Podle analytiků, které oslovila agentura Reuters, by koruna do roka měla posílit pod úroveň 27 korun za euro. Intervence ale jen tak neskončí.
Česká koruna by měla během roku posílit až na hranici 26,65 Kč za euro a to i přesto, že se jí Česká národní banka snaží držet prostřednictvím devizových intervencí v pásmu kolem hodnoty 27 Kč za euro. Posílit by koruna měla podle průzkumu Reuters, ve kterém oslovila 41 analytiků a investorů.
Zastáváme však názor, že česká koruna v žádném případě před skončením devizových intervencí neposílí. Důvodem je především pevné odhodlání České národní banky udržet kurz na hranici 27 Kč za euro, což dokázala například prostřednictvím masivních intervencí v srpnu – odhady se pohybují v rozmezí 80 až 90 miliard korun. Celkem od poloviny července účet za intervence narostl na 190 miliard Kč.
ČNB má téměř neomezené zdroje
Pro Českou národní banku není žádný technický problém vytvořit i stovky miliard korun v případě, že by byl kurz 27 Kč euro ohrožen. Zatímco v případě tlaků na depreciaci měny (oslabování) by Česká národní banka musela vynaložit devizové intervence, které jsou však omezené, v případě posilování měny banka vytváří nové peníze a zde jsou zdroje neomezené. Je také potřeba připomenout, že ještě větší tlak byl před několika lety na švýcarský frank, který centrální banka udržovala na hranici 1,2 franků za euro s tím, že s udržením tohoto kurzu znovu nebyl žádný technický problém.
Viník? Inflace!
Důležité je také zmínit, že devizové intervence neskončí podle původních odhadů v polovině roku 2016, ale nejspíše se prodlouží. Některé odhady dokonce počítají s tím, že se protáhnou do roku 2017, uvedla to například Česká bankovní asociace ve své prognóze. Tyto odhady také potvrdil samotný guvernér ČNB Miroslav Singer, který napsal ve svém blogu, že konec režimu devizových intervencí může přijít na přelomu roků 2016 a 2017. „Naopak pravděpodobnost, že by se mohl posunout směrem k nám, je zanedbatelná a exit před koncem třetího kvartálu příštího roku lze v podstatě vyloučit,“ dodal také.
Hlavním důvodem bude především nízká inflace, která se v roce 2016 stále nepřiblíží ke svému 2procentnímu inflačnímu cíli. Podle nové prognózy České národní banky by měla měnověpolitická inflace (očištěná od politických rozhodnutí) dosáhnout ve 4. čtvrtletí příštího roku 1,6 %. K překonání hranice dvouprocentní inflace by mělo dojít počátkem roku 2017.
Mzdy se nezvyšují, firmy se bojí
České firmy mohou slabou měnu využít jako svou konkurenční výhodou. Zatímco investice se značně rozbíhají – například ČBA ve své prognóze jejich růst odhaduje na 7,6 % v tomto roce, tak mzdy vzrostou v tomto roce nominálně jen o 3,2 %. Nebudou ani následovat hospodářský růst, který je očekáván ve výši 4,2 % HDP (predikce ČNB očekává růst dokonce o 4,7 %). Znamená to, že firmy jsou opatrné ve zvyšování mzdových nákladů, zároveň investují a snaží se zvýšit svou produktivitu.
Odbory by však s tímto tvrzením nesouhlasily: podle jejich názoru je nízký růst mezd zaviněn především nízkou vyjednávací pozicí zaměstnanců – podle nich se zkrátka bojí, že když si zaměstnanci řeknou o přidání, tak ztratí práci. Tak jednoduché to není – firmy na trhu práce prožívají velmi těžké období a nedaří se jim nacházet na trhu práce specialisty, v příštím roce tak nejspíše dojde k prudšímu růstu průměrných mezd s tím, že se některé nedostatkové profese (IT, strojírenští technici, technologové) budou přeplácet.
Co bude po skončení intervencí? Enormní posílení koruny
Firmy, především ty ve zpracovatelském průmyslu, které si nemůžou dovolit prudké zvyšování cen svých výrobků, už musí kalkulovat, k čemu dojde po skončení devizových intervencí. Řada z nich proto pochopitelně využije zajištění kurzu prostřednictvím forwardových obchodů. Analytici totiž zastávají názor, že koruna po opuštění devizových intervencí prudce posílí.
Například bývalá členka bankovní rady Zamrazilová odhaduje, že reálný kurz je minimálně kolem 24 Kč za euro: „Prodlužování kurzového závazku probíhalo za paradoxních podmínek nad očekávání rychle rostoucího hospodářství, a přesto se stále vzdalujícího inflačního cíle. Čím déle platí kurzový závazek, tím vyšší bude rozdíl mezi uměle oslabovanou hodnotou měny a jejím tržním fundamentem a tím obtížnější bude exit, respektive tím vyšší budou rizika a nejistoty s ním spojená. Česká měna bude v polovině roku 2016 oproti své reálné hodnotě s největší pravděpodobností podhodnocena minimálně o tři koruny,“ uvedla Zamrazilová pro Týden.cz.
Podobně smýšlí také ekonomka NEXT FINANCE Markéta Šichtařová: „Osobně odhaduji, že kdyby v listopadu 2013 ČNB neodstartovala intervenční režim, koruna by se dnes nacházela někde u 24 korun za euro. Vedle makroekonomických dat tlačí kurz k posílení ještě fakt, že ČR není součástí eurozóny, což v dobách zvýšeného napětí (jako třeba v souvislosti s Řeckem) tlačí na posilování ne-eurových měn typu libra, frank nebo koruna, které mohou být vnímány jako bezpečný přístav,“ uvedla.
Je potřeba připomenout, že tyto jejich předpovědi byly publikovány ještě v červenci, kdy se růst ekonomiky odhadoval kolem 3,5-4 % ročně. Růst ale bude nakonec nejspíše mnohem silnější. Koruně tak velmi pravděpodobně hrozí švýcarský scénář prudkého posílení. Během několika hodin tak koruna může posílit i na hranici 24 Kč euro. Ač se to zdá možná šokující, ještě výraznějším posílením prošel švýcarský frank, který během několika hodin po opuštění pevného kurzu posílil téměř o 30 % z hodnoty 1,2 CHF za euro na 0,8052 CHF.
Arsen Lazarevič
