Jednání o příštím unijním rozpočtu vstupují do kritické fáze. Zástupci nejbohatších severních zemí se sešli ve Vídni, aby vytvořili společnou frontu pro vyjednávání o sedmiletém finančním rámci. Cílem je vytvořit blok, který by čelil státům jako Polsko, Španělsko a Itálie, jež prosazují vyšší výdaje na zemědělství a podporu chudších regionů.
Přímo jednání o rozpočtu ve výši 1,816 bilionu eur, který navrhla Evropská komise, ještě oficiálně ani nezačala. V zákulisí však spřízněné státy už dolaďují strategie, upozorňuje bruselský web Politico. Na celounijní úrovni se takzvaný víceletý finanční rámec začne probírat v říjnu.
Tradičně se spřízněné země scházejí, aby analyzovaly a otestovaly vzorce pro přerozdělování peněz a ve výsledku nasměrovaly obří unijní rozpočet směrem, který nejvíce odpovídá jejich prioritám.
V poslední době se EU rozděluje na dva velké tábory. Na jedné straně stojí bohatí „čistí plátci“, kteří do rozpočtu přispívají více, než z něj získávají. Jedná se o státy zhruba „od Švédska po Francii“, které obecně prosazují menší balík peněz. Na druhé straně je pak široká koalice známá jako „Přátelé koheze“. Tato skupina jižních a východních států, včetně Itálie, Španělska a Polska, podporuje naopak větší rozpočet, zejména pokud jde o fondy soudržnosti.
Mohlo by vás zajímat
Zkušený unijní diplomat pod podmínkou anonymity pro Politico řekl: „Na konci se na částce dohodne Francie s Německem a my pudlíci je následujeme.“
Kdo s kým?
I uvnitř obou táborů však panují zjevné rozpory. Například Francie a Nizozemsko, ačkoli jsou oba čistí plátci, mají zcela odlišné postoje ke společnému zadlužení EU. Tyto vnitřní neshody se však snaží vyřešit v rámci svých skupin, aby si udržely silnou vyjednávací pozici. V koalici Přátel koheze navíc zesiluje vliv středomořských států, zatímco Polsko, které z rozpočtu EU získává nejvíce peněz, ztratilo vliv kvůli rozkolu s Maďarskem a pozastavení toku evropských fondů do země.
Klíčová rozhodnutí se často rodí právě na neformálních setkáních. Jak uvedl unijní diplomat, loni se čistí plátci na neoficiálním jednání v Helsinkách dohodli na vyčlenění 175 miliard eur na výzkumný program Horizon. Což Komise krátce poté potvrdila. V nadcházejících měsících bude klíčovou roli hrát komisař pro rozpočet Piotr Serafin.
I když se očekávají dramatické hádky, rakouský expert Stefan Imhof je optimistický: „Vždycky se našla dohoda a i tentokrát se nějaká najde.“
Evropská ekonomika se zlehka zvedá
Debaty o rozpočtu probíhají v době, kdy Evropa do značné míry mění své hlavní cíle. Patrný je odklon od původního důrazu na Green Deal směrem k zajištění větší konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. A jak na tom tedy unijní ekonomika reálně je?
Na první pohled je situace ponurá. Mezinárodní měnový fond letos předpovídá pro tři největší ekonomiky Evropy (Německo, Francii a Itálii) průměrný růst pouhých 0,4 %. Zemi sužuje řada vnějších faktorů, jako je celní válka Donalda Trumpa, neutuchající konflikt na Ukrajině či stále hrozivější čínská konkurence.
Navzdory tomu v srpnu dosáhl index nákupních manažerů v evropském průmyslu víceletého maxima a hlavní německý indikátor nálad, index Ifo, ukázal na nejvyšší podnikatelská očekávání od začátku války na Ukrajině.
Jedním z důvodů tohoto křehkého oživení je především to, že inflace byla téměř zkrocena (v srpnu činila meziročně 2,1 %) a úrokové sazby klesly. K lepší náladě přispívají také vládní výdaje. Státy v čele s Německem investují do svých ozbrojených sil, zatímco země jako Itálie a Španělsko mají k dispozici nevyčerpané prostředky z fondu obnovy EU.
Zotavení je křehké
Evropské firmy se navíc snaží diverzifikovat a hledat nové trhy. Například němečtí výrobci strojů a zařízení zaznamenali pokles exportu do USA a Číny. Ale současně se objednávky z latinskoamerického bloku Mercosur zvýšily o zhruba deset procent, podobně jako ty z Blízkého východu.
Podporu má i technologický sektor – Evropská investiční banka plánuje do roku 2027 investovat 70 miliard eur do začínajících podniků. A zotavit se může i rizikový kapitál, který měl sice slabé druhé čtvrtletí 2025, ale podle indexu Venionaire Capital zůstává nálada mezi investory solidní.
Tato naděje však může vyprchat. Podle Jense Eisenschmidta z banky Morgan Stanley stále převažují negativní impulzy pro evropskou ekonomiku nad těmi pozitivními. Obavy vyvolává možný návrat Donalda Trumpa s ještě tvrdšími cly a francouzská politická krize. Přesto se trhy a firmy přizpůsobují nové složité éře. A po těžkých letech je toto překvapivé oživení alespoň malou úlevou pro evropské politiky.
