Situace ve Španělsku ukazuje, že k výpadku proudu může dojít i v technologicky vyspělé a bohaté zemi a jak nebezpečný tento jev je. Velmi blízko vážným energetickým problémům byl několikrát i náš severní soused – Polsko – popisuje expert tamního portálu Energetyka 24 Jakub Wiech.
Scénář se může zopakovat v Polsku
V pondělí 28. dubna došlo ve Španělsku k blackoutu – rozsáhlému výpadku proudu. Ze systému vypadlo několik gigawattů výrobní kapacity, zejména v plynových a jaderných elektrárnách. V odpoledních hodinách fungovaly ve španělské energetice pouze obnovitelné bloky, které připravily velkou část země o elektřinu. Výpadek se přelil do Portugalska a jižní Francie, ale silně zatížil španělský systém – například došlo k výpadku proudu v Madridu, kde přestaly fungovat semafory a metro. Služby se stále snaží obnovit dodávky energií a provozovatel hledá příčiny poruchy. Spekulace na toto téma se množí, ale jedna věc je známá – taková situace může nastat v Polsku.
Z pobřeží Costa del Sol do Polska
Ačkoli, jak bylo uvedeno výše, přesné příčiny výpadku proudu ve Španělsku zatím nejsou známy, lze dojít k závěru, že k takové situaci může vést určitý katalog zvláštních okolností, z nichž každá se může v Polsku opakovat. A co víc – některé z nich jsou v Polsku stále běžnější. Stojí tedy za to je přiblížit.
Jednou z možných příčin výpadku proudu ve Španělsku je porucha velkého výrobního bloku, který nebyl nahrazen dovozem nebo rezervami elektřiny.
Staré elektrárny
„Stává se, že polské elektrárny trpí poruchami děsivě často – a to se často týká velkých bloků. Například: v červnu 2020 byla zaplavena elektrárna Bełchatów, kdy ze systému vypadly téměř 4 GW. Na druhou stranu nové bloky v Jaworzně a Kozienicích jsou velmi často odstavovány, díky čemuž je jejich pracovní profil podobný zdrojům závislým na počasí, jako jsou větrné turbíny. A co víc, průměrné stáří polských uhelných elektráren je 50 let, což znamená, že pracovaly po dobu, na kterou byl jejich provoz plánován. Proto jsou stále náchylnější k poruchám a v důsledku toho stále více nespolehlivé,“ píše portál Energetyka 24.
Dalším možným důvodem výpadku ve Španělsku je výpadek prvku přenosové soustavy – např. trafostanice. V květnu 2021 nastala taková situace v rozvodně Rogowiec, při níž došlo k evakuaci energie z elektrárny Bełchatów – a ze systému opět vypadly asi 4 GW.
Výsledné poruchy v síťových frekvencích byly zaznamenány dokonce i v severní Africe. Příčinou toho všeho byla lidská chyba; stojí za zmínku, že možnosti dovozu testované kapacity v Polsku dosahují cca. 4,5 GW, takže náhlá ztráta takové jednotky, jako je Bełchatów, může být pro systém naprosto dramatická. Pokud obsluha nemá dostatečnou rezervu, může světlo zhasnout.
Mohlo by vás zajímat
Kybernetický útok?
Výpadek mohl být také důsledkem kybernetického útoku. Energetická infrastruktura se někdy stává obětí takových akcí a problém s tím mají i největší světové mocnosti. Příkladem je útok na systém Colonial Pipeline v USA, ke kterému došlo v roce 2021 a který narušil dodávky paliva na východní pobřeží Spojených států. Mezitím v roce 2024 došlo v Polsku k více než 100 tisícům kybernetických útoků.
Výpadek proudu mohl také způsobit atmosférický jev, který přetížil schopnosti systému. Tak tomu bylo například v Texasu v roce 2021, kdy prudký dopad zimy zatížil energetiku a způsobil havárii o výkonu téměř 30 GW – bohužel v důsledku tohoto incidentu zemřelo několik lidí. Podobné okolnosti – tedy dopad zimy – způsobily v roce 2008 lokální výpadek proudu ve Štětíně. Některé části aglomerace byly bez elektřiny několik dní. Povětrnostní podmínky v podobě dlouhotrvajících veder byly také jedním z důvodů, proč byly v roce 2015 v Polsku zavedeny tzv. úrovně dodávek energie, což omezilo dodávky energie určitým skupinám spotřebitelů. Obtížné povětrnostní podmínky (např. dlouhotrvající vlny veder) mohou stále narušit fungování polského energetického sektoru.
Pruský nárůst poptávky, pomoc ze Švédska
K výpadku může dojít také z důvodu prudkého nárůstu poptávky po elektrické energii v kombinaci s napjatou situací v systému – tj. nedostatkem dostatečně velké kapacitní rezervy nebo poruchou výrobního bloku. Takové situace jsou v Polsku stále častější, zejména na podzim a v zimě a během horkého počasí.
Například: Dne 6. listopadu 2024 vyhlásila společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne na kapacitním trhu tzv. recall periody, které vyplývaly z vysoké poptávky po elektřině, nízké předpovědi výroby větrné energie a nedostupnosti kapacity v konvenčních jednotkách.
Dne 6. prosince 2021 nebylo Polsko schopno dokončit tzv. systémovou rezervu z vlastních elektráren. Výroba z obnovitelných zdrojů byla nízká, řada uhelných elektráren procházela údržbou nebo opravami a docházelo k neplánovaným odstávkám.
Polský operátor proto musel požádat o pomoc sousední země – například Švédsko, které – aby Polákům pomohlo – spustilo záložní elektrárnu Karlshamn. Pomoc přišla také z Litvy, Německa, Slovenska a Ukrajiny. Dne 19. srpna 2024 činila výkonová rezerva ve večerních hodinách pouze 600 MW. Pak už netrvá dlouho, než se energetický systém zhroutí – a vypadne temnota.
…Nějak to vyjde
„Výpadek proudu, chápaný jako selhání, je hrozba, která neustále visí nad energetickými systémy, protože tato – jako velká zařízení – mají určitou poruchovost. V některých systémech je nižší a v jiných vyšší. Polský energetický systém se v důsledku desetiletí upouštění od transformace pomalu posouvá ke zvyšování rizika přerušení dodávek energie. Tato situace vyžaduje řadu opatření, a to jak na systémové úrovni (renovace, decentralizace, zvýšení flexibility), tak na individuální úrovni (příprava občanů na okolnosti, jako jsou ty, které nastaly ve Španělsku),“ uzavírá portál Energetyka 24.
