Zbrojní průmysl stojí na prahu největšího přerozdělování peněz v historii Evropy. O rekordních 131 miliard eur, v přepočtu 3,2 bilionu korun, se hlásí zavedení giganti jako Airbus, Rheinmetall nebo Leonardo. Západoevropští zbrojaři chtějí ovládnout strategické investice do modernizace armád a vesmírných technologií.

Evropští zavedení hráči v oblasti obrany – jako Airbus, BAE Systems, Rheinmetall, Leonardo a Thales – chtějí získat většinu evropské finanční podpory, kterou evropský blok vyčlenil na podporu obrany a vesmíru pro rozpočtové období 2028 až 2034.

Doplnění zásob kvůli ruské agresi

Hlavním finančním a legislativním nástrojem Unie pro zbrojení je Evropský program pro obranný průmysl (EDIP). Jeho cílem je posílit a modernizovat evropský zbrojní sektor. Hlavním úkolem je podpořit doplňování vojenské techniky a munice v reakci na ruskou agresi na Ukrajině. O podporu se hlásí také američtí výrobci, jako je Raytheon a Lockheed Martin. Ale také startupy dodávající klíčové technologie.

„Evropská unie vstupuje do složitých jednání o svém příštím sedmiletém rozpočtu,“ napsal expert na obranu a vyzbrojování z Institutu Jacquese Delorse Bertrand de Cordoue. Formálně má Komise předložit detaily do poloviny července.

Už v současném rozpočtovém období v rámci Evropského obranného fondu (EDF) vedou žadatelé z Francie a Německa. Následuje Španělsko a Itálie.

Giganti u penězovodů

Osm velkých evropských zbrojních firem získalo také většinu výdajů dotací na obranu v současném víceletém rozpočtu, který končí v příštím roce. Společnost Airbus Defence & Space vyvíjí moderní satelity a připravuje modernizaci stíhaček Eurofighter. Britská BAE Systems se specializuje na systémy pro námořní boj nebo dělostřelectvo. Přístup k finanční podpoře si zajišťuje prostřednictvím kontinentálních dceřiných společností.

německý hlavní bojový tank Rheinmetall Panther KF51
Německý hlavní bojový tank Panther KF51. Ilustrační snímek. Foto: Rheinmetall Defence/CC BY-SA 4.0

Německý Rheinmetall slíbil ztrojnásobení produkce granátů a vyvíjí nový hlavní bitevní tank KF-51 Panther. Italská společnost Leonardo se specializuje na vývoj vrtulníků a námořní elektroniku. Vede také projekt pozemního bojového velení AURIGA. Francouzský Thales dominuje elektronice C4ISR. Seznam doplňují švédský Saab, francouzsko-německý Safran a německý Hensoldt.

Výhody i pro americké firmy

Z podpory nejsou vyloučeni ani mimoevropští výrobci. Evropské armády, včetně té české, i nadále počítají s dodávkami amerických stíhaček F-35 od výrobce Lockheed Martin. Na jejich výrobě se má podílet i více než deset českých dodavatelů, jak informoval Ekonomický deník. Výrobce raket Raytheon spolupracuje s francouzským výrobcem střel MBDA. Americký Anduril zase spolupracuje s Rheinmetallem v oblasti dronů.

Konečná dohoda o podpoře evropských zbrojařů se má uzavřít před koncem příštího roku. Další jednání se budou pravděpodobně řídit spíše účetními úvahami než odvětvovou logikou. Celková částka 131 miliard eur se má investovat do výzkumu, společného zadávání veřejných zakázek, nárůstu výroby a infrastruktury dvojího užití.

Mohlo by vás zajímat

Kdo umí nejlépe čerpat?

Údaje z let 2022 až 2026 ukazují, které firmy umí v unijním bludišti evropských dotací nejlépe chodit. Vede francouzská firma Thales, následuje italský výrobce Leonardo. Také německé firmy Rheinmetall a Hensoldt dokázaly získat velkou část finanční podpory.

Výdaje na zbrojení ale mají být nejen vyšší, ale také „chytřejší“. „Evropa musí utrácet více a utrácet lépe,“ vyzvala na konci minulého roku předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Prioritou mají být společné evropské projekty a také společné nákupy více unijních zemí.

Úspěšné úvěry na zbrojení

Dalším impulzem pro evropskou obranu je program SAFE. „Za pouhé dva měsíce jsme připravili nařízení, schválili ho a nyní jsme mobilizovali 150 miliard eur (3,7 bilionu korun), což je neuvěřitelný impuls pro naši obranu a náš průmysl,“ řekl v březnu evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.

Na zvýhodněný úvěr si sáhne také Česko. Český plán na využití peněz schválila Rada EU. Česká vláda může využít až 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš ANO) s tím, že Česko bude moci financovat dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky. Podle dřívějších informací ministerstva obrany Česko zaplatí z programu nové tanky Leopard 2A8 nebo vozidla Tatra T-815.