Blíží se konec roku a to je období, kdy se schvaluje rozpočet na příští rok. Obvykle to bývá velmi dramatické. V některých letech jsme do poslední chvíle nevěděli, jaké budou příští rok daně, a tak rozpočet sestavit nešlo. Budiž pochválena tato vláda za to, že je natolik stabilní a silná, že podobné hádky nám nyní nehrozí. To je ale asi tak jediné, co bych na fiskální politice opravdu mohl pochválit.
Na první pohled se nabízí, abych pochválil to, že letos hospodaříme s přebytkem. Za prvních deset měsíců dokázal stát hospodařit s přebytkem 98,3 mld. Kč, což je naprosto neuvěřitelné. Neuvěřitelné to je ze dvou důvodů. Zaprvé takto vysoký přebytek ČR ještě nikdy nezažila. Zadruhé to je neuvěřitelné proto, že na letošní rok si vláda schválila deficit ve výši 70 mld. Kč.
Celý rozpočet je podle mě postaven na špatných základech. MF počítá s tím, že ekonomika zrychlí svůj růst z 2,2 % na 2,4 %. Na tom je pikantní, že pro eurozónu počítá se zpomalením růstu ze 1,5 % na 1,2 %
To znamená, že vlastně vloni nemusela žádný rozpočet sestavovat, protože se podle něj vůbec neřídí. Rozpočet je pro stávající vládu naprosto nezávazný cár papíru a hospodaří se tak, jak to zrovna vyjde. Jinými slovy, opravdu není třeba podobně jako v předešlých letech dělat ze schválení státní rozpočtu kovbojku, protože o nic nejde. Papír snese a vše a vláda i Poslanecká sněmovna mohou schválit cokoli.
Jak je to vůbec možné, že je rozpočet tak diametrálně odlišný od plánu? Může za to několik věcí. Asi tou nejdůležitější je dramatický pokles investic. Kapitálové výdaje za prvních deset měsíců roku dosáhly 60,8 mld. Kč, což představuje 70,6 % rozpočtu, a jsou tak o 50,8 mld. Kč nižší než ve stejném období minulého roku. To určitě není nic, čím by se nějaká vláda chtěla chlubit.
Další věcí je vývoj ve světě. Ten je tak zvláštní, že se daří mnoha vládám světa bez nějakého vlastního přičinění vydávat státní dluhopisy se zápornými výnosy. To je dáno tím, že některé země tisknou tolik peněz, že investoři nevědí, co s nimi, a jsou ochotni platit vládám za to, že jim půjčí. Tak se stalo, že investoři platí ČR za to, že mohou koupit její dluh. To je něco naprosto nenormálního. Díky tomu do státní poklady přitekla skoro miliarda místo toho, aby peníze z pokladny odtekly. S tímto vývojem se pochopitelně nepočítalo.
Dnes je evidentní, že rozpočet neskončí deficitem 70 mld. Kč. Poslední dva měsíce roku jsou vždy nejnáročnější na výdaje. Určitě neskončíme s přebytkem 98 mld. Kč, ale schodek to nebude. Budeme mít přebytek.
Jestliže budeme mít letos přebytek, pak byste asi logicky očekávali, že ho budeme mít i v příštím roce, zvlášť když Ministerstvo financí (MF) očekává, že ekonomika v příštím roce zrychlí svůj růst. Je to asi takové, jako když vám šéf, řekne, že se firmě daří, takže předpokládáte, že vám zvýší plat. Jenomže ono to je obráceně. Stát pro příští rok čeká deficit a to hned 60 mld. Kč. To je pecka mezi oči. Proč? Vždyť to je nesmysl. Ano, je. Ale blíží se volby a je třeba uplatit voliče. Ti neřeší deficit a život na dluh. Ti řeší každodenní problémy, a tak vláda přichystala řadu dárků.
Platy učitelů již od letošního září stouply o osm procent. Od listopadu stouply platy policistům, hasičům, pracovníkům ve veřejné sféře, ale také asi 22 000 vojáků. Od ledna pak vzrostou o deset procent platy zdravotníkům. Zvýší se také důchody. Celkové příjmy rozpočtu by tak podle vládou odsouhlaseného návrhu měly příští rok být 1 249,3 miliardy korun a výdaje 1 309,3 miliardy korun.
Na druhou stranu je jasné, že tyto položky musí růst. Platy jsou v ČR opravdu nízké a už nyní odchází lékaři do zahraničí. Na druhou stranu to platí o programátorech také. V porovnání s Německem máme všichni nízké příjmy. I kdyby vzrostly naše příjmy na dvojnásobek, stále budeme hluboko pod platem v Německu. Nátlak lékařů proto považuji za nefér. Za veřejné české peníze vystudují, aby si pak pomohli do své kapsy v Německu. Místo toho, abych ve velkém přidával, bych se proto podíval, proč jsme tak chudí. Z 10 % za to může kurz koruny. Stačilo by, aby ČNB přestala intervenovat proti koruně. Tyto intervence stály už skoro 600 mld. Kč a kvůli nim je koruna zhruba o 10 % slabší, než by byla bez intervencí. Jinými slovy, ukončete intervence a hned se platy sblíží, aniž by nás to něco stálo.
