Bezvětří prověřilo evropskou energetiku. Cena byla až 820 eur za MWh, Německo dováželo ze všech směrů

Velkou zatěžkávací zkouškou prošla v tomto týdnu evropská energetika. Slabý vítr vyřadil z provozu větrné elektrárny, po západu slunce z bilance vypadly také fotovoltaické elektrárny. Cena elektřiny v Německu ve středu večer vylétla až na 820 eur za megawatthodinu, na českém vnitrodenním trhu se cena pohybovala od 488 do 707 eur/MWh. Co lze vyčíst z dostupných dat o této „minikrizi“ na trhu s elektřinou?

Překvapivé je zejména chování Německa, které se příliš neobtěžovalo uvést do chodu další uhelné či plynové elektrárny. Místo toho Němci vsadili na dovoz a začali nasávat energii ze všech okolních zemí s výjimkou deficitního Dánska a Polska. Ve středu večer dováželi okolo 13 tisíc megawattů výkonu, ve čtvrtek dopoledne dokonce už 16 tisíc MW, a to hlavně z Francie, jak vyplývá z informací portálu Electricity Maps.

K řešení tísňové situace přispěla i Česká republika. České elektrárenské společnosti vykázaly solidní flexibilitu a navýšily výkon uhelných a plynových elektráren až na 75 procent instalované kapacity. Ve středu večer Česko vyváželo až 2800 MW výkonu, a to téměř výhradně do Německa. Ve sledovanou dobu, tedy ve středu v 17:00 hodin, bylo Česko čtvrtým největším exportérem elektřiny po Francii, Švédsku a Norsku (viz tabulka níže).

Export a import elektřiny ve středu 6.11.2024, 17:00 hodin

Podle článku na webu Montel news může být ještě hůř a cena na spotovém trhu v Německu bude v zimních měsících vystřelovat k hodnotám okolo 1000 eur/MWh. Situace, kdy bezvětří vyřadí z provozu větrné elektrárny, nejsou nijak výjimečným jevem. V takových situacích se jednotný trh rozpadá, země méně provázané s Německem mohou cenové pasti uniknout. Například v tradičně přebytkové Francii ve středu večer vzrostla spotová cena elektřiny na maximálně 172 eur/MWh.

Itálie a Maďarsko dlouhodobě patří mezi země závislé na dovozu elektřiny. V době bezvětří a bez slunečního svitu k nim vedle Německa přibývá také Belgie, Británie a Dánsko. Do výhody se naopak dostávají země, které mají velký výkon jaderných a vodních elektráren – včetně těch přečerpávacích. A když ani to nestačí, nezbývá nic jiného než uvést do chodu víc uhelných a plynových bloků.

Česká republika se dostává na trhu s elektřinou do „oportunistické“ pozice. Když je to možné, dováží levnou elektřinu z přebytků, které vytvářejí větrné a solární elektrárny v Německu a v poslední době také v Polsku. Naopak v době, kdy výkon větrníků a fotovoltaik klesá k nule, vyvážíme výrazně dražší elektřinu do Německa, Polska a Rakouska.

Dříve vysoký export přebytků elektřiny na Slovensko prakticky skončil, jak Ekonomický deník již dříve upozornil. Od spuštění nového 470megawattového bloku v jaderné elektrárně Mochovce Slovensko není deficitní, ale má výrobu a spotřebu elektřiny v rovnováze či mírném přebytku. Spotřeba u východních sousedů navíc klesla po ukončení výroby primárního hliníku v podniku Slovalco.

David Tramba