Lidé se den po dni učí žít v neustálém ohrožení epidemií koronaviru. Pacientem se ale rychle může stát celá naše ekonomika. Také ji ohrožuje vážná nemoc, kterou je nutné zachytit a léčit dřív, než začne být smrtelná.

V Česku podnikají více než dva miliony živnostníků, kteří vlivem zavedených opatření nemohou pracovat. Mnohdy klesnou až na nulový příjem, přitom ale stále mají povinnost platit odvody na sociální a zdravotní pojištění – a samozřejmě také povinnost platit svým dodavatelům, pronajímatelům provozoven či kanceláří.

Pět milionů zaměstnanců má nárok na šedesát procent mzdy. Tu platí ze svých prostředků zaměstnavatelé. Většina má ale omezenou nebo pozastavenou činnost.

Smícháno dohromady jde o smrtelný koktejl ekonomické krize. Pokud náš tržní systém přežije, bude muset sáhnout do úspor zaměstnavatelů, pracujících i živnostníků. Část z nich to nezvládne a stát na tuto situaci musí být připraven. Opadnou investice i spotřeba, které aktuálně pohánějí naši ekonomiku. Ekonomická krize se rozjede na plné obrátky.

Tomuto černému scénáři je třeba předejít. Jediným řešením je konsensuální politické řešení založené na jednoduchých a efektivních krocích, které by především neměly hrát na efekt a vykazovat znepokojivé známky alibismu. To se týká třeba odložení platby a daňového přiznání, které  je pouze odložením problému. Náklady je totiž nutné oddálit a rozložit do co nejdelší doby. Proč by nemělo být možné odložit daň z příjmu a odvody o tři měsíce a následně platby rozložit do následujících dvanácti měsíců?

Živnostníci se musí potýkat se situací, na kterou nemohl být nikdo z nich připraven. Stát by se měl maximálně snažit o to, aby si jejich firmy a živnosti uchovaly alespoň částečnou stabilitu. Proč tedy neprosadit odklad splátek úvěrů a hypoték pro OSVČ, malé a střední podniky minimálně o tři měsíce?

Malé a střední podniky by měly mít nárok i na menší půjčky. Jsou to právě malí podnikatelé, kteří mnohdy nemají dostatek finančních rezerv. Opravdu není možné nabídnout jim bezúročné půjčky v rozsahu řekněme padesáti tisíc až patnácti milionů korun s počátkem splácení nejpozději rok od poskytnutí?

Pokud se současné epidemie protáhne na dobu delší než tři měsíce, měli bychom přistoupit ke snížení odvodů za zaměstnance nebo OSVČ na polovinu po dobu jednoho roku. Firmy totiž kvůli epidemii přijdou o zákazníky, zaměstnanci nebudou moci pracovat a výkon ekonomiky zákonitě klesne. Klíčové bude udržet jejich finanční i provozní stabilitu. Stejně tak nemá smysl zavádět nová pravidla evidence tržeb ve chvíli, kdy je jen málokdo schopen odhadnout svůj finanční plán, postrádá smysl.

A konečně: Finanční správa by měla v nelehké době být solidární. Vyšší tolerancí zpoždění a nedoplatků by zmírnila tlak na poctivé podnikatele, kteří své závazky sice splácejí, ale mohou se v důsledku krize zpozdit.