Pátek, 16. dubna, 2021

Koronavirus jako příležitost k přehodnocení pohledu na evropské dotace

0
Koronavirus jako příležitost k přehodnocení pohledu na evropské dotace

Boj s onemocněním COVID-19 je již téměř rok hlavním tématem na celém světě. Na prahu letošního roku přichází očekávaná naděje, že po proočkování ohrožené části populace se Česká republika bude moci pokusit o znovunastartování ekonomiky a minimalizaci negativních dopadů, které se v průběhu loňského roku zřetelně projevily prakticky ve všech sektorech národního hospodářství. Do značné míry ve stínu koronavirové pandemie pokračuje také auditní šetření Evropské komise zaměřené na prověřování střetu zájmů předsedy vlády, jehož výsledek může mít významný vliv na poskytování dotací českým zemědělcům.

Evropská unie dlouhodobě usiluje o dosažení ideálního stavu, spočívajícího ve faktické neexistenci střetu zájmů v jakékoliv rovině. Tento postoj se tak nutně odráží i v unijních předpisech, o jejichž množství, nezbytnosti či kvalitě lze jistě vést rozsáhlou polemiku. Faktem však zůstává, že v mnoha případech je evropská právní úprava až příliš obecná a ideově zaměřená na to, aby ji bylo možné jednotně vykládat nebo efektivně aplikovat. Ukázkovým příkladem této skutečnosti je i úprava střetu zájmů, kolem níž se vede intenzivní debata již déle než 2 roky. Výsledek auditního šetření navíc může ovlivnit celkovým objem finančních prostředků, které mohou čeští zemědělci čerpat z evropských fondů. Způsob přerozdělování evropských dotací se tak projeví nejen formálně, v tabulkách vládních úředníků, ale zejména v dalším vývoji zemědělství i potravinářského průmyslu, který je na zemědělské produkci přímo závislý. V konečném důsledku tak celkový rozsah zemědělských dotací ovlivňuje potravinovou nezávislost.

Otázka střetu zájmů, jakkoliv není na místě ji zlehčovat, je přitom především politické téma, a to nejen na tuzemské politické scéně. Z obecné úpravy střetu zájmů obsažené v platném finančním nařízení (pozn.: nařízení č. 2018/1046) vyplývají neshody mezi členskými státy a Evropskou komisí ohledně správné aplikační praxe. S ohledem na spory, které tuto právní úpravu provází, i s přihlédnutím k současné ekonomické situaci, by proto bylo vhodné, aby na základě všeobecné shody napříč členskými státy vznikla na evropské úrovni metodika, která by více konkretizovala správný postup naplňující unijní požadavky v oblasti střetu zájmů obsažené ve finančním nařízení. Žádná taková oficiální příručka však doposud není členským státům k dispozici a není proto zřejmé, jakým způsobem by mělo být k této úpravě přistupováno.

V této souvislosti je na místě se pozastavit také nad správností, či spíše aktuálností, hodnot a vnitřních procesů EU. Zásadový pohled na do značné míry nejednoznačnou problematiku střetu zájmů se nyní jeví být až příliš velkým luxusem. Dotace z evropských fondů totiž nelze vnímat pouze izolovaně jako poskytnutí finančních prostředků žadateli, ale také jako prostředek umožňující zemědělcům investovat do rozšíření výroby, vytvoření nových pracovních míst či zlepšení kvality zemědělských produktů. Případný střet zájmů nepochybně představuje nedostatek v rámci administrativního procesu udělování dotací. Je však otázkou, zda je v současné době formální proces poskytnutí dotace důležitější než samotný konečný efekt investovaných finančních prostředků, díky nimž se žadatelé o dotaci snáze vypořádají s následky aktuální ekonomické situace. Nezískání očekávané dotace nebo požadavek na její vrácení naopak může vést k odložení plánované investice, propouštění zaměstnanců či v krajním případě až k zastavení zemědělské produkce.

Přestože o prospěšnosti přerozdělování finančních prostředků na centrální (evropské) úrovni mezi odborníky dlouhodobě nepanuje shoda, lze jen těžko zpochybnit, že dotace poskytované i za běžných okolností méně konkurenceschopným zemědělcům, představují zvláště v současné době významný nástroj pro ochranu českého zemědělství před negativními ekonomickými následky probíhající pandemie.

FacebookTwitter