Ústavní soud řekl, že zavření obchodů bylo nezákonné, Nejvyšší správní soud řekl, že testování zaměstnanců v NS bylo nezákonné, v německém Výmaru soud rozhodl, že všechna opatření proti dětem, roušky, testování a zákaz výuky, byla nezákonná, české soudy zrušily asi čtyřicet (!) opatření vlády vydaných prý na ochranu zdraví – a naše vláda, HK, SOCR a část opozice nás chtějí ocejchovat podle toho, jestli jsme se testovali nebo jestli jsme očkovaní. To je segregace a diskriminace nejhrubšího zrna, to je nástup neomezené státní moci. Nikdy jsem si nemyslel, že třicet let po pádu komunismu u nás použiji pro jednání vlády tak ostrý výraz, ale nemohu jinak: Cesta k ovládnutí společnosti pomoci covidu je covidfašismus.
Vláda ČR, s podporou komunistů a někdy dokonce s podporou části opozice, za spolupráce a servilního přikyvování vybraných podnikatelských spolků, nám jde po krku. Covidfašisté chtějí zlikvidovat občanskou svobodu a svobodu podnikání.
Máme chodit jen tam, kam nám oni dovolí. Máme se třást, jestli nás jejich aplikace pustí do krámu nebo do hospody. Máme být nekulturní národ, protože nebude divadlo, kino ani koncerty. A covidfašisté, jako všichni s totalitním myšlením, začínají už od dětí – testovat a testovat, chodit do školy, jen když vrchnost dovolí, a samozřejmě i ve škole nosit roušky. Jen náhodou se před několika měsíci ministru Arenbergerovi nepodařilo prosadit ponižující rektální testy dětí, což by se vládě hodilo, protože ponížený člověk je nejposlušnější.
Vrcholem drzosti a pocitu nadřazenosti pak je, když si koalice a opozice odsouhlasí pandemický zákon, který dává vládě téměř neomezenou moc a možnost jednat bez kontroly. A pandemická situace trvá, i když máme jen stovky pozitivních, několik desítek nemocných a na covid se téměř neumírá.
Zažíváme v přímém přenosu zneužívání covidu pro posílení moci státu. Používání covidu jako záminky k rozdělování společnosti a nástroje pro diskriminaci občanů, kteří mají jiný něž „správný“, tedy vládní názor, třeba na očkování. Typické pro covidfašismu je, že ministři porušují zákony, vláda vydává protiprávní rozhodnutí a politici dělají obří kšefty s Čínou, za naše peníze samozřejmě, a chechtají se nám do obličeje.
Pracovat ve fabrikách covidfašisté dovolili, protože stát a politici potřebují peníze, ale zaměstnanci se musí testovat. Titíž testovaní zaměstnanci, kterým je dovoleno pracovat, však už nesměli spolu chodit do hospody, nesměli sportovat a bavit se, protože to není v zájmu státu.
Chci zastavit covidfašismus. Chci zastavit zneužívání covidu k posilování moci státu nad občanem. Chci změnit zákon na ochranu veřejného zdraví, protože ten se ukázal být jen mocenským nástrojem. Chci dosáhnout zrušení pandemického zákona, toho vládně-opozičního paskvilu.
Chci chodit na pivo, chci si dát večeři v restauraci a kafe v kavárně. Chci chodit do divadla a chci zajít na dobrou muziku. Chci si jít koupit boty a podzimní kabát. To vše chci bez omezení – bez testů, bez očkování, bez respirátorů, a hlavně bez obav, jestli mě tam pustí, protože nemám covidpass! Chci žít svobodně, chci žít normální život.
A jestli někdo bude na má slova reagovat „moudře a uvážlivě“, že prý musíme být opatrní, protože covid… tak rovnou říkám: Jděte s tím do háje, nechali jste se zblbnout, skočili jste jim na špek! Zdraví lidé v produktivním věku, kteří se nechali očkovat, to udělali většinou jen proto, aby mohli cestovat, chodit na fotbal či hokej, do klubů nebo do práce. A já jim vzkazuji: Pochopili jste vůbec, že jste svou svobodu prodali za práva, která vám nezcizitelně patří?! Jak to říkal V. I. Lenin? Užiteční idioti…
Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů
