Už už se zdálo, že zakázka na tři roky pro stávajícího dodavatele, konsorcium firem vedené firmou Kapsch, projde bez politických tahanic s tím, že se „slíbí“, že ministerstvo připraví velký tendr na nového provozovatele mýta od roku 2020 s tím, že se do něj bude moct přihlásit kdokoliv. Tedy i stávající provozovatel. Tendru měla předcházet široká politická a odborná diskuse o tom, jakým směrem se chceme ve výběru mýta od roku 2020 ubírat.

Jenže najednou se z tématu, které mělo „v pohodě projít“ ve vládě, stalo velké politikum. Zejména ČSSD se nyní nelíbí, že by měl mýto provozovat stávající provozovatel a o „problému“ bude jednat koaliční rada. Přitom jde jen o politické divadlo ještě přiživené tím, že se blíží krajské volby, kde se stávající lídr koalice cítí tradičně silný, ale letos ohrožený dravým stylem ANO.

Řečeno slovy bývalého“půlročního“ ministra dopravy (prosinec 2012 – červenec 2013) v Nečasově vládě a vlivného občanského demokrata Zbyňka Stanjury na jednání rozpočtového výboru Sněmovny před 14 dny. „Každý, kdo tomu rozumí, už víc, než rok ví, že jiná varianta, než to zadat Kapschi neexistuje.“ A to samozřejmě vědí i dopravní experti ČSSD. Nelze se domnívat, že i když z jejich členů nebyl nikdo od dob Zemanovy vlády a ministra Antonína Peltráma (r. 2000) ministrem dopravy, nechali by si dění na ministerstvu, kde se hraje o miliardy ze státního rozpočtu utéct.

Mít či nemít 10 miliard, to už je 20 miliard a to se počítá, lze parafrázovat známé rčení o tom, že mít a nemít X se rovná 2x. Právě cca 10 miliard ročně se vybere na mýtném v ČR. Za obsluhu systému stát platí 20%. Pokud ČSSD postup navržený ministerstvem dopravy nyní shodí ze stolu a zablokuje tak výběr mýta od roku 2017 se v předvolebním roce zdá jako velmi nepravděpodobná zvlášť s přihlédnutím na to, jak citlivým tématem pro jednotlivé kraje doprava, a zejména ta nákladní, je.

Co tedy za „postavením se na zadní“ od ČSSD je?

Jde o ukazování svalů před volbami či v žargonu politických kabinetů „dělostřeleckou přípravu“.  Na takovou přípravu je to téma jako dělané. Skoro každý totiž jezdí po dálnicích, takže „tomu rozumí“ stejně jako tomu, jak by měl hrát nároďák na Euru.

Jenže nutno konstatovat, že náboje sociálním demokratům dodalo samo hnutí ANO, které spravuje resort dopravy téměř tři roky a nebylo schopno připravit tendr na nového provozovatele od roku 2017. Porušuje tak programové prohlášení vlády, v němž se ohledně mýtného systému píše: “ Vláda připraví transformaci Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik tak, aby zajistila efektivní výběr mýta po 1. lednu 2017 plně pod kontrolou Ministerstva dopravy.“

Místo toho se ministerstvo svou „činností“ dostalo samo do časové tísně, kterou nyní argumentuje ministr Dan Ťok na všech úrovních. O tomto jevu se zmiňuje také zpráva vládní pracovní komise pro jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU) o níž jsme psali ZDE. Členové komise mimo jiné konstatují, že se„ukazuje závislost jednotlivých resortů na řešeních a know-how konkrétních dodavatelů, které vedou k právnímu či faktickému vendor lock-in (činí zákazníka závislým na produktech a službách konkrétního subjektu tím, že vytváří značné náklady na přechod na produkty a služby jiných subjektů.- pozn. red.) .“ Ve zprávě to není sice jednoznačně řečeno, ale s téměř 100%ní jistotou lze říct, že naráží mj. na tendr na mýtný systém, pro který má právě být využit institut tzv. Jednacího řízení bez uveřejnění. „Ve vztahu k využití institutu JŘBU dle ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ je zejména nutno zdůraznit, že JŘBU nelze využít v případech, kdy se zadavatel do situace vázanosti jediným dodavatelem dostal v důsledku vlastního jednání nebo opomenutí, tedy jinými slovy v případech, kdy zadavatel existenci technického nebo právního vendor lock-in sám v minulosti způsobil tím, že nezajistil možnost budoucího „otevřeného“ řízení,“ uvádí komise pro JŘBU.

Pakliže se ANO dnes diví, že ČSSD nechce schválit jejich postup a bojuje proti nim, sociální demokrati v čele s premiérem Sobotkou mohou argumentovat nenaplněním bodu programového prohlášení. Je veřejným tajemstvím, že premiér Bohuslav Sobotka už několikrát chtěl ministra dopravy Dana Ťoka odvolat bez ohledu na nesouhlas lídra hnutí ANO Andreje Babiše.

Nutno podotknout, že mu (Sobotkovi) to Ťok velice usnadňuje. Na hospodářském výboru poslanecké sněmovny už to několik měsíců nevypadá, že ČSSD a ANO jsou koaliční partneři, Ťok to prostřednictvím svých podřízených schytal již na konci dubna, kdy nebyl přítomen projednávání ohrožení dopravních staveb. Nejkritičtějším byl bývalý ministr průmyslu Milan Urban, který Ťokovu nepřítomnost označil za nehoráznost. Ťok si nepolepšil ani tím, že do údajně premiérem Sobotkou předjednaného seznamu 10 prioritních staveb, u kterých byla Komise ochotna akceptovat stávající posouzení vlivu na životní prostředí, dovolil přidat dalších osm staveb. Komise pak všechny zamítla a hrozila zastavením přidělování peněz úplně. Po zdlouhavých vyjednáváních se původní desítku „podařilo“ zachránit. Už dlouho v kuloárech kolují informace o tom, že se Dan Ťok řízením úřadu už moc nezabývá a chodí s kamarády na pivo a hrát karty. Předposlední troškou do mlýna bylo již zmiňované jednání rozpočtového výboru Sněmovny, který mu „hodil na hlavu“ podklady, které poslancům přinesl. Reparát má složit v září. Po jednání se však tvářil, že je vše v naprostém pořádku. „Nevěděl, jsem, že poslanci chtějí kompletní historii mýta, ale jen to, co nás čeká v budoucnu,“ řekl po jednání novinářům. Nutno podotknout, že to opravdu nebyl materiál pro klíčový výbor Sněmovny. Tedy ne toho ministerstva, které by chtělo, aby jejich dokument po nějaké debatě prošel. Posledním slabým bodem je (ne)komunikace úřadu. Ministr Ťok si na poslední schůzi hospodářského výboru posteskl, že média špatně o mýtu píší. Ale za to si bývalý topmanager nadnárodní firmy může zcela sám.

Například členka jeho doprovodu nedovolila asistence sněmovního výboru poskytnout informace předkládané poslancům také novinářům, což je běžná praxe. Neochota s jakou úřad odpovídá na otázky, poskytuje materiály, které jsou placeny ze státního rozpočtu okolo mýta, kroky ve výběru nejrůznějších poradců a řada dalších jsou zarážející. Když býval současný ministr v pozici managera významné firmy v regionu, byla s ním komunikace daleko jednodušší.

Jiří Reichl