Současný stav zavádění jednotného evropského zabezpečovače (ETCS) je podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nedostatečný. Z plánovaných přínosů výhradního provozu se podle úřadu podařilo splnit jediný. Zvýšila se bezpečnost a spolehlivost provozu na tratích transevropské železniční sítě. Naopak ale zatím nedošlo ke zvýšení kapacity tratí, zrychlení provozu a kratším dojezdovým časům na železnici.
Aby po tratích mohlo jezdit více vlaků současně a vyšší rychlostí, musí Správa železnic podle kontrolorů změnit stávající systém řízení vlaků a zavést jeho technicky nejvyspělejší úroveň. Správa železnic ale podle NKÚ ke změně řízení vlaků doposud nepřistoupila.
Vyšší bezpečnost provozu
Kontroloři ale zároveň uvedli, že zavedení systému přispělo k vyšší bezpečnosti a spolehlivosti provozu na železnici. Podle kontrolního úřadu od zavedení systému v únoru 2025 do konce srpna 2025 nedošlo k projetí návěsti „stůj“. Ministerstvo dopravy na zjištění kontrolorů reagovalo, že zvýšení bezpečnosti cestujících bylo hlavním cílem zavádění ETCS.
„Toho se spolu se zlepšením spolehlivosti provozu jednoznačně podařilo dosáhnout, jak ve své zprávě potvrzuje i Nejvyšší kontrolní úřad,“ uvedlo ministerstvo dopravy.
Resort na rozdíl od NKÚ zároveň upozornil, že zabezpečovač umožnil na celé řadě úseků zvýšit rychlost vlaků a historicky poprvé také dosáhnout v běžném provozu více než 160 km/h, konkrétně na dvou úsecích jižního koridoru z Prahy do Českých Budějovic. „Na rychlost 200 km/h budou připravené například i právě modernizované úseky tratě z Brna do Přerova, i tam je to podmíněno výhradním provozem ETCS,“ dodalo ministerstvo.
Nespolehlivé informace k rozhodování
Kontroloři vytkli ministerstvu a Správě železnic, že se zavádění systému zpožďuje. Z 99 aktuálních investičních akcí se podaří dokončit ve stanovených termínech 44. Úřad poukázal i na to, že zatímco je zabezpečovač zavedený na některých méně významných regionálních tratích, na klíčových koridorových tratích dokončený není. Jde třeba o úsek Kralupy nad Vltavou – Děčín.
Úřad také zjistil, že podklady, které Správa železnic poskytovala ministerstvu dopravy, neobsahovaly informace o stavu zavádění ETCS. Ministerstvo tak nemělo úplné a spolehlivé informace pro rozhodování.
NKÚ doporučil posoudit celkové náklady a možnosti dosažení přínosů ETCS na tratích mimo transevropskou železniční síť a rozdělit úseky tratí podle priority. Ministerstvo uvedlo, že právě to se Správou železnic udělalo, a to zveřejněním aktualizované střednědobé koncepce rozvoje ETCS letos v květnu.
Rozložení projektů v čase
Na konci loňského roku byl zabezpečovač instalován na 1435 kilometrech tratí. Do roku 2033 by podle generálního ředitele Správy železnic Tomáše Tótha mělo ETCS fungovat na dalších 1400 kilometrech železnice. Na vedlejších tratích přitom počítá Správa železnic s jednoduššími formami zabezpečení.
Jde o nižší formy ETCS nebo systém Prostředek k zastavení vlaku (ETCS PZV). „Ten je kompatibilní se standardní palubní částí ETCS ve vozidlech a umožňuje tak zvýšit bezpečnost provozu i na méně vytížených úsecích bez nutnosti dalších dodatečných investic na straně dopravců,“ informovala Správa železnic.
Mohlo by vás zajímat
Podle původních plánů Správa železnic chtěla instalovat ETCS na 4800 kilometrů železničních tratí do roku 2030. Na celé železniční síti měl fungovat systém do roku 2040.
