Překvapivý obrat předvedli na XV. sněmu Svazu měst a obcí ministři současné vlády. Před zaplněným auditoriem ministr financí Andrej Babiš a ministr zemědělství Marián Jurečka řekli, že podporují novelu zákona o rozpočtovém určení daní, kterou navrhuje Liberecké krajské zastupitelstvo. Přesně před rokem vláda stejný návrh zamítla.

Poslanci by měli na stávající schůzi, která je naplánována až do 9. června, ve druhém čtení projednat návrh Libereckého kraje na zvýšení podílu obcí a měst na výnosu z DPH. Nyní je to 20,83 %, od ledna 2018 by to mělo být 23,58 %. Ve finančním vyjádření by to mělo představovat cca 7 miliard korun.

„Blíží se volby, takže ministři naslibují cokoliv,“ řekl Babiš

Stalo by se tak proti vůli Vlády, která na svém zasedání 18. května 2016, tedy skoro přesně před rokem, návrh novely zamítla. O to překvapivěji zazněly hlasy ministrů zemědělství a financí Marina Jurečky a Andreje Babiše na XV. sněmu Svazu měst a obcí, kteří prohlásili, že změnu podporují. Na dotaz Ekonomického deníku, proč vláda otáčí, Babiš lakonicky odvětil: „Blíží se volby, takže ministři naslibují cokoliv.“

Marian Jurečka upozornil, že potřeba říct, kde se bude škrtat, jelikož peníze navíc ve státním rozpočtu nejsou. Poznamenal, že do budoucna je potřeba se zaměřit na menší obce a především obce s větším množstvím místních částí. „Například v Sudetech je to velký problém. Tam starostové těžko hledají i peníze pro vypracování územního plánu. Musíme najít cestu, jak jim ty peníze umožnit čerpat a určit v kterých případech budou mít tyto obce za partnera konkrétní ministerstvo,“ řekl k novele zákona o rozpočtovém určení daní Jurečka.

Ministr financí Andrej Babiš před starosty na Jurečku reagoval s tím, že pokud to podporuje, mohl by náklady také zaplatit. „Místo toho, aby kupoval lesy v Africe, nebo pozemky bůhví kde, tak by na to dal,“ řekl Babiš. „Jinak to samozřejmě podporuju, ale musí být na to peníze. Dáme nějaký návrh a budeme vyjednávat. Já říkám RUD ano, ale je potřeba jasně změnit koeficient a dát ho především na děti. Malé obce nemají peníze, ale mají projekty. Golčův Jeníkov má projekt na 45 milionů, ale rozpočet obce je 2 miliony. Čili je potřeba udělat koeficient tak, aby velká města neměla navýšení, ale ta menší ano. Podle mne je hranice 3000 obyvatel málo. Mělo by to být třeba šest, nebo sedm tisíc,“ dodal dosluhující ministr financí.

Mohlo by vás zajímat

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí apeloval na všechny s tím, že stanovená hranice 3.000 obyvatel je vydiskutována mezi obcemi, kraji apod. „Neměňte to, a prosím, přijměte ten návrh tak jak je ve Sněmovně,“ řekl evidentně rozčilený předseda Lukl a sklidil ohromný potlesk zaplněného sálu.

Předkladatel návrhu hejtman libereckého kraje, Martin Půta v reakci na prohlášení ministrů řekl, že nevěří, že by se k jejich návrhu koaliční rada a nakonec celá vláda přihlásila. Naopak věří v to, že se novelu podaří prosadit přes hlasování poslanců a senátorů.

[mn_protected]

Návrh zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní schválili poslanci v klíčových výborech a doporučili svým kolegům, aby novelu na plénu přijali. Klíčové bylo v tomto ohledu hlasování rozpočtového výboru, který doporučil, s pozměňovacími návrhy, které se týkají čtyř největších měst, přijetí této novely.

„Předložený návrh zvyšuje podíl obcí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty na 23,58 % od 1 .1. 2018. S ohledem na prognózu vývoje české ekonomiky Ministerstva financí vydanou v červenci 2015 odpovídá tento podíl částce 7 miliard korun, což má kompenzovat snížení příjmů obcí a měst, o něž byly v roce 2012 ochuzeny, ale také i adekvátní hranici sdílení DPH mezi státem a základními územně-samosprávnými celky,“ uvádí se v důvodové zprávě předkladatelů z libereckého kraje.

„Zvýšení podílu obcí z 20,83 % na 21,4 %, které bylo schváleno na základě pozměňovacího návrhu horní Senátem Parlamentu ČR, přitom nelze považovat za dostatečné. Obce a města v důsledku výše popsané změny v roce 2012 přišly o 4,5 miliardy korun, kraje o 1,9 miliardy korun. V roce následujícím podle výpočtů Ministerstva financí se obce a města musela obejít bez 4,8 miliardy korun, kraje pak o 2 miliardy. Je zřejmé, že územní samosprávy utrpěly v minulých letech výrazné ztráty, které v případě obcí a měst vládní návrh ještě prohluboval – a přijatý senátní pozměňovací návrh popisovaný problém pouze zmírnil,“ píše se v důvodové zprávě novely.

Vláda v loňském roce návrhu vytýkala, že není komplexní a vyvážený. „Do konce roku 2011 měly obce podíl na dani z přidané hodnoty 21,4 % a kraje 8,92 %, v roce 2013, v rámci opatření na snížení deficitu státního rozpočtu, byly zvýšeny sazby daně z  přidané hodnoty ze 14 % na 15 % a z 20% na 21 % a došlo mimo jiné k dalšímu snížení podílů na dani z přidané hodnoty, u obcí na 20,83 % a u krajů na 7,86 %, předkladateli lze tedy přisvědčit, že obcím byl, obdobně jako krajům, snížen podíl na výnosu z daně z přidané hodnoty, a to proto, aby neparticipovaly na finančním efektu ze zvýšených sazeb daně z přidané hodnoty, jejichž dodatečný výnos měl být určen na financování penzijní reformy, resp. na snížení deficitu; šlo však o snížení z úrovně 21,4 % a nikoliv z 23,58 %, jak je uvedeno v důvodové zprávě,“ uvedla vláda ve svém stanovisku s tím, že je důležité připomenout, že u obcí došlo již dříve změnou zákona o rozpočtovém určení daní zákonem č. 295/2012 Sb. k navýšení jejich daňových příjmů o 12 mld. Kč od roku 2013.

Zdá se, že zamítavý názor vlády je sice na papíře, ale jednotliví ministři jej podporují. Navíc asi bude přehlasován poslanci a senátory, kteří jej už jednou těsně neschválili. Návrh novely má podporu i Svazu měst a obcí a Spolku pro obnovu venkova. Podle zpravodajky návrhu Věry Kovářové novela podporuje obce, které investují, provozují obchody, pošty, a hospody a proto je potřeba jej přijmout.

[/mn_protected]

Jiří Reichl