z ní ani kilo.

    Z těchto skutečností vyplývá účelová manipulace s fakty, jejich zkreslování, možná i absence znalosti dané problematiky. To pochopitelně autorům nevadí, neboť dobrat se skutečné pravdy není jejich cílem.

    Dvojka Pirátů do krajských voleb Václav Židek říká: „Pokud se necháme vyděsit a budeme těžit na Tlustci a budeme ignorovat alternativní řešení, nic se nevyřeší. Celý problém jen odsuneme o 20 let dál do budoucnosti a místo řešení převedeme problémy na naše děti, zatímco ten bude stále narůstat. Nenechme děti zavalit našimi problémy.“ Ve skutečnosti je tomu právě naopak. Jestliže dnes nezajistíme dostatek stavebního kamene pro naši ekonomiku, přesuneme tento problém na budoucí generaci. Pokud se nad aktivitou pana Židka nestranně a nezávisle zamyslíme, nemůžeme se zbavit dojmu, že chce získat hlasy těch, kteří s těžbou na Tlustci nesympatizují a že zneužívá čistě odbornou problematiku k ryze politickým záměrům a cílům.

    Skutečnost, že se dá určitá část všech materiálů více či méně recyklovat nemůže být argumentem pro nepotřebnost těžby materiálů nových. Nic nejde recyklovat do nekonečna. Těžba sice může mít určité negativní dopady, jako ostatně téměř každá průmyslová aktivita, na druhé straně znamená ekonomický přínos pro region a jeho obyvatele. A hlavní argument potřebnosti prokazuje ekonomický smysl těžby. Pokud by kámen nikdo nepotřeboval, nikdo by nebyl ochotný ho koupit a tím pádem by nedávalo smysl ho těžit. Zkrátka jakákoliv snaha Správy železnic recyklovat použité kamenivo není a nemůže být argumentem nepotřebnosti těžby nové suroviny a spojovat tyto dva faktory je účelové, nelogické a zavádějící.

    FacebookTwitter