Podle informací německého zpravodajského týdeníku Focus ruská vojenská rozvědka GRU údajně špehovala potenciální cíle útoku v Německu. Tajné vyšetřování Spolkového úřadu pro ochranu ústavy bylo vyvoláno zatčením ruské diverzní jednotky na Ukrajině před třemi týdny. Cílem mohla být spolková agentura pro sítě.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy podle týdeníku Focus prověřuje závažné indicie o objektech v Berlíně a Sasku, které by mohly být v případě války napadeny speciálními jednotkami ruské armády.
Mezi tyto cíle údajně patří i zařízení Spolkové agentury pro sítě, která se z pověření Spolkového ministerstva hospodářství zabývá mimo jiné novým vývojem v oblasti telekomunikací, energetiky, elektřiny a plynu, uvedl Focus s odvoláním na bezpečnostní kruhy v Berlíně.
Tajné vyšetřování Spolkového úřadu pro ochranu ústavy bylo vyvoláno zatčením ruské diverzní jednotky na Ukrajině před čtrnácti dny.
V zavazadlech mužů byly nalezeny poznámky a souřadnice, které vedly na německé území. Jeden papír označoval malou obec Markersdorf v okrese Görlitz, kde se nachází sídlo Spolkové agentury pro sítě.
Další souřadnice údajně označovaly body v berlínských čtvrtích Tegel a Wilmersdorf. Spolkový úřad pro ochranu ústavy se na písemné i ústní dotazy týdeníku Focus odmítl vyjádřit.
Zpravodajský expert a bývalý důstojník Spolkových ozbrojených sil Erich Schmidt-Eenboom z Institutu pro mírovou politiku ve Weilheimu pro berlínský zpravodajský týdeník Focus uvedl: „Bezohledné plánování ruské vojenské zpravodajské služby pro možné sabotážní operace v Německu je zatím vrcholem druhé studené války, kterou vyhlásil Putin. Vláda by měla vyhostit velkou část agentů tajných služeb převlečených za diplomaty!“
V Rusku působí tři tajné služby, jsou známy svojí rivalitou: Služba vnější rozvědky (SVR), která má na starost hlavně získávání informací v zahraničí, Federální služba bezpečnosti (FSB), která působí jako kontrarozvědka a v boji proti terorismu, ale může do akce i v zahraničí, a Hlavní správa generálního štábu (známá jako GU či spíše GRU), tedy je vojenská rozvědka a kontrarozvědka dohromady.
Ruská vojenská vojenská rozvědka GRU v provádění násilných akcí v zahraničí smutnou tradici. Mezi prostředky, které k tomu využívá, jsou vraždy, sabotáže, státní převraty a podpora politiků a hnutí, která mohou vyvolat zmatek a nestabilitu.
Americký historik Jonathan Haslam ve své knize o ruských a sovětských tajných službách Near and Distant Neighbours vysvětluje, že je to dědičná kultura. Ať už jde o fyzickou likvidaci zrádců a opozičníků, či o časté využívání akcí tajných služeb jako nástroje politiky.
GRU měla pod sebou a dosud částečně má speciální jednotky cvičené k boji v týlu nepřítele. Z jejich členů si pak vždy vybírala své agenty. Lidi, kteří jsou fyzicky velmi zdatní, naučení poslouchat a provádět riskantní operace, a u kterých se předpokládají oběti u nepřátel i ve vlastních řadách.
Například jednotka 29155, která se specializuje na vraždy a řízené výbuchy. Podle neoficiálních informací jednotka 29155 vznikla někdy kolem roku 2008, ale západní tajné služby si jí podle zdrojů The New York Times všimly až v roce 2016. Veřejnost se s ní seznámila poté, co se její členové pokusili v roce 2018 neúspěšně ve Velké Británii otrávit jedem novičok Sergeje Skripala. Tedy bývalého důstojníka GRU, který přeběhl na Západ.
Vykonavatelé tohoto pokusu o vraždu, Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, jsou podle britských a českých bezpečnostních složek odpovědní i za výbuchy v českých Vrběticích. Odhalení operace Čepigy, Miškina, a Denise Sergejeva, dalšího člena GRU, který je podle investigativního serveru Bellingcat zřejmě řídil, bylo pro vedení GRU i oddílu 29155 nepříjemným zásahem do struktury.
Přestože britská policie agenty nechytila a ti jsou doma a na svobodě, jednotka byla údajně tak tajná, že o její existenci nevědí ani v ostatních odděleních GRU.
Má to být prý elitní a velmi malý oddíl. Podle některých zdrojů má jen dvacet členů, ale jiné odhady mluví i o počtech o desítky vyšších. K tomu je ovšem potřeba připočíst další zaměstnance zajišťující agentům trénink, techniku, spojení, krycí doklady a spousty dalších věcí.
Agenti prošli válečnými konflikty v Afghánistánu, v Čečensku i na Ukrajině. Ovládají všechny zbraně. A skvěle.
Agenti tvoří jakési navzájem provázané souručenství, což ostatně není u diverzních jednotek nikterak výjimečné. Jeden z bývalých důstojníků GRU, který věnoval jednotce 29155 rozsáhlý článek v listu The New York Times, tvrdí, že jsou to experti na „diverzní mise“. „Na vraždy, bombové útoky, prostě na cokoliv.“
Příslušníci této jednotky jsou zvyklí se pohybovat v zahraničí a hodně cestují. Ze šetření investigativního britského serveru Bellingcat, vyplývá, že příslušníci GRU, které Bellingcat identifikoval, cestovali opravdu rozsáhle zejména po Evropě.
Podle Michaela Schwirtze, novináře z New York Times, který se na toto téma specializuje, jezdí zřejmě v týmu několik lidí, dva až tři provádějí diverzní či špionážní operaci, zatímco další tří až čtyřčlenný tým je kryje a řeší případné problémy.
Tak operovaly týmy záškodníků už za sovětské éry GRU. Podle přeběhlíka Viktora Rezuna dokonce občas prováděly za studené války jako „cvičení“ menší sabotáže v západní Evropě.
Kromě pokusu o otrávení Skripala mají za sebou členové jednotky 29155 pokusy o otrávení bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebra v roce 2015 či už zmíněný výbuch muničního skladu v moravských Vrběticích.
V roce 2016 byli ruští špioni ze stejné skupiny zapleteni do pokusu o puč v Černé Hoře, který měl vyvrcholit vraždou premiéra a obsazením parlamentu.
Působili i v Moldavsku, kde se měli pokoušet podpořit snahu o vytvoření místních ozbrojených milic a zabránit tak přibližování země k Evropské unii.
Ve Španělsku úřady vyšetřovaly napojení špionů z GRU na katalánské separatisty, které se pokoušeli povzbuzovat ke stále odvážnějším krokům vůči centrální vládě a směrem k nezávislosti.
V Afghánistánu měli členové této jednotky na starost program vyplácení odměn povstalcům z hnutí Táliban za útoky na západní vojáky, napsal list The Washington Post. Přišlo se na to dodatečně při zkoumání převodů peněz mezi podezřelými bankovními konty.
Operace prováděné GRU jsou často riskantní, riziko prozrazení je značné, a zároveň jednotka podle listu The New York Times operuje za relativně malé peníze. Agenti bydlí hlavně v levných hotelích, snaží se ušetřit na dopravě a ani jejich odměny nebyly zřejmě donedávna nic moc.
Například velitel jednotky 29155 generál Andrej Averjanov bydlel ve starém bytě a řídil ruské auto VAZ vyrobené v roce 1996.
Jan Hrbáček
