Babišova vláda slibovala výstavbu levných startovacích bytů pro mladé a přímo pan premiér dokonce nedávno prohlásil, že každý slušný stát by si měl přírůstek obyvatel zajistit vlastní porodností, a nikoliv přijímáním migrantů. Chvályhodné myšlenky, když ale přišlo na hlasování o tom, zda zrušit daň z nabytí nemovitosti, která má svůj podíl na tom, že si mladí lidé nemohou dovolit vlastní bydlení k založení rodiny, hlasovali proti.

Získat vlastní bydlení je čím dál těžší kvůli tomu, že bytů se staví málo. Viníkem jsou předně složité stavební zákony. Osobně chápu, že jejich změna není záležitost dnů, ale když existují jednodušší způsoby, jak zájemcům o vlastní bydlení alespoň částečně pomoci, tak nevidím důvod, proč jich nevyužít.

Jednou z takových možností bylo zrušení daně z nabytí nemovitosti. Ta činí čtyři procenta z ceny, platí ji kupující a při současných cenách realit činí často sto tisíc i více korun. Myslím si, že Česká republika by se mohla bez podobné daně obejít stejně, jako třeba sousední Polsko či Slovensko, které ji také nemají.

Bohužel, vládní poslanci z ANO, ČSSD s podporou KSČM zamítli senátní verzi novely zákona, která tuto zbytečnou daň rušila. Přitom přínos této daně do státního rozpočtu je s asi třinácti miliardami korun téměř zanedbatelný a rozhodně by se dal nahradit třeba zrušením přebytečných populistických opatření současné vlády.

Mladí lidé by rádi bydleli a měli děti ve vlastním. Je to logické, už proto, že ceny nájmů rostou a je to nekonečný výdaj bez přidané hodnoty. Jenomže vstupní investice do vlastního bydlení je natolik vysoká, že si třicátníci nejčastěji na hypotéku pořizují menší byty, hlavně garsonky a 2+kk. A v takových podmínkách, pane premiére, skutečně jen tak nejde mít více dětí a troufám si proto říct, že jste se zase zpronevěřil vlastním slibům.