Britové se přes hysterickou mediální masáž rozhodli přeregulovanou EU opustit. Strhli tím další neméně hysterickou sérii komentářů, které na jedné straně udělali z 51,9 % Britů hlasujících pro odchod hloupé, staré, zpátečnické venkovany a na straně druhé předpověděli Británii bolestivé ekonomické dopady.
Podle těchto komentářů by se mohlo zdát, že se iracionální britští voliči rozhodli opustit geniální a úspěšně fungující projekt EU, který je zárukou hospodářského růstu. Nic není vzdálenější realitě. EU je dlouhodobě stagnujícím regionem, který jde od jedné krize ke druhé. Jen za posledních 10 let jsme tu měli finanční krizi, která spustila v Evropě krizi ekonomickou, následně dluhovou, krizi eura a naposledy si sama Evropa naordinovala krizi migrační. Na všechny jmenované i předešlé krize reagovala evropská politická elita vždy jediným receptem – ještě více se integrovat.
Stále hlubší integrace ale tolik potřebný růst ani stabilitu do Evropy nepřinesla, spíše naopak. Zatímco patnáctka západoevropských zemí, které později vytvořily základ eurozóny, rostla v průměru téměř 6 % v padesátých letech 20. století, 3 % v letech sedmdesátých, 2 % v poslední dekádě minulého století, pak první dekáda století jednadvacátého přinesla průměrný růst už jen těsně nad úrovní 1 %. Tento negativní růstový trend by zasluhoval hlubší analýzu, ale řeči o silnější a úspěšnější Evropě jen za cenu totálního sjednocení prostě neplatí.
Evropa je přeregulovaná. Politická ideologie europeismu převálcovala ekonomickou racionalitu, jak ukazuje například vznik společné měny – eura. Nemůžeme se proto divit, že Británie – země s hlubokou demokratickou tradicí a kolébka kapitalismu – dala sbohem uskupení s demokratickým deficitem, kde rozhodují nikým nevolení úředníci a kde socialismus vyrůstá z každé nové směrnice.
V krátkém období bude brexit znamenat rozkolísané finanční trhy včetně propadu britské libry. V delším období může být pro Británii obrovskou vzpruhou. Vše bude záležet na obchodních smlouvách, které si dokáže Británie s EU vyjednat. Čím snazší bude mít přístup na vnitřní trh EU a čím více evropských regulací se zbaví, tím pro její budoucí růst lépe. Samozřejmě hrozí, že uražení Junckerové a Schulcové to budou chtít Britům osolit, ale nezapomeňme, že i ekonomicky skomírající eurozóna potřebuje do Británie vyvážet. Doufejme, že tak zvítězí rozum před uraženou ješitností a svobodný obchod dostane zelenou.
Brexit pak může být i tolik potřebným budíčkem pro zbytek kontinentální Evropy. Měl by lidem otevřít oči a vést nikoliv pouze ke zbrzdění integrace, ale k otočení a návratu k dobrovolné, pragmatické spolupráci suverénních států. Namísto evropských regulací by měl přinést liberalizaci a více trhu. Pokud tuto příležitost promarníme, čekají nás léta úpadku, než Evropská unie zanikne spontánně sama.
Jan Skopeček
