Po letech odkladů se konečně otevírá cesta k rozmachu výroby biometanu. Tato ekologická alternativa k „fosilnímu“ zemnímu plynu by mohla do pěti let pokrýt až pět procent spotřeby plynu v Česku. Zatím však produkce biometanu zůstává nízká kvůli nepříznivě nastavené státní podpoře.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v tomto týdnu vyhlásilo aukci na zajištění činnosti povinně vykupujícího. Určena je pro velké dodavatele energií. Zájemci se mají hlásit do poloviny května. Vítěz dostane za úkol biometan od výrobců za stanovených podmínek vykoupit. Tuto povinnost bude mít od letošního června do konce roku 2029.
Rozdíl oproti zelené elektřině
Účast v soutěži je omezena na dodavatele, kteří konečným zákazníkům v posledních třech letech dodávali minimálně 1 terawatthodinu (90 milionů m3) plynu ročně. Podobným způsobem dlouhodobě v Česku probíhá povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Tady však otevřená soutěž nikdy neproběhla. Výkup zelené elektřiny ve svých „tradičních“ regionech působnosti zajišťují ČEZ, E.ON a Pražská energetika.
Oborové sdružení CZ Biom označuje vypsání soutěže za zásadní krok, který české plynárenství posouvá blíž k rozvoji výroby domácí alternativy dováženého zemního plynu. Dalším krokem pak bude vyhlášení aukcí na podporu výroby tohoto plynu. „Je to signál pro investory, že trh s biometanem se v Česku profesionalizuje a získává jasné obrysy,“ poznamenal předseda sdružení CZ Biom Jan Habart.
Podle sdružení CZ Biom je však povinnost uzavřít smlouvu s povinně vykupujícím sporným prvkem, který může soutěž na trhu omezit. „Za současných podmínek by zřejmě dobře fungoval i běžný tržní obchod s plynem. Funkce povinně vykupujícího by se stala jen pojistkou, tak jako u elektřiny. Výrobce biometanu by si tak mohl najít svého obchodníka s plynem. Takto musí respektovat smlouvu s povinně vykupujícím bez výhrad,“ dodává k nastavení výkupu biometanu Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce sdružení CZ Biom.
Velké plány, ale zatím nic moc
Výsledky oboru jsou zatím slabé, hlavně vinou nepříznivě nastavené státní podpory. Provoz zatím zahájilo 13 biometanových stanic. Loni vyrobily celkem 17 milionů metrů krychlových tohoto zeleného plynu, což stačilo k náhradě zhruba 0,2 procenta zemního plynu. Zatím největší zařízení svého druhu uvedl do provozu zemědělský podnik ZD Dobruška. Provozovatel distribuční sítě GasNet zde počítá s odběrem až 3 milionů kubíků biometanu za rok.
Ministerstvo životního prostředí v loni dokončeném Akčním plánu podpory rozvoje využívání biometanu uvedlo, že v roce 2030 může produkce biometanu dosáhnout 490 milionů m3. Zhruba 300 milionů m3 bude pocházet ze zemědělských odpadů a zbytek z komunálního odpadu. Biometan by tak mohl v blízké době nahradit přes 5 procent „fosilního“ plynu. Například v Dánsku, které je evropským lídrem oboru, tento podíl již převýšil 20 procent.
Bioplyn, nebo biometan?
Biometanové stanice mohou investoři postavit v nových lokalitách, nebo mohou přistoupit k rekonstrukci starších bioplynových stanic. Ty se zaměřují na výrobu elektřiny a tepla. Někteří provozovatelé bioplynek si stěžují na to, že je stát nutí do přechodu na výrobu biometanu. To je v praxi poměrně náročné. Bioplynové stanice se nacházejí na venkově, daleko od plynovodní sítě. Výstavba přípojky je časově i finančně náročná. Totéž platí o technologii na čištění bioplynu do požadované kvality.
Mnozí majitelé bioplynek by raději následovali příklad Německa, které v posledních letech cíleně podporuje flexibilitu ve výrobě elektřiny. Tedy výstavbu nádrží na bioplyn a pořízení dodatečných kogeneračních jednotek. Bioplynky tak mohou vyrábět v době, kdy je cena elektřiny na trhu vysoká. A vykrývat tím kolísavý výkon větrných a solárních elektráren.
