EU musí trvat na dodržování toho, k čemu se Čína zavázala ve vzájemné investiční dohodě – tedy předně na dodržování lidských práv, protože žádné peníze nevyváží vraždy pro orgány či perzekuci křesťanů!

Ve středu 30. prosince loňského roku byla úspěšně dokončená sedm let trvající jednání o investiční dohodě mezi Evropskou unií a Čínou. Velkou roli zde sehrál tlak končícího německého předsednictví v Radě EU. Ostatně uzavření této dohody bylo jednou z hlavních priorit kancléřky Merkelové, pro jejíž politiku je typický přístup založený na snaze najít shodu, spíše než na přímé konfrontaci, což platí i pro její dlouhodobý postoj vůči Číně.

Velký vliv zde nepochybně měla také německá (zvláště automobilová) lobby, která má v této oblasti své zájmy. Je to totiž právě čínský trh, který drží za současné situace německé podniky nad vodou a z toho samozřejmě těží i český průmysl napojený na německou ekonomiku. Co dohoda přináší?

Otevření čínského trhu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nešetřila po skončení jednání nadšením. Podle ní má být dohoda důležitým milníkem ve vztazích s Čínou a naší agendě založené na hodnotách. Evropským investorům má zajistit bezprecedentní přístup na čínský trh a umožní společnostem vytvářet pracovní místa. Zároveň dodala, že dohoda zavazuje Čínu k ambiciózním principům udržitelnosti, transparentnosti a nediskriminace. Dohoda má podle ní znovu uvést do rovnováhy ekonomické vztahy EU a Čínou.

To všechno zní samozřejmě pěkně, nicméně mnozí se pochopitelně musejí ptát, co konkrétně bude dohoda v praxi znamenat pro Evropu a budou z ní mít prospěch i členské země EU? Skutečně je takové nadšení na místě?  Dohoda, která v současné době ještě čeká na schválení Evropským parlamentem a Radou, má nahradit dosavadní bilaterální dohody mezi jednotlivými členskými zeměmi a „Říší středu“.

Účelem investiční dohody má být odstranění překážek pro zahraniční investice v Číně pro taková odvětví jako jsou např. vozidla s alternativním pohonem, cloud computingové služby, finanční služby, počítačové služby, zdraví či mezinárodní námořní doprava. Dohoda obsahuje i pravidla bránící kradení technologií a know-how. Pro evropskou ekonomiku je to nepochybně dobrá zpráva.

Celkový objem přímých investic z EU do Číny činil v posledních 20 letech 140 miliard eur. Jedná se o relativně skromné číslo, když přihlédneme k tomu, že na obrovském čínském trhu je potenciál samozřejmě mnohem větší.

Na místě jsou ale i obavy

Přijetí dohody samozřejmě nebylo úplně bezvýhradné. Zaznívaly např. takové hlasy, že EU měla ještě počkat administrativu nastupujícího amerického prezidenta Joea Bidena a spolupracovat v této věci s USA, se kterými se měl domluvit společný postup. Jake Sullivan, který má být v Bidenově administrativě poradcem pro národní bezpečnost, se před Vánoci v twitterovém přspěvku vyjádřil tak, že nový tým by uvítal brzké konzultace s evropskými partnery o společných obavách z ekonomických praktik Číny. K tomu je ale třeba dodat, že USA také před rokem nečekaly na Evropu, když po Trumpem vyhrocené obchodní válce uzavřela Čína s USA obchodní smlouvu „fáze jedna“. A právě nyní dojednaná investiční dohoda staví EU na stejnou úroveň, jakou si dokázaly už o rok dříve vyjednat Spojené státy.

Najdeme ale i výtky, které nemůžeme jen  tak jednoduše smést ze stolu. Čína zde vedle většího otevření svého domácího trhu slíbila také dodržování pracovních standardů Mezinárodní organizace práce. Podle vyjádření Komise se má jednat o první dohodu, která přinese závazek za chování státem vlastněných podniků a rozsáhlá pravidla transparentnosti pro subvence v sektoru služeb. Asijská velmoc také souhlasila s tím, že vyvine úsilí ratifikovat Úmluvu o nucené nebo povinné práci. Přijetím této úmluvy se státy zavazují odstranit nucenou nebo povinnou práci ve všech formách.

Před sliby komunistů musíme být na pozoru

Problém je ale v tom, že před sliby čínských komunistů je ale třeba mít se na pozoru, protože na ně nemůžeme spoléhat. Zvláště v době, kdy se situace v oblasti lidských práv v Číně v poslední době zhoršila a ve známost vstoupilo zavírání Ujgurů a dalších menšin v (nejen) provincii Sin-ťiang do koncentráků, musí dost vágní čínské sliby zastavit využívání nucené práce budit naprosto oprávněné pochybnosti. Nemluvě samozřejmě i o dalších krocích Číny, které vyvolaly zcela oprávněnou kritiku, ať už se jedná o výrazné okleštění autonomie Hong Kongu, další případy donebevolajícího porušování lidských práv a počáteční zamlčování vzniku nového koronavirového onemocnění, které má nezpochybnitelný podíl na současné pandemii.

Přes všechny výše zmíněné obavy a výhrady si ale z mého pohledu dohoda o odstranění některých překážek v obchodu podporu zaslouží. Už proto, že jakýkoli pokus o narovnání podmínek mezi EU a Čínou představuje krok správným směrem. Otevření čínského trhu může přinést mnoha evropským firmám prospěch a z dohody bude v konečném důsledku těžit i celá Evropská unie.

Zároveň ale opravdu není možné brát na lehkou váhu otázku lidských práv, protože peníze nejsou všechno. Evropa by si toho měla být velmi dobře vědoma a v budoucnu musí bezpodmínečně trvat na dodržování všeho, k čemu se Čína v dohodě zavázala!

Tomáš Zdechovský

europoslanec a místopředseda KDU-ČSL