Podle aktuální zprávy Evropské komise si v roce 2018 členské státy předaly celkem 3.699 oznámení, která se nějakým způsobem týkala ohrožení zdraví v oblasti potravin a krmiv na území Evropské unie. 191 hlášení se týkalo České republiky, z toho největší podíl nevyhovujících potravin se objevil u ovoce a zeleniny následované doplňky stravy a masem nebo masnými výrobky.
Informace o přímých či nepřímých rizicích pro zdraví lidí a zvířat, která pocházejí z potravin nebo krmiv, si členské státy Evropské unie vyměňují prostřednictvím systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF). Chtějí tak předejít případnému uvedení rizikových potravin či výrobků na společný unijní trh, případně zajistit jejich stažení z oběhu.
Jak uvedlo ministerstvo zemědělství ve své aktuální Zprávě o činnosti systému RASFF za rok 2018, z celkového počtu 3.699 oznámení, která unijní systém v tomto roce na základě provedených kontrol trhu či dovozu obdržel, se jich celkem 191 týkalo České republiky, v naprosté většině případů potravin (81%). 12% tvořila oznámení týkající se materiálů přicházejících do styku s potravinami a 7% se vztahovalo ke krmivům. Celkový počet oznámení za rok 2018 je v podstatě shodný s rokem předchozím (méně o 3 případy, 1,5 %).
Problémy hlavně s ovocem a zeleninou
Podle Zprávy se největší podíl nevyhovujících potravin v případě ČR vyskytoval v kategorii ovoce a zelenina, kdy byly zjištěny zejména nálezy reziduí pesticidů v čerstvém či sušeném ovoci a v čerstvé zelenině a dále nálezy patogenních mikroorganismů v mraženém ovoci a zelenině. Druhou nejvýznamnější kategorii v počtu hlášení představují materiály a předměty určené pro styk s potravinami, kdy se jednalo zejména o přenosy formaldehydu, primárních aromatických aminů, melaminu a těžkých kovů do potraviny. Třetí nejvyšší počet hlášení se vztahoval k doplňkům stravy a tzv. novým potravinám (přítomnost nepovolených chemických látek a nepovolených složek) a dále masu a masným výrobkům (přítomnost patogenních mikroorganismů).
V rámci systému ČR mj. také oznámila u čtyř dovezených zásilek odmítnutí na svých hranicích, a to v případě lískových jáder z Ázerbájdžánu, kakaových bobů z Nikaraguy, sušených chilli papričkek z Indie a podzemnice olejné z Argentiny.
RASFF slaví 40 let
Z celkového počtu téměř 4000 oznámení, která systém rychlého varování RASFF obdržel v roce 2018 v rámci celé Evropské unie, se podle unijní výroční zprávy o činnosti RASFF nejčastěji objevovala potravinová hlášení o přítomnosti nežádoucích látek v oříšcích, ovoci a zelenině a rybách. Podobně jako v ČR se jen malá část oznámení týkala krmiv a materiálů přicházejících do styku s potravinami.
„RASFF představuje klíčový nástroj, kterým zajišťujeme bezpečnost potravin umístěných na evropském trhu,“ prohlásil u příležitosti vydání unijní zprávy komisař odpovědný za oblast zdraví a bezpečnosti potravin Vytenis Andriukaitis. „Letošní zpráva potvrzuje zvýšenou spolupráci mezi orgány členských států a potravinářskými aktéry v této oblasti, a to je skvělá zpráva pro spotřebitele,“ dodal.
Na evropské úrovni funguje systém RASFF již od roku 1979, a to formou sítě národních kontaktních míst, která kromě Evropské komise jako správce sítě zahrnuje členské státy EU, státy Evropského sdružení volného obchodu (Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko) a od roku 2002 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Pokud má některý člen RASFF informace o závažném zdravotním riziku u potravin či krmiv, musí prostřednictvím systému okamžitě informovat Evropskou komisi. Ta všechna hlášení vyhodnocuje a předává je dále ostatním členům RASFF.
Českým národním kontaktním místem RASFF je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), které komunikuje s řadou dalších českých orgánů. Kromě ministerstva zemědělství je to např. ministerstvo zdravotnictví, státní veterinární správa či celní orgány. Seznam hlášení do RASFF zveřejňuje SZPI pravidelně na svých stránkách.
Helena Sedláčková