Pak je tu řada položek, které jsou diskutabilní. Velký nárůst výdajů zaznamená armáda. Rozpočet ministerstva obrany v příštím roce meziročně stoupne o 4,75 miliardy na 52,5 miliardy korun. Já se bojím toho, abychom neinvestovali do armády hodně, a přitom málo. Trochu mi to připomíná sutuaci, když máte staré luxusní auto. Neustále do něj cpete hodně peněz, ale stále je to jen staré auto. Dnes je tak složitá doba, že riziko použití armády roste, ale určitě to nebude válka, jakou známe z filmů. Bude to úplně jiný typ konfliktu, kdy cizí vojáci přichází pod rouškou toho, že jsou v cizí zemi na dovolené. Takže se nabízí dva scénáře: nezvyšovat výdaje vůbec, nebo je naopak zvýšit dramaticky a zcela změnit strukturu armády. To je na hlubší diskusi a pro někoho jiného, než jsou ekonomové.
Samostatnou položkou jsou důchody. To je podle mě největší katastrofa politiky stávají vlády. Druhý pilíř, který zavedla Nečasova vláda, byl špatný. Byl zrušen. Stát tím porušil „společenskou smlouvu“ s těmi, kteří do něj vstoupili. Následně ale nepřinesla nic nového. Vlastně jen a, že stávající systém je špatný, a tak se v něm povezeme dál.
Premiér B. Sobotka se dokonce v září letošního roku pochlubil Poslanecké sněmovně: „Vypadá to, že i díky hospodářskému růstu se daří snižovat deficit důchodového systému, což je myslím věc, která je také pozitivní. V roce 2013 se deficit pohyboval kolem 30 mld. korun, letos je šance, že by se mohl pohybovat kolem 11 mld. korun. Takže opět pozitivní vývoj z hlediska důchodového účtu.“
To je naprosto neuvěřitelné. Premiér se pochlubí, že v době, kdy má stát rekordní přebytek státního rozpočtu, má důchodový účet dvouciferný deficit. Jinými slovy, až to bude špatné se státním rozpočtem, s důchodovým účtem to bude katastrofální. Nezapomínejme, že podle demografické projekce ČSÚ v roce 2030 počet osob starších než 80 let bude 767 tisíc. To je dvojnásobek počtu v roce 2013. Prostě se řítíme do propasti a premiér si myslí, že to je pozitivní. Zároveň s tím lidem vláda lže, že se bude do důchodu chodit v 65 letech. Němci se už připravují na 69 let, a i to je podle mě optimistické. Prostě na to nebudou peníze.
Ale vraťme se k rozpočtu. Vláda v příštím roce zvýší penze v průměru o 308 korun. Premiér Sobotka ve Sněmovně prohlásil: „Jde o další opatření, kterým chce vláda zlepšit životní podmínky seniorů.“ Vážně 308 korun něco změní? Určitě to je lepší než drátem do oka, ale nic to nezmění.
Skutečné řešení důchodů se odkládá. Tato vláda to dělat nebude a příští asi také ne. Není tu mnoho odvážných politiků, kteří by lidem řekli nepříjemnou pravdu. Přeci jen příštích deset let jsou každý rok nějaké volby. Populismus bude gradovat. Žádná důchodová reforma tu nebude.
Vláda přičítá část plánovaného deficitu tomu, že výrazně zvýší tempo čerpání evropských peněz. Ano, blíží se volby, takže se bude stavět na každém rohu. Otázkou je, co se bude stavět a zda to bude mít pozitivní dopad na obyvatele. U nás se staví bez rozmyslu. Jednoduchým příkladem je tunel Blanka. Ten byl mnohem dražší, než se čekalo, a mnozí ho označují za opravdový tunel na veřejné peníze. Jenže když se postavil, ukázalo se, že způsobil jinde takové problémy v dopravě, že se musí omezovat. Prostě nebyl domyšlený, potřeboval více výjezdů dál od centra Prahy 6, aby odvedl dopravu. Mohli bychom pokračovat.
U evropských peněz je třeba si uvědomit, že se musí kofinancovat. Právě to přivedlo Řecko na buben. Stavělo jen proto, aby využilo peníze spadlé z nebe, a předlužilo se. Honba za čerpáním dotací určitě není správná, když není dobrý projekt. A dobrých projektů je vždy málo jako dobrých myšlenek. Navíc zkušenost ukazuje, že se část evropských peněz rozkrade.
A závěrem se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Celý rozpočet je podle mě postaven na špatných základech. MF počítá s tím, že ekonomika zrychlí svůj růst z 2,2 % na 2,4 %. Na tom je pikantní, že pro eurozónu počítá se zpomalením růstu ze 1,5 % na 1,2 %. Myslím, že nemusíte rozumět ekonomii, abyste pochopili, že je málo pravděpodobné, že naši sousedé budou zpomalovat růst a my ho budeme zrychlovat, když většina našich exportů jde právě do eurozóny. Jinými slovy, očekávám, že příjmy státu budou nižší, než bude v návrhu rozpočtu. Deficit bude proto úplně jinde. Kde – to je těžké říct, když se stát neřídí svým vlastním zákonem, kterým je státní rozpočet.
